Pracovní právo

Kontrola zaměstnanců po dobu dočasné pracovní neschopnosti
- 23. 06. 2009
Zaměstnavatel je oprávněný kontrolovat své zaměstnance po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů pracovní neschopnosti, zda neporušuje režim dočasně práce neschopného. Takové oprávnění dává zaměstnavateli ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce.
Změny v zákoníku práce v roce 2008 – 2. část
- 26. 07. 2008
V první části byly uvedeny asi nejzajímavější změny, které se v zákoníku práce s účinností k 1. lednu 2008 odehrály. Další změny do zákoníku práce ale přinesl nález Ústavního soudu ze dne 12. března 2008. Publikací tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, tedy dnem 14. dubna 2008, byla některá ustanovení zákoníku práce zrušena.
Změny v zákoníku práce v roce 2008 – 1. část
- 04. 07. 2008
Dne 1. ledna 2008 nabyla účinnosti tzv. technická novela zákoníku práce, jejímž cílem bylo zejména odstranit nejzávažnější legislativně-technické nepřesnosti v zákoníku práce. Na jejím základě nedochází v zákoníku práce v zásadě k žádným velkým koncepčním změnám, a právě proto si vysloužila přízvisko „technická“.
Ústavní soud zrušil část zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců
- 30. 04. 2008
Ústavní soud rozhodl dne 23. dubna 2008 o zrušení části zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. Konkrétně se jedná o zrušení tzv. karenční doby, tedy nařízení, že nemocenské dávky se poskytují až do čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Rychlé zprávy

Sankce při nesplnění povinností JMHZ
02. 04. 2026 |
Nesplnění povinností spojených s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele může být klasifikováno jako přestupek. Nejčastěji se jedná o nepodání hlášení ve stanovené lhůtě, opožděné podání nebo nereagování na výzvu k doplnění či opravě údajů. V těchto případech může být uložena pokuta až 5 000 Kč za každého zaměstnance, za kterého mělo být hlášení podáno. Sankce se mohou uplatnit také při nesplnění registračních povinností nebo nenahlášení změn týkajících se zaměstnanců, přičemž v závažnějších případech může pokuta dosáhnout až 100 000 Kč. Odpovědnost za správnost a včasnost údajů nese vždy zaměstnavatel, a to i v případě, že zpracování zajišťuje externí účetní nebo jiná pověřená osoba. Více informací naleznete zde.