Prodej sezonních přebytků

Pokud patříte mezi vášnivé zahrádkáře, kterým se urodilo více, než jste schopni sami spotřebovat, možná jste se někdy zabývali myšlenkou, že byste své přebytky prodali a inkasovali nějaké peníze za celoroční dřinu. Tento článek vám napoví, zda se v tomto případě musíte i nějak vypořádat s daněmi a povinnými registracemi.
 
U každé činnosti, při které je inkasována tržba, je třeba zkoumat, zda je k ní nutné získat potřebná oprávnění, a podle toho ji i zdanit.
 
Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) vymezuje okruh příjmů takto:

• § 6 – příjmy ze závislé činnosti,
• § 7 – příjmy ze samostatné činnosti,
• § 8 – příjmy z kapitálového majetku,
• § 9 – příjmy z nájmu,
• § 10 – ostatní příjmy.

Je zřejmé, že při prodeji ze zahrádky můžeme vyloučit § 6, § 8 a § 9 ZDP. Zbývající dva paragrafy budou pro další posouzení míry zdanění podstatné.

§ 7 – Příjmy ze samostatné činnosti

V § 7 odst. 1 ZDP je definováno, co se myslí příjmem ze samostatné činnosti. Patří mezi něj:

• příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
• příjem ze živnostenského podnikání,
• příjem z jiného podnikání neuvedeného v předchozích dvou bodech, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
• podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

Charakteristickým znakem činností, ze kterých jsou dosahovány příjmy ze samostatné činnosti, je soustavnost a samostatnost, činnost je vykonávána pod vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku.
 
Prodej přebytků ze zahrady by měl podle své povahy postrádat prvek soustavnosti, ostatní prvky v sobě zachovává. Abychom se při takovém prodeji nemuseli zabývat § 7 ZDP, potvrzují také zákony vymezující živnost nebo zemědělské podnikání, že prodej přebytků nepovažují za samostatnou činnost.
 
Konkrétně § 2e odst. 2 zákona o zemědělství stanovuje, že „fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona.“
 
A také § 3 odst. 3 zákona o živnostenském podnikání definuje, co není živností, konkrétně v písm. f): „Živností dále není prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami.“
 
V obou zákonech je uvedeno sousloví „drobné pěstitelské a chovatelské činnosti“, které dále nijak specifikovány nejsou. Nicméně z podstaty věci vyplývá, že není myšleno jen množství, ale důležitá bude právě i soustavnost.
 
Pokud bude fyzická osoba každý týden dojíždět např. na farmářský trh a nabízet zde vajíčka nebo zeleninu z vlastní zahrádky, měla by se zabývat otázkou, zda již nepotřebuje oprávnění k výkonu této činnosti, neboť při pravidelném úmyslu prodávat zemědělské produkty nepůjde zřejmě o drobnou činnost.
 
Na druhou stranu se domnívám, že pokud úspěšný zahrádkář pojede prodat jednou např. přebytečné okurky a podruhé jablka ze své vlastní zahrádky, kterou obhospodařuje zejména pro svou spotřebu, nemůže nikdo namítat, že se o drobné činnosti nejedná (ani soustavnost není naplněna, byť bude na daném místě prodávat podruhé).

§ 10 – Ostatní příjmy

Pokud jsme v předchozím textu vyloučili zdanění podle § 7 – příjmy ze samostatné činnosti, neznamená to, že bychom měli otázku zdanění sezonních přebytků zcela opustit. Musíme se zabývat tedy § 10 – ostatní příjmy, kam právě patří příjmy z příležitostných činností, včetně příjmů ze zemědělské výroby podle odst. 1 písm. a).
 
Zároveň však platí limit pro osvobození takových příjmů, pokud ve zdaňovacím období jejich úhrn nepřesáhne hranici 30.000 Kč. Tento limit by měl zcela postačovat na příjmy z prodeje sezonních přebytků, aby nemusely být do daňového přiznání zařazovány.
 
Ovšem je třeba dát pozor na skutečnost, že jde o limit v úhrnu celého § 10 odst. 1 písm. a), kam spadají i příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí a příjem z provozu výroben elektřiny bez nutnosti mít licenci ERÚ, popř. jiné příležitostné činnosti.
 
Při překročení hranice 30.000 Kč za kalendářní rok bude nutné příjmy do daňového přiznání zahrnout. U příjmů z přebytků ze zahrádek je možné uplatnit paušální výdaje, jako u příjmů ze zemědělské výroby podle § 7, které činí 80 % z příjmů (přitom je nutné vést záznam o příjmech, jak určuje § 10 odst. 4 ZDP).
 
V době blížícího se startu EET je vhodné ještě zmínit tu skutečnost, že příležitostná činnost nebude podléhat této evidenční povinnosti, proto se prodejci přebytků ze zahrádek nemusí obávat, že by si museli pořídit vybavení pro online hlášení svých tržeb. Ale musí být připraveni na to, že mohou být častěji tázáni na skutečnost, jestli se opravdu jedná o příležitostnou činnost – to však musejí prokázat i dnes a zavedení EET na tom nic nezmění.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.  
 
 
Související článek:
Malé a příležitostné výdělky z pohledu daně z příjmů