Srážková a zálohová daň v roce 2015

Pokud nejste podnikatelé, ale jste zaměstnanci, či pracujete na dohodu o pracovní činnosti („DPČ“) nebo na dohodu o provedení práce („DPP“), vaše mzda je příjmem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tato daň může být srážena buď jako daň srážková, nebo jako zálohová.
 
Pokud jste podnikatelé, i pro vás je praktické vědět, jak své příjmy nebo příjmy svých zaměstnanců či brigádníků danit. V tomto článku se podíváme na jednotlivé typy odvodů daní či jejich záloh, jaký je mezi nimi rozdíl a na změny, které se týkají roku 2015.

Srážková daň

Jedná se o tzv. zvláštní sazbu daně, jak ji charakterizuje § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a která činí ve většině případů 15 % (u finančního leasingu je její výše stanovena na 5 %).
 
Na jaké příjmy se tato daň uplatňuje? Jde především o:

• příjmy z kapitálového majetku (podíly na zisku, výnosy z bankovních produktů),
• příjmy z výher (pokud nejsou osvobozeny od daně),
• příjmy z autorských honorářů do 10.000 Kč (zde nastaly v roce 2015 změny, které nastíníme v další části tohoto článku),
• příjmy z dohod o provedení práce do 10.000 Kč atd.

 
Jak je z výše uvedeného výčtu vidět, s některými druhy příjmů se setkáme častěji než s jinými. Pravděpodobně nejvíce se nás bude dotýkat zdanění našich příjmů. A protože jsme se na začátku článku zmínili právě o mzdě, zajímá nás, v jakém případě se naše mzda či plat daní srážkovou daní a v jakém případě zálohovou a co z toho pro nás vyplývá.
 
Aby příjem zaměstnance podléhal srážkové dani, musí být podle § 6 odst. 4 ZDP splněny tři podmínky:

1. jedná se o příjmy plynoucí na základě DPP,
2. výše těchto příjmů u jednoho plátce daně nepřesáhne 10.000 Kč za měsíc,
3. zaměstnanec u tohoto plátce nepodepsal Prohlášení k dani.

Krátce k dohodě o provedení práce

Zaměstnanec může uzavřít dohodu o provedení práce s více zaměstnavateli (libovolný počet). Přitom platí, že rozsah práce nesmí být sjednaný na více než 300 hodin ročně. Pokud je na základě takovéto dohody sjednaný příjem zaměstnance do výše 10.000 Kč (rozumí se tím hrubého), nepodléhá takovýto příjem platbám za zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění.

Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod, tyto dohody se pro účely sociálního i zdravotního pojištění sčítají.
 
Pro rok 2015 stále platí, že pokud má zaměstnanec za rok nízké příjmy, může si sraženou daň v rámci daňového přiznání nárokovat zpět. K tomu je zapotřebí, aby zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, aby mu vystavil „speciální“ Potvrzení o zdanitelných příjmech z DPP. Zaměstnanec pak tyto příjmy uvede v daňovém přiznání.

Příklad

Student Pavel má několik dohod o provedení práce. Celkový roční Pavlův příjem činí 120.000 Kč.
 
Sražená daň tedy bude činit: 120.000 x 0,15 = 18.000 Kč.
 
Pokud by Pavel nepodal daňové přiznání, z jeho výdělku by byla odvedena daň 18.000 Kč.
 
Pokud daňové přiznání podá, základ daně sníží o nezdanitelné částky (např. poskytnuté dary, úroky z úvěrů na bydlení apod.) a o slevy na dani (sleva na poplatníka, sleva na studenta aj.). Pavlovi tak vyjde nulová daň. To znamená, že sraženou srážkovou daň nebude možno použít na úhradu nulové daně a tak se stane vratitelným přeplatkem na dani. Pavel tedy dostane zpět 18.000 Kč. Důležité je nezapomenout požádat o vrácení na poslední straně daňového přiznání.

Změny od roku 2015 týkající se srážkové daně

Změna nastává především u příjmů z autorských honorářů. Legislativa se částečně vrací k ustanovením platným do konce roku 2013, kdy se srážková daň vztahovala pouze k honorářům za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, nikoliv k honorářům za autorská práva v širokém slova smyslu.
 
Limit příjmu od jednoho plátce však nesmí překročit 10.000 Kč za měsíc. Další změnou je, že se ruší možnost přiznat tyto příjmy zdaněné srážkovou daní v daňovém přiznání se započtením sražené daně na celkovou daň (více viz článek Autorské honoráře od roku 2015).
 
Další změna se týká daňových nerezidentů. I ti mají od roku 2015 možnost u zdaňovaných příjmů z DPP, pokud si podávají daňové přiznání, započíst srážkovou daň z těchto příjmů na celkovou daňovou povinnost.

Zálohová daň

Stejně jako tomu je u srážkové daně, také sazba zálohové daně je ve výši 15 % a používá se v případech, kdy se nepoužije srážková neboli zvláštní sazba daně. Jedná se zejména o případy, kdy poplatník (např. zaměstnanec) podepíše Prohlášení poplatníka DPFO ze závislé činnosti. Přičemž toto Prohlášení může podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele.
 
Nebo pokud je výše naší odměny u DPP vyšší než 10.001 Kč, pak se též odvádí zálohová daň. V případě, že máme u takového zaměstnavatele podepsané Prohlášení, snižuje se tato daň o příslušnou slevu na dani (např. na poplatníka, invaliditu, studenta apod.), jinak nikoliv. Takovýto příjem podléhá zároveň sociálnímu i zdravotnímu pojištění.
 
Princip zálohové daně funguje tak, že zaměstnanci je strhávána ze mzdy ve formě záloh, které jsou na konci zdaňovacího období zúčtovány.

Roční zúčtování

Poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjmy ze závislé činnosti neboli ze zaměstnání, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. Musí to udělat písemně nejpozději do 15. února po skončení zdaňovacího období.
 
V ustanovení § 38ch ZDP jsou uvedeny podmínky, při jejichž splnění může zaměstnanec o roční zúčtování požádat. Mezi tyto podmínky například patří:

• zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele,
• zaměstnanec měl příjmy od více zaměstnavatelů, ale jednotlivé zaměstnavatele měl v rámci zdaňovacího období postupně za sebou,
• zaměstnanec podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani.

 
Pouze na okraj dodáváme, že daňové přiznání podávat nemusíte, pokud jste zaměstnaní u jednoho zaměstnavatele a žádné další příjmy nemáte. Naproti tomu daňové přiznání podávat musíte v případě, že máte vysoké příjmy a vztahuje se na vás tak solidární daň.

Solidární daň

Jestliže vaše příjmy za rok 2015 překročí 48násobek průměrné mzdy (1 277 328 Kč), musíte z toho, co bude nad uvedenou hranicí, odvést 7% daňový příplatek. Tato daň se týká výhradně příjmů ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Takový zaměstnanec musí sám podat daňové přiznání a daň vyúčtovat.

Změny od roku 2015 týkající se zálohové daně

Také u zálohové daně najdeme několik změn, ke kterým v roce 2015 došlo. Dochází například k novým lhůtám, které nalezneme v § 38ch odst. 4 a 5 ZDP. Kvůli administrativní náročnosti se vrátila zpět původně zkrácená lhůta pro zpracování ročního zúčtování záloh na daň ze závislé činnosti z 15. 3. 2015 na 31. 3. 2015.
 
S tím souvisí i prodloužení původně zkrácené lhůty pro vrácení přeplatků na dani vypočtených z ročního zúčtování daně ze závislé činnosti a pro vrácení daňových bonusů. Zaměstnancům budou tyto částky vráceny nejpozději při zúčtování mzdy za březen (dříve to bylo nejpozději do 31. března).
 
Dále podle § 38g odst. 5 ZDP dochází k rozšíření povinnosti podat daňové přiznání, a to poplatníkem s příjmy ze závislé činnosti, který zaviní daňový nedoplatek. Plátce daně (zaměstnavatel) bude moci řešit opravu chyb vzniklých ze zavinění poplatníka (zaměstnance) pouze oznámením o vzniklých chybách správci daně (například dojde-li k chybným údajům v Prohlášení).
 
Zaměstnanec pak musí vzniklou dlužnou částku uhradit podáním daňového přiznání na základě výzvy, kterou dostane od správce daně (finančního úřadu). Pokud podá daňové přiznání ve lhůtě stanovené ve výzvě, nedostane pokutu za opožděné podání daňového tvrzení. Více naleznete v článku Nová povinnost zaměstnance podat daňové přiznání.
 
Další změna se týká již zmíněné solidární daně. Podle ustanovení § 38g odst. 4 ZDP vzniká povinnost podat daňové přiznání v důsledku solidárního zvýšení daně pouze zaměstnancům, u kterých dojde k překročení „ročního limitu“, a to bez ohledu na to, že byl překročen tento limit při výpočtu měsíční zálohy. Toto platí i zpětně pro rok 2014. Tito zaměstnanci mohli požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně ze závislé činnosti již za rok 2014.
 
Od 1. 1. 2015 zaniká osvobození příspěvků, které platil zaměstnavatel na „investiční“ soukromé životní pojištění zaměstnance. Týká se to příspěvků placených po 1. 1. 2015. Prostředky vybrané po 1. 1. 2015 se stávají jednorázovým zdanitelným příjmem zaměstnance, a to zpětně za dobu 10 let.
 
Paragraf 38g odst. 6 ZDP říká: „Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.“
 
Toto se nevztahuje na příspěvky zaměstnavatele, které byly zaměstnanci poskytnuty a osvobozeny do konce roku 2014.

Shrnutí

Následující tabulky ukazují vztah mezi dohodou o provedení práce, podepsaným Prohlášením, hranicí 10.000 Kč a zálohovou a srážkovou daní.

Tab. 1: Dohoda o provedení práce – odměna do 10.000 Kč
 

Tab. 2: Dohoda o provedení práce – odměna od 10.001 Kč
 

Jak jsme mohli z článku vidět, problematika srážkové a zálohové daně není na první pohled zcela jednoznačná a lehce se může stát, že nevíme přesně, jakým způsobem zdanit příjem (např. u dohod konaných mimo pracovní poměr), či zda je možné uplatnit slevy na dani.
 
Pokud patříte mezi zaměstnance, nezapomeňte se dopředu informovat u svého zaměstnavatele, jakým způsobem bude váš příjem danit a pokud budete mít možnost, využijte slevy na dani, které mohou váš příjem ovlivnit o stovky až tisíce korun měsíčně.
 
Na druhou stranu, pokud jste zaměstnavatelé a zaměstnanec bude po vás žádat uplatnění slev na dani, ujistěte se, že vám předal všechny potřebné podklady, abyste mu takovéto úlevy mohli uplatnit. Nebo naopak, abyste mohli zaměstnanci či brigádníkovi vysvětlit, že v jeho případě je nutné uplatnit srážkovou daň, a to v souladu s platnou legislativou pro rok 2015.