Pracovní právo

Pracovnělékařské prohlídky podle nové vyhlášky
- 21. 05. 2013
Jaké jsou druhy pracovnělékařských prohlídek? V jakých případech je zaměstnanec musí podstoupit a jak často? A jaké jsou náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti?
Okamžité zrušení pracovního poměru za surfování na internetu
- 11. 12. 2012
Zaměstnanci by si měli dát pozor na to, kolik času tráví v práci brouzdáním po internetu. Jejich zaměstnavatelům by se to nemuselo líbit a mohli by se dočkat okamžitého zrušení pracovního poměru. Dokazuje to i následující případ.
Odvod pojistného za dobu neplaceného volna
- 26. 10. 2012
Kdo odvádí zdravotní a sociální pojištění v případě, že má zaměstnanec neplacené volno? Leží tato povinnost jen na bedrech zaměstnavatele, nebo se musí alespoň zčásti podílet i zaměstnanec?
Hmotná odpovědnost zaměstnance v pracovněprávních vztazích – 2. část
- 25. 10. 2012
Zaměstnanec může při plnění pracovních povinností způsobit svému zaměstnavateli škodu. Odpovídá za ni v každém případě? A odpovídá za ni vždy v plné výši? Podívejte se blíže na hmotnou odpovědnost zaměstnance ve druhé části článku.
Hmotná odpovědnost zaměstnance v pracovněprávních vztazích – 1. část
- 24. 10. 2012
Zaměstnanec může při plnění pracovních povinností způsobit svému zaměstnavateli škodu. Odpovídá za ni v každém případě? A odpovídá za ni vždy v plné výši? Podívejte se blíže na hmotnou odpovědnost zaměstnance v první části článku.
Přestávky na jídlo a oddech v zaměstnání
- 26. 09. 2012
V pracovní době, která trvá zpravidla 8 hodin, je třeba, aby měli zaměstnanci možnost se najíst a na chvilku si odpočinout. Bylo totiž prokázáno, že během pracovního dne pracovní výkon klesá a krátká přestávka je tedy důležitá i proto, aby práce byla efektivní.

Rychlé zprávy

Životní minimum poroste až od října 2026
17. 02. 2026 |
Zvýšení životního minima v Česku začne platit až od 1. října 2026 místo původně plánovaného dřívějšího termínu. Pro jednotlivce vzroste z 4860 na 5500 korun, u prvního dospělého v domácnosti na 5000 korun, zatímco u dalšího dospělého člena domácnosti se sníží na 3750 korun. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má nové nastavení více zohlednit situaci menších domácností, například lidí žijících samostatně. Odklad má praktické důvody – úřady tak mohou změnu spojit s pravidelnými přepočty sociálních dávek a snížit administrativní zátěž. Navýšení životního minima ovlivní výši některých podpor navázaných na tuto částku, například pěstounských dávek. Do října 2026 se bude postupovat podle současných pravidel.