Daň dědická a darovací od roku 2014

Řada lidí zaregistrovala informaci o tom, že od roku 2014 byla zrušena daň dědická a darovací. Úplné zrušení daní nastalo skutečně v případě dědění pro všechny poplatníky, ale u daru tomu tak není, jak si vysvětlíme v tomto článku.
 
Předně je nutné uvést, že byl zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, a to k 31. 12. 2013 (často nazýván jako „zákon o trojdani“). Minimálně začátkem roku 2014 se však tímto zákonem museli ještě řídit všichni, kdo obdrželi dar v roce 2013, nebo zdědili majetek od zůstavitele, který zemřel v roce 2013.
 
Například neziskové organizace musely ještě do 30. 1. 2014 podat daňové přiznání, ve kterém uvedly všechny obdržené dary za rok 2013, které byly osvobozené od daně darovací, takže jejich daňová povinnost k dani darovací byla nakonec nulová.
 
V případě darování a dědění mezi osobami zařazenými do I. a II. skupiny (v podstatě příbuzní v řadě přímé a pobočné) bylo také aplikováno osvobození od daně a nebyla ani povinnost podat daňové přiznání.
 
Pokud však nebyla podmínka pro osvobození dodržena, bylo nutno podat daňové přiznání a čekat na platební výměr od finančního úřadu na daň dědickou či darovací, neboť to byly jediné daně, které byly splatné až s doručením platebního výměru. Může se tedy stát, že i v roce 2014 dorazí k rukám daňového poplatníka platební výměr na daň dědickou či darovací, protože jím bude vyměřena povinnost vztahující se k události před 1. 1. 2014.

Dědění a darování se přesunulo do zákona o daních z příjmů

Celá problematika dědění a darování se přesunula ze zrušeného zákona o trojdani do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“). Jak jsem již naznačila v úvodu, otázku dědění nemusíme v daních již řešit, protože zákon o daních z příjmů považuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu za osvobozený, a to jak pro fyzickou osobu (viz § 4a písm. a) ZDP), tak pro právnickou osobu (viz § 19b odst. 1 písm. a) ZDP). Po vypořádání notářského poplatku za dědické řízení již tedy žádné odvody do státního rozpočtu nehrozí.
 
Darování je v zákoně o daních z příjmů zakotveno v nově používaném slovním spojení bezúplatný příjem. Dá se říci, že se ze zákona o trojdani přesunula prakticky všechna osvobození pro fyzické osoby.
 
Známé pravidlo, že darování mezi příbuznými a manželi nepodléhá daním, zůstalo zachováno i v daních z příjmů. Ostatní darování však již podléhá zdanění sazbou daně z příjmů, což v některých případech může být poměrně více, než kolik činila daň darovací do konce roku 2013.

Příklad

Paní Nováková se rozhodla darovat své úspory ve výši 0,5 mil. Kč své vnučce a 0,5 mil. Kč kamarádce této vnučky, protože se o ni obě dívky staraly ve stáří a pomáhaly jí v každodenním životě. Učinila tak v roce 2013 a v roce 2014.
 
Daňové povinnosti zachycuje tato tabulka:
 

Z tabulky je patrné, že darování u nepříbuzných osob má v roce 2014 výrazně vyšší daňovou zátěž (do roku 2013 tomu bylo až od částky daru 7 mil. Kč, kdy byla darovací daň stanovena na 820.000 Kč a 18 % ze základu nad 7 mil. Kč).
 
Samozřejmě by ona dívka ve svém daňovém přiznání mohla uplatnit všechny slevy na dani i k tomuto příjmu. Pokud by neměla žádný jiný příjem, snížila by svou daňovou zátěž minimálně o částku slevy na dani na poplatníka o 24.840 Kč, ale i tak by byl dar zdaněn více, než tomu bylo v roce 2013.
 
Pokud by kamarádka vnučky paní Novákové peníze obdržela až na základě odkazu v rámci dědického řízení, nehradila by kromě notářského poplatku již žádnou daň.

Nabytí daru u právnické osoby

V případě právnických osob, které nabývají dary, je jejich zdanění ještě vyšší než doposud, protože jejich sazba daně z příjmů aktuálně činí 19 % (u daru do roku 2013 by vyšší sazbu platily až od hodnoty daru 10 mil. Kč, přičemž nejnižší sazba byla do 1 mil. Kč 7 %).
 
Navíc od roku 2014 se u darů uvádí bezúplatný příjem v řádném daňovém přiznání k dani z příjmů, a daň se tedy hradí automaticky bez vyměření. Dříve však u darů nebyla výjimka, že k vyměření darovací daně došlo až s mnohaletým posunem od podání daňového přiznání a daň se hradila na základě zaslaného platebního výměru ze strany finančního úřadu (např. naše kancelář u jednoho klienta, kde bylo podáno daňové přiznání k dani darovací v roce 2011, stále čeká na vyměření této daně a klient hradit daň doposud nemusí; od roku 2014 bude však daň z daru poskytnutého v daném roce odvedena ve lhůtě pro podání daňového přiznání).
 
Veřejně prospěšní poplatníci, kteří jsou vymezeni dle § 17a ZDP (dříve poplatník, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání, byť se definice ne zcela kryje s původní – např. již jimi nejsou společenství vlastníků jednotek a profesní komory) mají i nadále osvobozeny dary (nově tedy bezúplatné příjmy), pokud je použijí pro vymezené účely nebo na kapitálovou dovybavenost.
 
Pokud nemají žádné zdanitelné příjmy, nemusí ani podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob a ani oznamovat, že jim žádná daňová povinnost nevznikla (což mají všechny ostatní právnické osoby kromě společenství vlastníků jednotek, byť by vůbec nevyvíjely činnost).
 
Mnoha spolkům, jak se dnes nazývají občanská sdružení, tedy odpadne administrativní starost v podobě podávání daňového přiznání na přijaté dary, byť je do konce roku 2013 stejně nedanily. Od roku 2014 jsou tyto dary považovány za bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) ZDP.
 
V zákoně je dále stanoveno, že toto osvobození se nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní. To obecně navozuje dojem, že by se příjmy uvedly do daňového přiznání a následně v rámci úprav daňového základu vyjmuly ze zdanění jako osvobozené.

Podle mého názoru ale bude možné, aby spolky nepodávaly daňové přiznání vůbec a ani neoznamovaly, že jim nevznikla žádná povinnost – právě tím uplatnily možnost osvobození bezúplatných příjmů (zákon nikde nestanovuje rovnítko mezi uplatnit = uvést v daňovém přiznání, byť to většinou je nutné a jinak nelze odvodit).
 
V některých případech by bylo ale dokonce účelné osvobození nevyužít – pokud by totiž byly bezúplatné příjmy předmětem daně, lze k nim uplatnit i související výdaje a mohly by kompenzovat ziskovou činnost spolku, pokud by byly vyšší než ony bezúplatné příjmy.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.