Sestavení výroční zprávy

Výroční zpráva je povinně zveřejňovaným dokumentem u společností, kterým její vyhotovení ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně § 21.

Výroční zprávu vyhotovují povinně společnosti, jejichž účetní závěrka má být přezkoumána auditorem. A auditor také zkoumá soulad výroční zprávy s účetní závěrkou – výroční zpráva sama o sobě také podléhá auditu. Tématem, kdo je povinen svou účetní závěrku ověřit auditorem, jsme se zabývali již dříve v článku Kritéria pro povinný audit účetní závěrky.
 
Účelem výroční zprávy, jak jej popisuje zákon, je ucelená, vyvážená a komplexní informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení společnosti. Tato obecně pojatá věta vnáší do sestavení výroční zprávy poměrně širokou možnost, jak tuto zprávu sestavit. Neexistuje tedy žádný doporučený vzor, co vše se má ve výroční zprávě objevit.
 
Ale je jasné, že to mají být údaje, které nelze vyčíst z účetní závěrky, která se spíše váže do minulosti. Výroční zpráva má být dokumentem popisujícím aktuální nebo budoucí stav, přičemž účetní závěrka může být přímo součástí výroční zprávy.
 
Vedle obecného popisu, co má výroční zpráva popsat, udává zákon o účetnictví ještě další konkrétní oblasti, které má výroční zpráva uvádět ve finančním i nefinančním vyjádření.
 
Jedná se o:

• skutečnosti, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy (tedy mají vliv na výkonnost, činnost a stávající hospodářské postavení),

• předpokládaný vývoj účetní jednotky,

• aktivity v oblasti výzkumu a vývoje,

• informaci o organizační složce podniku v zahraničí, pokud je zřízena.

 
Výroční zpráva musí také obsahovat údaje, které požadují zvláštní právní předpisy, kterými se daná účetní jednotka řídí. Pokud společnost používá investiční instrumenty (investiční cenné papíry, podílové listy, finanční termínové smlouvy, swapy, opce), a je-li to významné pro celkové posouzení účetní závěrky, uvádí se ve výroční zprávě i cíle a metody řízení rizik, politika užívání zajišťovacích derivátů a informace o cenových, úvěrových a likvidních rizicích.

Finanční zdraví společnosti

Všechny zde popsané body, které musí výroční zpráva obsahovat, mají vést k tomu, aby měli uživatelé účetní závěrky a výroční zprávy dostatečné informace a mohli sami posoudit, jak je daná společnost finančně zdravá a jak si vede na trhu.
 
Důležitá je zmínka, že má obsahovat také údaje v nefinančním vyjádření – tedy popsat daný stav, který je ve výkazech účetní závěrky vyjádřen pouze finančně a příloha k účetní závěrce má za úkol rozvést tyto údaje do podrobnějšího finančního členění.
 
Výroční zprávy asi nejčastěji studují investoři stávající i potenciální, ale mohou být cenným zdrojem informací i pro konkurenční firmu v oboru. Nezapomínejme na to, že výroční zpráva se povinně zveřejňuje, takže nahlédnutím do sbírky listin lze snadno získat poměrně obsáhlé informace, které by se v pouhé účetní závěrce těžko našly.

Konsolidovaná účetní závěrka

Výroční zpráva se vyhotovuje i za konsolidační celek, pokud je povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Tato konsolidovaná výroční zpráva tedy obsahuje informace o konsolidačním celku, účetních jednotkách pod společným vlivem a účetních jednotkách přidružených.
 
Může být sestavena tak, že přímo tato konsolidovaná výroční zpráva obsahuje veškeré informace povinně zahrnované do výroční zprávy konsolidující účetní jednotky – pak již není povinnost vyhotovit samostatnou výroční zprávu pro tuto konsolidující společnost, protože by docházelo zbytečně k duplicitě údajů.

Zveřejnění a archivace výroční zprávy

Vedle přílohy k účetní závěrce, která má doplňující a informační úlohu k sestavovaným výkazům rozvahy a výkazu zisku a ztráty, existuje další dokument, kterým účetní jednotka popisuje svou situaci ekonomickou a tržní a dává nahlédnout uživatelům účetní závěrky nejen do minulosti, ale i do výhledu své budoucnosti.
 
Právě o tom by měla výroční zpráva pojednávat, ale je na každé účetní jednotce, jakou zvolí formu popisu, jaká bude její délka a kam až nechá své investory, dozory či konkurenci nahlédnout.
 
S výroční zprávou se musí tedy nakládat jako s jakýmkoli jiným externím dokumentem, který má být zveřejněn komukoli, kdo o něj projeví zájem.

Výroční zpráva se zveřejňuje stejně jako účetní závěrka, tedy ve sbírce listin příslušného rejstříkového soudu. Lhůta činí 30 dnů poté, co byla výroční zpráva ověřena auditorem a schválena valnou hromadou společnosti. Pokud není splněna jedna z těchto podmínek, přesto je povinnost zveřejnit výroční zprávu do konce bezprostředně následujícího účetního období (a to s informací o tom, že nedošlo ke schválení či ověření závěrky).
 
Další podobnost s účetní závěrkou je v době archivace. Zákon o účetnictví stanoví, že se výroční zpráva uschovává po dobu 10 let od konce účetního období, kterého se týká. To znamená, že by v archivu společnosti měly letos být výroční zprávy ještě za rok 2004 a novější.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související články:
Povinný audit účetní závěrky
Kritéria pro povinný audit účetní závěrky