Nový výpočet dovolené od 1. 1. 2021

Nyní je v zákoně stanovena dovolená za kalendářní rok (nebo její poměrná část) a dovolená za odpracované dny. Nově bude stanovena již jen dovolená za kalendářní rok (nebo její poměrná část, pokud zaměstnanec nebude pracovat u zaměstnavatele po celý rok). Dalším typem v současném zákoníku práce je ještě dodatková dovolená, která jako pojem v zákoně bude i nadále.

V novele zákona zůstává dosavadní výměra dovolené v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby daného zaměstnance. Proto se tedy i v médiích často vyskytuje informace, že dovolená nově nebude již počítána na dny, ale na hodiny.

Pro zaměstnance s pravidelnou týdenní pracovní dobou, který bude u zaměstnavatele pracovat celý rok, se prakticky nic nezmění. Místo základního nároku 20 dnů bude mít nyní při 40hodinové týdenní pracovní době nárok na 160 hodin dovolené (4 týdny × 40 hodin = 160 hodin).

Zákon hovoří poněkud krkolomně o nároku zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo, pokud u téhož zaměstnavatele konal práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období.

Matematicky lze využít výpočet uvedený výše v závorce. Za jeden den své dovolené bude zaměstnanec mít odčerpáno osm hodin, a takto tedy může čerpat 20 pracovních dnů.

Ovšem, pokud by tento zaměstnanec první půlrok pracoval na plný úvazek a od 1. 7. by přešel na poloviční úvazek, již se mu situace změní. Dosud platí, že dovolená se určuje na dny – tedy zaměstnanec má stále nárok na 20 dnů v roce, ale v druhé polovině roku bude jeho pracovní den o polovinu kratší.

Pokud tedy v prvním pololetí nevyčerpá deset dnů, kdy měl plný úvazek a za půl roku zaměstnání mu vznikl nárok na 10 dnů dovolené, bude v podstatě na dovolené krácen (v druhém pololetí bude jeho pracovní den činit čtyři hodiny a ne osm hodin).

A naopak, kdyby v první půlce roku čerpal nárok již z druhého pololetí při této změně úvazku, měl by dovolenou v podstatě delší – ne za dny, ale za hodiny, protože jeho pracovní den v prvním pololetí činil osm hodin, ale ve druhém pololetí již jen čtyři hodiny).

Nový způsob výpočtu dovolené tento nesoulad, kdy se mění pracovní úvazek v průběhu roku, narovnává. Výpočet by v našem případě změny z plného na poloviční úvazek přesně v pololetí byl tento:

1. pololetí: 40 hodin (úvazek)
/ 52 týdnů (délka kalendářního roku)
× 26 týdnů (délka 1. pololetí)
× 4 týdny (výměra dovolené)
= 80 hodin (nárok na dovolenou)

2. pololetí: 20 hodin (úvazek)
/ 52 týdnů (délka kalendářního roku)
× 26 týdnů (délka 1. pololetí)
× 4 týdny (výměra dovolené)
= 40 hodin (nárok na dovolenou)

CELKEM nárok 120 hodin dovolené za kalendářní rok.

Zaměstnanec tedy z roční výměry dovolené v prvním pololetí za každý den dovolené odčerpává osm hodin, v druhém pololetí čtyři hodiny. Pokud si celoroční nárok na dovolenou vyčerpá v první polovině roku, bude to v podstatě představovat 15 pracovních dnů při plném úvazku; pokud si ji celou vyčerpá až v druhé polovině roku, když měl poloviční úvazek, bude to představovat 30 pracovních dnů při polovičním úvazku.

Novela zákoníku práce v rámci dovolené také narovnává situaci u zaměstnanců, kteří nemají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a mají některé směny různě dlouhé (jeden den dovolené pro ně představoval den směny bez ohledu na její délku, ač mohla být třeba v rozdílu i několika hodin). Při novém výpočtu nároku na dovolené se tato nerovnost zruší, protože dovolenou budou čerpat po hodinách své původně naplánované směny na den, kdy dovolenou čerpají.

Pokud zaměstnanec neodpracoval u téhož zaměstnavatele celý kalendářní rok, bude mít nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok za předpokladu, že konal práci alespoň po dobu čtyř týdnů u zaměstnavatele. Dosud platí, že když zaměstnanec neodpracuje alespoň 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny, a to ve výši 1/12 z výměry za každých 21 odpracovaných dnů.

Pokud odpracuje více než 60 dnů v kalendářním roce u zaměstnavatele, pak má již v současné době nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale v poměrné výši podle počtu celých odpracovaných měsíců. Tato určitá dvojkolejnost dovolené za odpracované dny nebo poměrné části dovolené za kalendářní rok se tedy nově zruší a bude se vycházet z dovolené za kalendářní rok, resp. z její poměrné části.

Zaměstnanec, který bude u zaměstnavatele pracovat méně než čtyři týdny, nebude mít nárok na dovolenou vůbec (to ostatně neměl ani nyní, protože čtyři týdny při rovnoměrné pracovní době nečinily nikdy více než 21 pracovních dnů).

Podle navrhovaného znění se poměrná část dovolené vypočítá jako jedna dvaapadesátina stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec právo v kalendářním roce, a to za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu.
 

Chcete názorně vidět, jak správně vykázat dovolenou v hodinách v účetním programu POHODA a mzdovém systému PAMICA? V tom případě si nenechte ujít tyto videonávody: Jak v programu POHODA vykazovat dovolenou v hodinách? a Jak v programu PAMICA vykazovat dovolenou v hodinách?

Příklad

Zaměstnanec nastoupí 1. 10. na plný pracovní úvazek, tedy 40 hodin, při rovnoměrné pracovní době. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí čtyři týdny. Pokud bude pracovat do konce kalendářního roku, odpracuje třináct celých týdenních pracovních směn, jeho nárok na dovolenou tedy po změně zákona bude nově následující:

Související článek:
Novela zákoníku práce – nárok na dovolenou a čerpání