Povinné odvody SP a ZP podnikatele – FO v příkladech

Praktické příklady představují několik variant modelových situací podnikatele – OSVČ v roce 2025, které jsou zpracovány ve struktuře zadání a řešení. Bližší komentář k řešení je uveden jen u vybraných náročnějších situací. Příklady jsou řešeny v logickém sledu, který odpovídá postupu při vyplňování přehledů SP a ZP OSVČ a zároveň rozboru provedeném ve výše uvedeném článku. Pokud by čtenáři byly některé výsledky výpočtů nesrozumitelné, odkazujeme jej k tomuto článku.

Jako pomocníka na úvod zařazujeme Tabulku, která obsahuje důležitá „čísla“ pro vyřešení modelových situací podnikatele.

Tabulka

* VZ – vyměřovací základ

Příklad 1

Jaké budou povinné (podnikatel – fyzická osoba se neúčastní nemocenského pojištění jako OSVČ) odvody na pojistné na sociální zabezpečení (SP) a na veřejné zdravotní pojištění (ZP) podnikatele za rok 2025, pokud máme tyto doplňující informace:

1. Podnikatel (po celý kalendářní rok):
   • nemá jiné zdroje příjmů než z podnikání,
   • není invalidní ani starobní důchodce,
   • není studentem do 26 let,
   • nemá děti,
   • ani nepečuje o žádnou osobu.
2. Podnikatel nepřetržitě podniká více jak 10 let a ve sledovaném roce vykonával podnikání po celý kalendářní rok.

Základ daně z příjmů z podnikání za rok 2025 tohoto podnikatele je:

1. 250 000 Kč
2. 550 000 Kč

Tabulka k řešení A)

Tabulka k řešení B)

Příklad 2

Jaké budou povinné (podnikatel – fyzická osoba se neúčastní nemocenského pojištění jako OSVČ) odvody na pojistné na sociální zabezpečení (SP) a na veřejné zdravotní pojištění (ZP) podnikatele za rok 2025, pokud máme tyto doplňující informace:

1. Podnikatel/ka (po celý kalendářní rok) pobíral/a rodičovský příspěvek.
2. Podnikatel/ka vykonával/a podnikání po dobu celého kalendářního roku.
3. Podnikatel/ka nepřetržitě podniká více jak 10 let.

Základ daně z příjmů z podnikání za rok 2025 tohoto podnikatele je:

1. 110 000 Kč
2. 250 000 Kč

Tabulka k řešení A)

V této situaci nemá podnikatel/ka povinnost účastnit se systému SP jako OSVČ, protože potenciální VZ SP je pod úrovní minimálního VZ SP pro vedlejší činnost. Pokud se podnikatel/ka dobrovolně nerozhodne pro platbu SP, pak v této situaci platí pouze ZP.

Tabulka k řešení B)

Příklad 3

Jaké budou povinné (podnikatel – fyzická osoba se neúčastní nemocenského pojištění jako OSVČ) odvody na pojistné na sociální zabezpečení (SP) a na veřejné zdravotní pojištění (ZP) podnikatele za rok 2025, pokud máme tyto doplňující informace:

1. Slečna Tichá na počátku roku 2025 byla svobodná, bezdětná, zdravá, nikde nestudovala ani o nikoho nepečovala. Celý rok 2025 podniká. 13. července 2025 se jí narodil syn.
2. Jelikož nebyla nemocensky pojištěná, nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství a od narození dítěte pobírá rodičovský příspěvek.
3. Podnikání z důvodu péče o dítě nepřerušila ani neukončila. Většinu svých tržeb (90 % příjmů) z podnikání realizovala v období před narozením dítěte.
4. Podniká více jak 10 let.

Základ daně z příjmů z podnikání slečny Tiché za rok 2025 je:

1. 200 000 Kč
2. 400 000 Kč

Tabulka k řešení A)

Celkem SP: 44 608,84 ≐ 44 609 Kč; Celkem ZP: 21 998,18 ≐ 21 999 Kč

Tabulka k řešení B)

Vyměřovací základ pro účely SP se zaokrouhluje na celé Kč nahoru (§ 5d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Pokud se vyměřovací základ na SP skládá z (dílčího) vyměřovacího základu za činnost hlavní a z dílčího vyměřovacího základu za činnost vedlejší, pak se nejdříve sečte nezaokrouhlené a až součet se zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Pojistné (SP) se zaokrouhlí na celé Kč nahoru (§ 7 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).

Vyměřovací základ na ZP se nezaokrouhluje, nechává se v haléřích. Zaokrouhluje se až vypočítané pojistné (ZP) na celé Kč nahoru.

Krátké shrnutí k příkladu 3

V příkladu 3 nastala situace, kdy ke změně okolností v situaci slečny Tiché, které mají vliv na posuzování její situace z hlediska toho, zda podniká v režimu činnosti hlavní nebo vedlejší, dochází v průběhu kalendářního měsíce.

Na řešení příkladu je vidět rozdílné posuzování takové změny z hlediska systému SP a ZP OSVČ.

Systém SP OSVČ v souladu s § 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zařazuje kalendářní měsíc, ve kterém alespoň po jeho část trvaly okolnosti vedlejší činnosti, celý do období vedlejší činnosti, tzn. slečna Tichá z hlediska systému SP vykonávala podnikání v režimu vedlejší činnosti v měsících červenec až prosinec 2025.

Systém ZP OSVČ naopak podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje za výkon podnikání v režimu vedlejší činnosti jen ten měsíc, kdy po celý tento měsíc trvá okolnost vedlejší činnosti. To je splněno u měsíců srpen až prosinec 2025.