Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Srážková a zálohová daň v roce 2015

Srážková a zálohová daň v roce 2015

V tomto článku se podíváme na jednotlivé typy odvodů daní či jejich záloh a popíšeme si, jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní. Zaměříme se též na změny, které u těchto daní nastaly v roce 2015.

Pokud nejste podnikatelé, ale jste zaměstnanci, či pracujete na dohodu o pracovní činnosti („DPČ“) nebo na dohodu o provedení práce („DPP“), vaše mzda je příjmem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tato daň může být srážena buď jako daň srážková, nebo jako zálohová.
 
Pokud jste podnikatelé, i pro vás je praktické vědět, jak své příjmy nebo příjmy svých zaměstnanců či brigádníků danit. V tomto článku se podíváme na jednotlivé typy odvodů daní či jejich záloh, jaký je mezi nimi rozdíl a na změny, které se týkají roku 2015.

Srážková daň

Jedná se o tzv. zvláštní sazbu daně, jak ji charakterizuje § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a která činí ve většině případů 15 % (u finančního leasingu je její výše stanovena na 5 %).
 
Na jaké příjmy se tato daň uplatňuje? Jde především o:

  • příjmy z kapitálového majetku (podíly na zisku, výnosy z bankovních produktů),
  • příjmy z výher (pokud nejsou osvobozeny od daně),
  • příjmy z autorských honorářů do 10.000 Kč (zde nastaly v roce 2015 změny, které nastíníme v další části tohoto článku),
  • příjmy z dohod o provedení práce do 10.000 Kč atd.

 
Jak je z výše uvedeného výčtu vidět, s některými druhy příjmů se setkáme častěji než s jinými. Pravděpodobně nejvíce se nás bude dotýkat zdanění našich příjmů. A protože jsme se na začátku článku zmínili právě o mzdě, zajímá nás, v jakém případě se naše mzda či plat daní srážkovou daní a v jakém případě zálohovou a co z toho pro nás vyplývá.
 
Aby příjem zaměstnance podléhal srážkové dani, musí být podle § 6 odst. 4 ZDP splněny tři podmínky:

  1. jedná se o příjmy plynoucí na základě DPP,
  2. výše těchto příjmů u jednoho plátce daně nepřesáhne 10.000 Kč za měsíc,
  3. zaměstnanec u tohoto plátce nepodepsal Prohlášení k dani.

Krátce k dohodě o provedení práce

Zaměstnanec může uzavřít dohodu o provedení práce s více zaměstnavateli (libovolný počet). Přitom platí, že rozsah práce nesmí být sjednaný na více než 300 hodin ročně. Pokud je na základě takovéto dohody sjednaný příjem zaměstnance do výše 10.000 Kč (rozumí se tím hrubého), nepodléhá takovýto příjem platbám za zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění.

Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod, tyto dohody se pro účely sociálního i zdravotního pojištění sčítají.
 
Pro rok 2015 stále platí, že pokud má zaměstnanec za rok nízké příjmy, může si sraženou daň v rámci daňového přiznání nárokovat zpět. K tomu je zapotřebí, aby zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, aby mu vystavil „speciální“ Potvrzení o zdanitelných příjmech z DPP. Zaměstnanec pak tyto příjmy uvede v daňovém přiznání.

Příklad

Student Pavel má několik dohod o provedení práce. Celkový roční Pavlův příjem činí 120.000 Kč.
 
Sražená daň tedy bude činit: 120.000 x 0,15 = 18.000 Kč.
 
Pokud by Pavel nepodal daňové přiznání, z jeho výdělku by byla odvedena daň 18.000 Kč.
 
Pokud daňové přiznání podá, základ daně sníží o nezdanitelné částky (např. poskytnuté dary, úroky z úvěrů na bydlení apod.) a o slevy na dani (sleva na poplatníka, sleva na studenta aj.). Pavlovi tak vyjde nulová daň. To znamená, že sraženou srážkovou daň nebude možno použít na úhradu nulové daně a tak se stane vratitelným přeplatkem na dani. Pavel tedy dostane zpět 18.000 Kč. Důležité je nezapomenout požádat o vrácení na poslední straně daňového přiznání.

Změny od roku 2015 týkající se srážkové daně

Změna nastává především u příjmů z autorských honorářů. Legislativa se částečně vrací k ustanovením platným do konce roku 2013, kdy se srážková daň vztahovala pouze k honorářům za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, nikoliv k honorářům za autorská práva v širokém slova smyslu.
 
Limit příjmu od jednoho plátce však nesmí překročit 10.000 Kč za měsíc. Další změnou je, že se ruší možnost přiznat tyto příjmy zdaněné srážkovou daní v daňovém přiznání se započtením sražené daně na celkovou daň (více viz článek Autorské honoráře od roku 2015).
 
Další změna se týká daňových nerezidentů. I ti mají od roku 2015 možnost u zdaňovaných příjmů z DPP, pokud si podávají daňové přiznání, započíst srážkovou daň z těchto příjmů na celkovou daňovou povinnost.

Zálohová daň

Stejně jako tomu je u srážkové daně, také sazba zálohové daně je ve výši 15 % a používá se v případech, kdy se nepoužije srážková neboli zvláštní sazba daně. Jedná se zejména o případy, kdy poplatník (např. zaměstnanec) podepíše Prohlášení poplatníka DPFO ze závislé činnosti. Přičemž toto Prohlášení může podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele.
 
Nebo pokud je výše naší odměny u DPP vyšší než 10.001 Kč, pak se též odvádí zálohová daň. V případě, že máme u takového zaměstnavatele podepsané Prohlášení, snižuje se tato daň o příslušnou slevu na dani (např. na poplatníka, invaliditu, studenta apod.), jinak nikoliv. Takovýto příjem podléhá zároveň sociálnímu i zdravotnímu pojištění.
 
Princip zálohové daně funguje tak, že zaměstnanci je strhávána ze mzdy ve formě záloh, které jsou na konci zdaňovacího období zúčtovány.

Roční zúčtování

Poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjmy ze závislé činnosti neboli ze zaměstnání, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. Musí to udělat písemně nejpozději do 15. února po skončení zdaňovacího období.
 
V ustanovení § 38ch ZDP jsou uvedeny podmínky, při jejichž splnění může zaměstnanec o roční zúčtování požádat. Mezi tyto podmínky například patří:

  • zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele,
  • zaměstnanec měl příjmy od více zaměstnavatelů, ale jednotlivé zaměstnavatele měl v rámci zdaňovacího období postupně za sebou,
  • zaměstnanec podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani.

 
Pouze na okraj dodáváme, že daňové přiznání podávat nemusíte, pokud jste zaměstnaní u jednoho zaměstnavatele a žádné další příjmy nemáte. Naproti tomu daňové přiznání podávat musíte v případě, že máte vysoké příjmy a vztahuje se na vás tak solidární daň.

Solidární daň

Jestliže vaše příjmy za rok 2015 překročí 48násobek průměrné mzdy (1 277 328 Kč), musíte z toho, co bude nad uvedenou hranicí, odvést 7% daňový příplatek. Tato daň se týká výhradně příjmů ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Takový zaměstnanec musí sám podat daňové přiznání a daň vyúčtovat.

Změny od roku 2015 týkající se zálohové daně

Také u zálohové daně najdeme několik změn, ke kterým v roce 2015 došlo. Dochází například k novým lhůtám, které nalezneme v § 38ch odst. 4 a 5 ZDP. Kvůli administrativní náročnosti se vrátila zpět původně zkrácená lhůta pro zpracování ročního zúčtování záloh na daň ze závislé činnosti z 15. 3. 2015 na 31. 3. 2015.
 
S tím souvisí i prodloužení původně zkrácené lhůty pro vrácení přeplatků na dani vypočtených z ročního zúčtování daně ze závislé činnosti a pro vrácení daňových bonusů. Zaměstnancům budou tyto částky vráceny nejpozději při zúčtování mzdy za březen (dříve to bylo nejpozději do 31. března).
 
Dále podle § 38g odst. 5 ZDP dochází k rozšíření povinnosti podat daňové přiznání, a to poplatníkem s příjmy ze závislé činnosti, který zaviní daňový nedoplatek. Plátce daně (zaměstnavatel) bude moci řešit opravu chyb vzniklých ze zavinění poplatníka (zaměstnance) pouze oznámením o vzniklých chybách správci daně (například dojde-li k chybným údajům v Prohlášení).
 
Zaměstnanec pak musí vzniklou dlužnou částku uhradit podáním daňového přiznání na základě výzvy, kterou dostane od správce daně (finančního úřadu). Pokud podá daňové přiznání ve lhůtě stanovené ve výzvě, nedostane pokutu za opožděné podání daňového tvrzení. Více naleznete v článku Nová povinnost zaměstnance podat daňové přiznání.
 
Další změna se týká již zmíněné solidární daně. Podle ustanovení § 38g odst. 4 ZDP vzniká povinnost podat daňové přiznání v důsledku solidárního zvýšení daně pouze zaměstnancům, u kterých dojde k překročení „ročního limitu“, a to bez ohledu na to, že byl překročen tento limit při výpočtu měsíční zálohy. Toto platí i zpětně pro rok 2014. Tito zaměstnanci mohli požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně ze závislé činnosti již za rok 2014.
 
Od 1. 1. 2015 zaniká osvobození příspěvků, které platil zaměstnavatel na „investiční“ soukromé životní pojištění zaměstnance. Týká se to příspěvků placených po 1. 1. 2015. Prostředky vybrané po 1. 1. 2015 se stávají jednorázovým zdanitelným příjmem zaměstnance, a to zpětně za dobu 10 let.
 
Paragraf 38g odst. 6 ZDP říká: „Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.“
 
Toto se nevztahuje na příspěvky zaměstnavatele, které byly zaměstnanci poskytnuty a osvobozeny do konce roku 2014.

Shrnutí

Následující tabulky ukazují vztah mezi dohodou o provedení práce, podepsaným Prohlášením, hranicí 10.000 Kč a zálohovou a srážkovou daní.

Tab. 1: Dohoda o provedení práce – odměna do 10.000 Kč
 

  Podepsané Prohlášení poplatníka Nepodepsané Prohlášení poplatníka
  Zálohová daň 15 %
minus sleva na dani
Srážková daň 15 %
Zdravotní pojištění ne ne
Sociální pojištění ne ne

Tab. 2: Dohoda o provedení práce – odměna od 10.001 Kč
 

  Podepsané Prohlášení poplatníka Nepodepsané Prohlášení poplatníka
  Zálohová daň 15 %
minus sleva na dani
Zálohová daň 15 %
Zdravotní pojištění ano ano
Sociální pojištění ano ano

Jak jsme mohli z článku vidět, problematika srážkové a zálohové daně není na první pohled zcela jednoznačná a lehce se může stát, že nevíme přesně, jakým způsobem zdanit příjem (např. u dohod konaných mimo pracovní poměr), či zda je možné uplatnit slevy na dani.
 
Pokud patříte mezi zaměstnance, nezapomeňte se dopředu informovat u svého zaměstnavatele, jakým způsobem bude váš příjem danit a pokud budete mít možnost, využijte slevy na dani, které mohou váš příjem ovlivnit o stovky až tisíce korun měsíčně.
 
Na druhou stranu, pokud jste zaměstnavatelé a zaměstnanec bude po vás žádat uplatnění slev na dani, ujistěte se, že vám předal všechny potřebné podklady, abyste mu takovéto úlevy mohli uplatnit. Nebo naopak, abyste mohli zaměstnanci či brigádníkovi vysvětlit, že v jeho případě je nutné uplatnit srážkovou daň, a to v souladu s platnou legislativou pro rok 2015.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • kristen
    22.01.2018 19:56

    Dobrý den,
    měla jsem od ledna – konec listopadu podepsanou smlouvu DPP a vydelek jsem asi krome dvou mesicu mela vzdy nad 10tis, tudiz se me tyka zalohova dan. Mam narok na nejake vraceni penez?
    Dekuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • verca
    19.01.2018 22:52

    Dobrý den, zaměstnanec na DPP nepodepsal prohlašení poplatníka za rok 2016. Přijmy z DPP nepřekročily 10 tis. U zaměstnavatele mu byla srážena 15% srážková daň. Neměl povinnost podat daňové přiznání za rok 2016 a také nepodal. Může v roce 2018 podat daňové přiznání za rok 2016 a uplatnit za rok 2016 slevu na poplatníka?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Robin
    21.03.2017 09:01

    Dobrý den mohu uplatnit slevu na studenta (4020 KČ) i v případě, že samotná daň z příjmů je nižší než použitá sleva (jen 1020 KČ) ? Když v danovém přiznání slevu použiji, vyhází mě nesmysly. Jak slevu na studenta uplatnovat správně ? Měl jsem souběžně 2 dohody o provedení práce s nízkými příjmy, bez podepsání “prohlášení k dani.
    Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Martina
    22.02.2017 17:28

    Dobry den, nevite prosim jak to je, kdyz jsem oficiálně prohlášena v jiné zemi, kde i podávám danove přiznání a v cr bych ted měla mit bokovou praci na dpp. Musím byt tim pádem přihlášena i cr, platit si soc i zdravotní? Musím podávat danove přiznání i tady? Na základě dpp se mi strhává pouze srážkový dan, je to tak?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Rena
    22.02.2017 05:41

    Hezký den, naše daňová zachránkyně 🙂
    chtěl bych požádat o radu ohledně platby srážkové daně. Mám uzavřenou smlouvu DPP a jednu DPČ současně. Po uzavření smlouvy DPČ-kde uplatňuji slevu na poplatníka, jsem samozřejmě požádala zaměstnavatele, kde mám DPP, aby mi tuto slevu u něj zrušil a tedy strhával 15% daň. On mi tuto změnu sice potvrdil, ale již druhý měsíc mi ppsílá na pčet částku bez srážky daně. Mohu já sama, případně jakým způsobem, tuto daň dodatečně odvést? děkuji mnohokrát

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zuzza
    15.02.2017 15:21

    Hana – pokud si chce zaměstnanec zahrnout srážkovou daň, musí si přiznání podat sám.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Hana
    13.02.2017 14:48

    Dobrý den, prosím, může roční zúčtování udělat zaměstnavatel zaměstnanci, který měl u něj HPP 1.1.-14.2. potom 1.3.-31.12. (podepsal prohlášení) a mezi tím měl DPP 1.2.-31.3., příjem do 10.000,- a srážkovou daň? Nebo si musí zaměstnanec podat daňové přiznání sám pokud chce zahrnout i srážkovou daň? Děkuji moc

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Betka
    02.02.2017 14:18

    Dobré odpoledne, mohu si podíl na zisku jako společník s.r.o. zahrnout do daňového přiznání? Pokud ano, do jakého řádku je zapíši? Děkuje Betka

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Marta
    02.02.2017 12:46

    Dobrý den, prosím, chci se zeptat, od září do prosince roku 2016 jsem pracovala na DPP a měla jsem podepsané prohlášení poplatníka. Výdělek byl vždy do 10 000. Byl to můj jediný zaměstnavatel. Bylo mi vystaveno potvrzení o zdanitelných příjmech. Chápu správně, že je přesně toto případ, kdy není potřeba podávat daňové přiznání? Nebo mám teď ještě něco zvláštního podnikat? Velmi Vám děkuji!

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Alena Ou.
    24.01.2017 07:25

    Dobrý den,

    manžel má hlavní pracovní poměr, ve kterém má podepsané daňové prohlášení. Měl v jednom měsíci roku 2016 uzavřenu DPP u jiného subjektu na částku 30 000 Kč. V dohodě měl napsáno, že si má provést odvod daně, o platbě sociálního a zdravotního pojištění není v dohodě ani zmínka. Když jsme nyní požádali subjekt, kde měl DPP o potvrzení příjmu pro daňové přiznání, odmítnul mu je vydat. Prosím o radu, jak mám postupovat.

    Děkuji Vám

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Anette
    23.01.2017 14:53

    Petra: Pokud jste měla podepsané prohlášení poplatníka, tak jste určitě žádnou daň neplatila při tak nízkém výdělku, protože daň jistě pokryla sleva na poplatníka. Proto si myslím, že podat přiznání nemá cenu.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Petra
    19.01.2017 11:08

    Dobrý den, v období srpen – prosinec jsem pracovala u firmy, kde jsem měla podepsané “Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob… Během této doby, jsem si každý měsíc vydělala do 10 000,- ale byla mi strhávána “zálohová daň”. Pochopila jsem správně, že tyto zdaněné peníze dostanu zpět, pokud odevzdám daňové přiznání? Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zuzana
    07.12.2016 23:06

    Rena: Kvůli souběhu dvou zaměstnání máte povinnost podat daňové přizná FO. A ano, můžete zahrnout do tohoto přiznání jak DPČ, kde uplatňujete slevu na dani, tak i DPP, kde je daň prováděná srážkou. Pokud se ale tak rozhodnete, musíte sem uvést všechny Vaše další zaměstnání, kde máte příjem daněn srážkovou daní. Pokud již nic takového není, zahrňte tedy oba tyto příjmy do Vaše přiznání a daň z DPP Vám bude vrácena. Akorát u toho zaměstnavatele z DPP možná budete muset žádat o potvrzení, nedává se automaticky právě proto, že je to srážková daň.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Rena
    07.12.2016 21:27

    Dobrý den, dovolte mi prosím dotaz ohledně ročního zůčtování, pokud mi běží 2 smlouvy současně. Jedna DPP do 10 000 Kč sražena 15% daní bez uplatnění slevy na poplatníka a druhá smlouva DPČ, kde uplatňuji slevu na poplatníka. Jedná se ale vždy například o částku 1000Kč (tedy do 2070Kč je zde ještě rezerva) . Mohu požadovat vrácení na konci roku té 15% srážkové daně i když jsem u daného zaměstnavatele slevu na poplatníka nemohla uplatnit z důvoda dalšího dpč? Moc děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Ludmila
    25.07.2016 12:09

    Při DPP se studentem nebo důchodcem se odvádí či neodvádí srážková daň.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Hana
    13.07.2016 19:11

    Dobrý den jsem studentka VŠ a mám dvě brigády, na jedné jsem si uplatnila potvrzeni o studiu ale překročím částku 10 000 u dohody o provedení práce, čeká me tedy 15% dan a sociální a zdravotní poj.? Musím u této brigády podepsat též prohlaseni k dani? u druhe brigady jsem slevu uplatnovala do kvetna ale potvrzeni o studiu jsem tam zrusila a chtela uplatnit zde. Předem děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Marcela
    04.05.2016 06:56

    Dobrý den, odvodem srážkové daně jsem důchodkyni za minulý rok poškodila. Lze tuto chybu napravit? Např. požádat o převedení na zálohovou daň a následně požadovat vrácení?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Sarah
    06.04.2016 08:30

    Roman: Srážkovou daň je možné zahrnout do přiznání. Daňové přiznání se mělo podat do 1.4. Ale dnes jsem zrovna četla, že bez pokuty ho lze podat ještě do 8.4.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Roman
    05.04.2016 13:49

    Dobry den prajem,
    manzelka pracovala na dohodu, zarobila 44000 KC a formou zrazkovej dane jej bolo strhnutych 6000 Kc. Da sa este k tymto peniazom dostat, ak ano ano, alebo uz je neskoro?
    Vopred dakujem.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jitka
    31.03.2016 12:26

    Pajo, bývalý zaměstnavatel Vám už roční zúčtování (“daňové přiznání”) neudělá, protože byste ho musela o to požádat do 15.2., což se nejspíš nestalo. Pokud jste ještě dva měsíce před nástupem na ÚP pracovala, tak se Vám vyplatí podat DP (něco málo by Vám vrátili). Pokud byl Váš celkový výdělek za r. 2015 vyšší než 15.000 Kč, DP podat musíte. Pozor – termín odevzdání je už 1.4. takže máte nejvyšší čas.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  •  GFŘ aktualizovalo pravidla DPH při darování zboží

    |

    Generální finanční ředitelství od 1. července 2026 sjednotilo přístup k uplatňování DPH při bezúplatném dodání zboží. Nová informace upřesňuje pravidla pro situace, kdy plátce při pořízení zboží uplatnil nárok na odpočet DPH a následně se rozhodne zboží darovat. Cílem je především odstranit daňové překážky pro darování využitelného zboží, které už například kvůli ztrátě běžné obchodní hodnoty nelze prodat za obvyklou cenu, ale stále může sloužit svému účelu. Změna tak podporuje charitativní a sociální aktivity a zároveň může přispět ke snižování množství odpadu. Aktualizovaný přístup zároveň přináší podnikatelům větší právní jistotu při aplikaci pravidel DPH. Dosavadní Informace GFŘ k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží ze dne 1. srpna 2023 se ruší.

Daňový kalendář

31. 7. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně k OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
31. 7. 2026
Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 2. čtvrtletí 2026
31. 7. 2026
Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací) za 2. čtvrtletí 2026
31. 7. 2026
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2026
10. 8. 2026
Splatnost daně za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty