Dary jako odčitatelná položka od základu daně

Podstata daru spočívá v tom, že dárce předá část svého majetku (peníze, movité věci, nemovitosti atp.) obdarovanému a nečeká za to žádnou protihodnotu. Přestože daňové zákony obecně dary nezahrnují do daňových nákladů, lze při splnění určitých podmínek uplatnit dar jako tzv. odčitatelnou položku od základu daně v rámci daňového přiznání, resp. ročního zúčtovaní daně u zaměstnanců, pokud jim vyúčtování provádí zaměstnavatel.
 
Možnost uplatnit snížení daňového základu při poskytnutí darů se tedy týká fyzických i právnických osob, ale s odlišnými podmínkami.

Fyzické osoby a poskytnutí daru

Pro fyzické osoby jsou podmínky odečtu darů od základu daně stanoveny v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.).
 
Poměrně dlouhý odstavec stanovuje tyto podmínky:

• musí se jednat o dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem v ČR nebo na území EU, Norska a Islandu,

• u tohoto okruhu obdarovaných musí být dar použit na financování vědy a vzdělání, výzkumu a vývoje, školství, policii, požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské (jen pro registrované církve), tělovýchovné a sportovní, dar politickým stranám a hnutím,

• v případě darování fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR nebo EU, Norska a Islandu se musí jednat o dary poskytovatelům zdravotních služeb, provozujících školy a školská zařízení, zařízení na ochranu opuštěných nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení,

• dar lze poskytnout i fyzické osobě – poživateli invalidního důchodu nebo nezletilému dítěti závislému na péči, a to na zdravotnické prostředky, na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve vyhlášce k zákonu č. 182/1991 Sb., kterým se provádí zákon o sociálním zabezpečení, které nehradí zdravotní pojišťovna, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,

• lze uplatnit i dar na odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území ČR, EU, Norska nebo Islandu,

• úhrnná hodnota darů přesáhne 2 % ze základu daně nebo činí alespoň 1.000 Kč,

• nejvýše lze odečíst 10 % ze základu daně.

Příklad č. 1

Fyzická osoba – podnikatel poskytl ze svých podnikatelských zdrojů peněžní dar mateřské školce, která mu vystavila potvrzení o přijetí daru a použití na účely provozu této školky v hodnotě 5.000 Kč.
 
Daňový základ v jeho daňovém přiznání činí 500.000 Kč. Podnikatel uvede peněžní výdaj nejprve jako výdaj neovlivňující základ daně ve své daňové evidenci; v rámci daňového přiznání by mohl uplatnit až 10 % z částky 500.000 Kč, tedy 50.000 Kč.
 
Na řádek 46 daňového přiznání uvede hodnotu daru v celé výši 5.000 Kč, čímž se mu sníží daňový základ daně na 495.000 Kč. K daňovému přiznání musí přiložit potvrzení ze školy o přijetí daru od této osoby.

Příklad č. 2

Zaměstnanec v průběhu roku poskytl peněžní dary občanskému sdružení, které zajišťuje tzv. adopci dětí na dálku (tedy se zabývá podporou mládeže a humanitární činností) v celkové výši 800 Kč. Jeho daňový základ přitom činí 240.000 Kč.
 
Tento zaměstnanec dary pro snížení daňového základu nevyužije, neboť jejich úhrnná hodnota není 1.000 Kč a ani nepřevýšila 2 % z daňového základu (2 % z 240.000 Kč činí 4.800 Kč).
 
Pokud by však zaplatil již 1.100 Kč za rok, mohl by si celou výši uplatnit v daňovém přiznání nebo v rámci ročního zúčtování, neboť souhrnná výše překročila částku 1.000 Kč (limit 2 % z daňového základu již není třeba hlídat).
 
Naopak, pokud by jeho daňový základ činil jen např. 35.000 Kč, mohl by si původní výši 800 Kč uplatnit, neboť by splnil procentní limit (2 % z 35.000 činí 700 Kč) a nemusel by splnit hodnotovou hranici 1.000 Kč.

Příklad č. 3

Zaměstnankyně poskytla dar církvi ve výši 3.000 Kč a dále byla darovat 3x bezplatně krev. Nemá povinnost podat daňové přiznání a její základ daně u jediného zaměstnavatele činí 320.000 Kč za rok.
 
Zákon přímo stanoví, že bezpříspěvkový odběr krve je považován za dar na zdravotnické účely a oceňuje se 2.000 Kč za jeden odběr. Tato zaměstnankyně tedy celkem poskytla dary v hodnotě 9.000 Kč (3.000 Kč pro církev a 3 x 2.000 Kč za krev).
 
Pokud zaměstnavateli předá potvrzení o těchto darech, a požádá o roční zúčtování daně, sníží se její daňový základ na hodnotu 311.000 Kč.
 
Závěrem k darům fyzických osob bych ještě zmínila oblíbené DMS, tedy dárcovské SMS, které jsou rozšířenou formou, jak přispět na dobročinné účely – většinou je hodnota stanovena na 30 Kč.

Pokud by fyzická osoba poskytla více těchto darů tak, že by jejich hodnota činila více než 1.000 Kč za rok (či min. 2 % z daňového základu), neměla by přesto možnost tento dar uplatnit jako snížení základu daně. Bude jí totiž chybět potvrzení obdarovaného, že dar byl poskytnut, na jaké účely a kdo ho přijal.

Nepomůže tomu ani např. podrobný rozpis telekomunikačních služeb, kde by byly jednotlivě zaslané DMS rozepsány.

Právnické osoby a poskytnutí daru

Podmínky pro uplatnění daru u právnických osob jako odčitatelné položky od základu daně upravuje § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Obecná ustanovení, komu lze dar poskytnout a na jaký účel, je shodný jako u fyzických osob – viz body, které jsem uvedla výše. Liší se ale podmínky finančních limitů.
 
U právnických osob jde tedy o tyto podmínky:

• hodnota jednotlivého daru činí minimálně 2.000 Kč,

• nejvýše lze odečíst 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 (tedy např. již snížený o daňovou ztrátu z předchozích let, nebo o výdaje na výzkum a vývoj),

• pokud se poskytne dar středním školám a vyšším středním školám na pořízení materiálu nebo zařízení nebo opravy a modernizaci zařízení využívaných pro praktické vyučování, nebo vysokým školám a veřejným výzkumným institucím, lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %,

• odpočet nemohou uplatnit neziskové organizace, které by dar poskytovaly někomu jinému (většinou je však přijímají).

Příklad č. 4

Společnost s ručením omezeným poskytla peněžní dar občanskému sdružení Člověk v tísni na humanitární pomoc ve výši 20.000 Kč, dále poskytla peněžní dar vysoké škole ve výši 30.000 Kč.
 
Daňový základ právnické osoby činí 800.000 Kč. Může uplatnit tedy 5 % + 5 % z daňového základu, protože poskytla dar i vysoké škole, celkem tedy 80.000 Kč. Fakticky poskytla 50.000 Kč, toto bude její snížení daňového základu daně, které uvede na řádek 260 daňového přiznání a v tabulce G Přílohy č. 1 II. oddílu uvede do řádku 1 hodnotu 50.000 Kč (součet příjmů), do řádku 2 hodnotu 30.000 Kč (dar vysoké škole).
 
Povinnou přílohou daňového přiznání potvrzení o poskytnutí daru není, ale musí být samozřejmě k dispozici pro případnou kontrolu. Pokud by toto s.r.o. poskytlo oba dary na humanitární účely, mohlo by si uplatnit jen 5 % z 800.000 Kč, tedy částku 40.000 Kč.

Příklad č. 5

Akciová společnost poskytla nepeněžní dar střední škole ve formě počítačů, které vyřadila ze svého majetku po skončení doby odepisování. Zde si akciová společnost žádné snížení základu daně nemůže uplatnit, neboť zákon stanoví, že hodnotou daru u hmotného majetku se rozumí zůstatková cena. Protože počítače jsou již odepsané, není možné žádný odpočet uplatnit.
 
Závěrem bych k oblasti darů upozornila na jednu skutečnost, která nás v praxi naší účetní kanceláře potkává celkem často. Jedná se o skutečnost, že klient přinese darovací smlouvu, kde je uvedeno, že poskytne dar a za to mu nezisková organizace uveřejní jeho logo nebo vystaví reklamní panel např. na nějaké dobročinné akci. Zde je otázka, zda se vůbec jedná o darovací smlouvu, když má poskytnutí daru protihodnotu.
 
Může se stát, že by finanční úřad (podle mého názoru zcela oprávněně) překvalifikoval tuto smlouvu jako reklamní plnění. Pro dárce by to až takový problém nebyl, neboť reklama je obecně uznatelný náklad, pokud doloží souvislost se zajištěním, udržením a dosažením příjmů. Problém by měla naopak nezisková organizace, které příjem z reklamy vždy vstupuje do daňového základu daně (na rozdíl od přijetí daru).
 
Velmi bych tedy všem doporučila správně posoudit náležitosti darovací smlouvy a zajistit si i další důkazní prostředky např. ve formě fotografie reklamního plnění na dané akci, aby bylo následně možné doložit faktické plnění z této smlouvy.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.