Silniční daň a časté chyby

Nejběžnější chyby v silniční dani lze rozdělit do tří oblastí:

• chyby v placení
• chyby v podávání přiznání
• chyby přímo v přiznání

Chyby v placení

Chyby v placení se většinou týkají záloh. Většina poplatníků ví, že daň silniční je splatná do 31. 1. následujícího roku. Zapomínají však platit čtvrtletní zálohy. Zálohy se platí do 15. 4., 15. 7., 15. 10. a 15. 12. ve výši 1/12 za každý měsíc, kdy bylo auto v obchodním majetku.
 
Zálohy se počítají za předchozí čtvrtletí. To znamená, že k 15. 4. se platí záloha za první čtvrtletí ve výši 3/12 (1/4) roční sazby. Za druhé a třetí čtvrtletí je to obdobně. 15. 12. se platí záloha za období říjen a listopad, tedy pouze ve výši 2/12 roční sazby.
 
Zálohy se nemusí platit u vozidel osvobozených od daně. Zálohy stejně jako daň se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
 
Zálohy je třeba platit i za soukromá auta zaměstnanců, která používají ke služebním cestám. To platí i na soukromé auto jednatele či společníka ve společnosti s ručením omezeným, jestliže ho používají k firemním účelům.

Chyby v podávání přiznání

Přiznání se podává do 31. 1. následujícího roku. Tato lhůta platí i v případě, že přiznání zpracovává daňový poradce. U silniční daně tedy neexistuje možnost odkladu lhůty pro podání přiznání.
 
Občas se setkávám s případy, kdy se poplatník domnívá, že nemusí podávat přiznání k dani silniční, pokud se jedná o vozidla osvobozená od daně. Pak samozřejmě dostane poplatník pokutu za nepodání přiznání, i když daňová povinnost je nulová.
 
V přiznání se nemusejí uvádět pouze vozidla uvedená v § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Tedy vozidla s méně než čtyřmi koly kategorie L – motocykly a jejich přípojná vozidla a vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů.

Chyby v samotném přiznání

Problémy nastávají často v určení předmětu daně. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání.
 
V praxi jsem se setkala s případy, kdy vozidlo bylo registrováno v jiném členském státě, ale provozováno v České republice. Případně bylo vozidlo registrováno v České republice, ale provozováno v jiném státě. Takováto vozidla nejsou v České republice předmětem silniční daně, protože obě podmínky musí být splněny současně. Není tedy ani třeba na takováto vozidla podávat daňové přiznání.
 
Poměrně častou chybou je neuplatnění osvobození od daně, nebo naopak již zmíněné nepodávání přiznání u osvobozených vozidel. Časté osvobození, při kterém je třeba podávat daňové přiznání, je osvobození z důvodu elektrického pohonu, hybridního pohonu, a v případě, že vozidla používají jako palivo LPG, CNG nebo ethanol E85.
 
Poplatníkem daně je provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu. Pokud tedy dojde k situaci, kdy fyzická osoba – nepodnikatel pronajímá osobní auto jiné fyzické osobě, která ho používá k podnikání, musí provozovatel vozidla – pronajímatel zaplatit silniční daň. V praxi se stává, že silniční daň zaplatí nájemce a domnívá se, že si ji bude moci uplatnit jako daňový výdaj. Daňová povinnost je však nepřenositelná na jiný subjekt.
 
Poplatníkem je také zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady za použití soukromého vozidla na služební cestě zaměstnanci. V tomto případě může volit mezi běžnou roční sazbou, nebo paušální sazbou daně 25 Kč za každý den použití. Silniční daň však zaměstnavatel platit nemusí, pokud ji již zaplatil provozovatel vozidel (např. zaměstnanec, který auto zároveň používá k podnikání).
 
Při vypracování přiznání je třeba mít vždy k dispozici velký technický průkaz, případně jeho kopii. Je chybou vycházet pouze z informací v kupní smlouvě či obecně dostupných informací o vozidle. Druh vozidel pro určení sazby daně je třeba vyhledat v technickém průkaze. Stává se, že vozidlo, které navenek vypadá jako osobní, je v kategorii N – nákladní kvůli úpravám.
 
Také se vyplatí prostudovat možnosti snížení daně dle § 6 odst. 6 zákona o silniční dani. Sazba daně se snižuje o:

• 48 % po dobu 36 měsíců od první registrace,
• 40 % za dalších 36 měsíců (tedy do 72 měsíců od první registrace) a
• 25 % za dalších 36 měsíců, a to až do 108 měsíců od první registrace.

Datum první registrace lze zjistit z technického průkazu vozidla.

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.