Minule jsme si zopakovali pravidla pro dovolenou obecně. V následujícím článku se již prakticky zaměříme na výpočet dovolené v různých situacích, které zaměstnance běžně v jeho pracovním životě potkávají.
Tento článek navazuje na minulý díl s názvem Pravidla dovolené aneb opakování je matka moudrosti. Dnes se už pustíme do praktických výpočtů.
Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako 1/52 celkového nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (dále jen „TPD“). Jak je z textů patrné, vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. V kontextu nároku na dovolenou nás tedy budou zajímat čistě a jen odpracované doby překrývající se s těmito směnami (případně doby, jež jsou považovány za výkon práce, které se s těmito směnami překryjí – fiktivní odpracovaná doba).
V žádném případě nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas. To neplatí pro odpracované doby tzv. „nad fond“ u kratší pracovní doby.
Příklad 1
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?
Řešení:
Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, jeho nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin/rok. Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží. Zaměstnanec tedy odpracoval 13 celých násobků jeho stanovené týdenní pracovní doby.
Odpracoval: 13násobek (40 hodin) + 9 hodin
Nárok na dovolenou tedy bude: 13 × 200 / 52 = 50 hodin
Příklad 2
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?
Řešení:
Pokud by zaměstnanec pracoval po celý rok v tomto rozvržení pracovní doby, jeho nárok na dovolenou by činil 30 × 5 = 150 hodin.
Zaměstnanec však pracoval pouze 396 hodin => 396 / 30 = 13 a zbytek 6
Odpracoval tedy: 13násobek (30 hodin) + 6 hodin, ke zbytku se nikdy nepřihlíží
Nárok na dovolenou tedy bude: 13 × 150 / 52 = 37,5, po zaokrouhlení = 38 hodin (celkový nárok na dovolenou v hodinách se zaokrouhluje vždy na celé hodiny nahoru)
Aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vnikl, musí reálně anebo fiktivními dobami odpracovat alespoň 4násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby. Jedná se de facto o obdobný přístup k nároku na dovolenou, tak jak jsme jej znali i dříve v dovolené za odpracované dny, kde, aby vůbec nějaký nárok na dovolenou vzniknul, bylo nutné, aby zaměstnanec odpracoval 21 pracovních dní.
Příklad 3
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů za rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl?
Řešení:
Pokud by pracoval celý rok v takovém rozvržení pracovní doby, tak by jeho nárok na dovolenou činil 37,5 × 5 = 187,5 hodin/rok, tuto hodnotu je nutné zaokrouhlit na hodinu směrem nahoru 188 hodin za rok.
Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodiny => 142,5 / 37,5 = 3 a zbytek 30. Zaměstnanec tedy neodpracoval alespoň 4násobek stanovené pracovní doby, a proto mu nevznikl vůbec žádný nárok na dovolenou.
Příklad 4
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 (PÁ) v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a odpracoval celou směnu. Dne 4. 1. 2021 (PO) po odpracování 3 hodin se mu stal pracovní úraz (pracovní úraz je považován za výkon práce pohledem nároku na dovolenou, jak bylo uvedeno výše = fiktivně odpracovaná doba). V rámci následné dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) byl neschopen do 28. 1. 2021 a 29. 1. po odpracování směny s ním zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Jaký nárok na dovolenou vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok?
Řešení:
Pokud by zaměstnanec pracoval v daném rozvržení po celý rok, tak by jeho nárok na dovolenou činil 40 × 4 = 160 hodin.
Zaměstnanec pracoval 8 hodin (1. 1.) + 3 hodiny (4. 1.) + 8 hodin (29. 1.) = 19 hodin
Doba DPN z titulu úrazu je výkonu práce: 5 (4. 1.) + (18 × 8) = 149 hodin
Dohromady odpracováno a fiktivně odpracováno: 168 hodin
168 / 40 = 4 týdny a 8 hod. zbytek
Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod. => 13 hodin
Poznámka: Doby, které nejsou považovány za výkon práce (např. běžná DPN, neplacené volno, rodičovská dovolená atd.), mohou být nově považovány také za výkon práce, ale pouze do 20násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby, a to ještě za splnění předchozí podmínky odpracování (fiktivního odpracování) alespoň 12násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby.
Komentář: Protože je dovolená od roku 2021 počítána „přírůstkově“ za odpracované hodiny, tak v tomto případě, pokud zaměstnanec odpracuje (fiktivně odpracuje) alespoň 12násobek své stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby, tak potom jeho např. běžná DPN do 20násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby bude znamenat „generování“ nároku na dovolenou. Pokud by však podmínka odpracování 12násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby nebyla splněna, tak potom taková běžná DPN by negenerovala nárok na dovolenou vůbec žádný.
Příklad 5
Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 2. 1. 2022 (NE), pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 160 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok v kontextu roku 2022, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?
Řešení:
Pokud by pracovala celý rok v dané týdenní pracovní době, její nárok na dovolenou by činil 40 × 4 = 160 hodin.
Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 0 hodin (nekryje se s žádnou vypsanou směnou v roce 2022, protože 1. 1. byla sobota). Samotné čerpání řádné dovolené 160 hodin je také „fiktivní“ doba výkonu práce = 160 / 40 = 4.
Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod. => 13 hodin
Příklad 6
Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 31. 1. 2022, pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 400 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2022 jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?
Řešení:
Pokud by zaměstnankyně pracovala celý rok, její nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin. Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 168 hodin (leden). Samotné čerpání řádné dovolené z předchozích let 400 hodin je také doba výkonu práce, kterou je třeba započítat.
Dohromady = 568 / 40 = 14 týdnů a 8 hod. zbytek. Protože tímto dochází k odpracování 12násobku týdenní pracovní doby, je možné regulérně započítat i do 20násobku týdenní stanovené pracovní doby v budoucnu čerpanou rodičovskou dovolenou, tj. + 800 hodin.
Celkově tedy odpracováno: (568 + 800) / 40 = 34 týdnů a 8 hod. zbytek
Nárok na dovolenou v kontextu roku 2022, jenž bude poskytnut dotyčné po peněžité pomoci v mateřství, bude: 34 × 200 / 52 = 130,7 hod. => 131 hodin. Zde lze ještě konstatovat, že i tento nárok (protože si jej reálně vyčerpá) založí další nárok na dovolenou. To znamená, že půjde o další tři dvaapadesátiny, jedná se matematicky o tzv. rekurzní výpočet.
Finální nárok tedy bude: 37 × 200 / 52 = 142,3 hod., po zaokrouhlení 143 hodin
Příklad 7
Zaměstnanec má DPN od 16. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Dne 1. 12. 2021 odpracuje celou směnu, 2. 12. odpracuje jen hodinu ze své směny a stane se mu pracovní úraz. Z titulu úrazu bude na DPN do konce roku 2021. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2021 mu vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok?
Řešení:
Délka celé DPN = 238 směn, tj. 238 × 8 = 1 904 hodin, je možné ji nějak započíst do nároku na dovolenou? Není to možné, a to z toho důvodu, že nyní ještě nevíme, zda splní odpracovanost alespoň 12násobku stanovené/kratší pracovní doby. Prostým výpočtem je však na první pohled jasné, že nesplní. Protože do konce roku zbývá kratší časový interval.
Doba reálného výkonu práce (1. 12. = 1 hodina a 2. 12. = 8 hodin) = 9 hodin
DPN z titulu úrazu je doba výkonu práce => 168 hodin + 7 hodin (ze dne 1. 12.) = 175 hodin
Dohromady: (175 + 9) / 40 = 4 týdny a 24 hodin zbytek
Nepřítomnost z titulu běžné DPN nelze započíst, zaměstnanec nemá odpracován alespoň 12násobek stanovené pracovní doby.
Nárok na dovolenou za rok 2021 bude: 4 × 200 / 52 = 15,38 hod. => 16 hodin
Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.
Související články:
Pravidla dovolené aneb opakování je matka moudrosti
Krácení dovolené z důvodu neomluvené absence
Stáhněte si e-book: Dovolená podle nových pravidel roku 2021
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.