Mrtvá firma, živé povinnosti. Kdy už je čas na likvidaci?

Většina podnikatelů zakládá firmu s vizí, že jim bude dlouhodobě fungovat a generovat zisk. Někdy je firma zpočátku úspěšná a zisková, ale časem vlivem různých okolností přestane být. Nebo se firma vůbec „nerozjede“ tak, jak si podnikatel představoval a nevygeneruje ani žádný zisk. Někdy se také stává, že potenciál podnikání byl již „vytěžen“ a firma je v danou chvíli pro podnikatele nepotřebnou přítěží. Nezřídka se stává, že podnikatel chce podnikání v daném oboru „utnout“ a začít se věnovat něčemu jinému, ať už jako OSVČ, nebo pod novou firmou, která je nezatížená podnikatelskou minulostí. Důvodů pro to, že se firma stala neaktivní, může být celá řada. Mimo výše uvedené situace může být dalším příkladem společnost založená pro jeden konkrétní projekt (SPV) poté, co je tento projekt zrealizován.

Firma bez aktivity neznamená firma bez povinností

Podnikatel by měl mít na paměti, že přestože firma negeneruje žádné výnosy, neznamená to, že mu v souvislosti s její existencí neplynou žádné povinnosti. Je to právě naopak. Přestože je firma nečinná, musí i nadále plnit zákonné povinnosti spojené s její existencí.

I neaktivní firma musí vést účetnictví a zpracovávat každoročně účetní závěrku a přiznání k dani z příjmů právnických osob. Navíc, pokud to nedělá podnikatel sám, musí za tyto služby platit, což je značně neekonomické v případě, že firma negeneruje žádné výnosy a je defacto „mrtvá“. Další z povinností neaktivní firmy, na kterou podnikatelé často zapomínají, je povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku. Každý podnikatel by měl tedy zvážit, kolik ho vlastně stojí času a peněz firma, která mu již nepřináší nic kromě starostí a „zbytečných“ nákladů.

Prvotní úvaha majitele neaktivní firmy by se měla týkat možného prodeje této firmy. Pokud by o firmu byl zájem, její prodej je výrazně jednodušší než její likvidace, nehledě na to, že likvidace firmy stojí peníze a prodej firmy peníze naopak vygeneruje.

Kdy tedy začít uvažovat o likvidaci?

Podnikatelé velmi často nechávají neprodejnou „mrtvou“ firmu zbytečně dlouho aktivní, protože se jim oficiální ukončení podnikání nechce řešit. V mnoha případech k likvidaci společnosti přistoupí až po několik letech neaktivity, když už v souvislosti s „provozem“ firmy vynaložili nemalé náklady. V jakých případech je tedy na místě začít zvažovat likvidaci firmy? Jedná se typicky o tyto situace, kdy:

• firma už nevyvíjí ekonomickou činnost,
• podnikání už negeneruje žádné výnosy,
• firma je dlouhodobě ztrátová,
• firma představuje pro majitele akorát zbytečnou zátěž nebo
• majitel neplánuje firmu v budoucnu využít k jiným podnikatelským aktivitám.

Co likvidace obnáší

Ke vstupu do likvidace dochází na základě rozhodnutí společníků v podobě notářského zápisu. Pro sepsání rozhodnutí o vstupu do likvidace je tedy potřeba navštívit notáře, který rozhodnutí sepíše dle informací od společníků a následně zajistí zveřejnění skutečnosti vstupu do likvidace v obchodním rejstříku, a to včetně osoby zvoleného likvidátora. Zvoleným likvidátorem zpravidla bývá jeden ze společníků, popřípadě jím může být jakákoliv třetí osoba, kterou si společníci zvolí. Po vstupu do likvidace je třeba 2x zveřejnit výzvu pro věřitele k přihlášení pohledávek. Následně od zveřejnění druhé výzvy běží 90denní lhůta pro přihlášení pohledávek. V průběhu této doby likvidátor zpeněžuje majetkovou podstatu tak, aby maximalizoval likvidační zůstatek, zabezpečuje úhradu závazků, vymáhá úhradu pohledávek, zúčtovává přijaté a poskytnuté zálohy. Ke konci likvidace by měla firma mít ideálně pouze peněžní prostředky na aktivech a vlastní kapitál na pasivech. Pokud by ale likvidátor v průběhu likvidace zjistil, že firma nemá dostatek prostředků na uspokojení věřitelů, musí přejít do insolvence.

Likvidace tedy končí tím, že uběhne zákonná lhůta pro přihlášení pohledávek a tím, že veškerý majetek a závazky firmy byly vypořádány. Po skončení likvidace musí likvidátor sepsat konečnou zprávu o průběhu likvidace a vypořádání likvidačního zůstatku. Dále musí zpracovat finální účetní závěrku, daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě vyúčtování srážkové daně z likvidačního zůstatku včetně zajištění platby. Po splnění těchto povinností musí požádat o souhlas správce daně s výmazem firmy z obchodního rejstříku. Jakmile správce daně souhlas s výmazem udělí, finálním krokem likvidátora je podání návrhu na výmaz firmy z obchodního rejstříku na příslušný soud, a to včetně všech potřebných dokumentů. Pokud je návrh bezvadný, soud bez dalšího rozhodne o výmazu firmy z obchodního rejstříku. Pokud některé dokumenty chybí, nebo nebyly dodány ve formě, v jaké měly, soud vyzve firmu k jejich dodání.

A co dál?

Mohlo by se zdát, že tímto vše končí a firma, respektive likvidátor, už nemají žádné další povinnosti, ale opak je pravdou. Přestože byla činnost firmy řádně ukončena, likvidátor má zákonnou povinnost archivovat veškeré dokumenty související s likvidací po dobu 10 let od zániku obchodní korporace. Dále musí archivovat veškeré ostatní dokumenty, které vznikly v průběhu podnikání, v souladu s platnými zákonnými předpisy. Například pro uchovávání mzdových listů platí 45letá lhůta. Dokumenty je možné uchovávat v soukromých prostorách likvidátora, nebo je možné uložit listiny do státního archivu.

Příklad

Společnost ABC s. r. o. úspěšně fungovala 5 let. Nyní po 5 letech doběhly všechny nasmlouvané zakázky a žádné nové už společnost nenabrala. Majitel do budoucna neplánuje žádnou další podnikatelskou činnost. Roční fixní náklady společnosti zahrnují:

• Vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a zpracování přiznání k DPPO: 15 000 Kč
• Sídlo společnosti: 6 000 Kč
• Bankovní poplatky: 1 800 Kč

Jaké jsou tedy celkové roční náklady na „mrtvou“ firmu a má smysl firmu držet „při životě“?

Roční náklady mající přímý dopad do cash-flow jsou v souhrnné výši 22 800 Kč. K tomu je třeba připočítat čas majitele, který stráví komunikací s účetní a daňovou kanceláří a další související administrativou. Za 5 let půjde o částku 114 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že si majitel náklady propočetl, uvědomil si, že nejlepší cestou je firmu zlikvidovat a ušetřit tak do budoucna náklady a čas.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.