Mít pohledávky za dlužníky, kteří se ocitli v insolvenci, je velmi nepříjemná záležitost. Zejména s ohledem na skutečnost, že vymožení této pohledávky je velmi problematické.
 
Mnohdy obdrží věřitel jen zlomek původní částky, přičemž osoba vedoucí účetnictví, která je zároveň plátcem DPH, z takové pohledávky odvedla nejen daň z příjmů, ale i celé DPH. Od 1. 4. 2011 tuto negativní skutečnost alespoň trochu zmírnila novela zákona o DPH, která za určitých podmínek umožňuje vrátit DPH zpět prostřednictvím daňového přiznání.
 
Celou záležitost řeší § 44 a § 46 zákona o DPH (č. 235/2004 Sb.). První paragraf řeší podmínky pro možnou opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, druhý paragraf pak definuje náležitosti daňového dokladu.
 
Podmínky pro možnost opravit výši daně na výstupu (tedy vrácení DPH z uskutečněných zdanitelných plnění) zákon definujte takto:

• pohledávka doposud nezanikla (to je vcelku logické, v případě úhrady věřitel částku DPH obdržel od dlužníka a státu odvedl, takže je pro něj finanční tok vyrovnaný),

• pohledávka vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku,

• insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku (nestačí pouze podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení),

• věřitel pohledávku přihlásil ve lhůtě stanovené soudem, pohledávka byla zjištěna (tj. nikdo ji nerozporuje) a přihlíží se k ní,

• věřitel a dlužník nejsou osobami kapitálově spojenými, osobami blízkými či osobami podnikajícími společně na základě smlouvy o sdružení,

• věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad se všemi náležitostmi (doporučuji toto realizovat poštou doporučeně s dodejkou, popř. osobně, pro získání relevantního dokladu o doručení),

• opravu výše daně na výstupu lze provést nejdříve ve zdaňovacím období, kdy byly splněny předchozí podmínky,

• opravu výše daně na výstupu nelze provést po uplynutí 3 let po konci zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění,

• opravu výše daně na výstupu nelze provést, pokud již dlužník přestal být plátcem DPH.

Příklad 1

 
Na dlužníka byl prohlášen úpadek dne 15. 8. 2012. Zároveň soud stanovil lhůtu k přihlášení pohledávek na 30 dnů po účinnosti rozhodnutí o úpadku.
 
Věřitel přihlásil svou pohledávku dne 3. 9. 2012 na částku 100.000 Kč + DPH 20 %, tedy celkem 120.000 Kč. Pohledávka vznikla z faktury vystavené v prosinci 2011 se splatností 15. 1. 2012.
 
Věřitel doručil dne 14. 9. 2012 daňový doklad se všemi náležitostmi dlužníkovi (zde doplňuji, že je vhodné daňový doklad zaslat na adresu insolvenčního správce, která jedná jménem dlužníka po dobu insolvenčního řízení, odkdy je ustanoven do této role).
 
Dlužník je stále plátcem DPH. V tomto případě má věřitel nárok na opravu výše daně v rámci daňového přiznání již za září 2012, protože tehdy splnil všechny podmínky. Nejpozději by mohl nárokovat DPH zpět v prosinci 2014, ovšem za předpokladu, že by dlužník stále byl plátcem DPH, což není možné předpokládat vždy.
 

Příklad 2

 
Situace je obdobná jako v prvním příkladu, co se týká lhůt vyhlášení úpadku a přihlášení pohledávky. Ta však vznikla až v dubnu 2012 se splatností 15. 5. 2012.
 
V tomto případě není možné DPH nárokovat zpět, neboť mezi datem vzniku pohledávky a datem prohlášení úpadku (tj. 15. 8. 2012) neuplynulo více jak 6 měsíců. U těchto „nových“ pohledávek tedy žádná výjimka pro možnost vrácení DPH není.
 

Daňový doklad při provedení opravy výše daně

 
Pokud se splní veškeré podmínky pro možnost provedení opravy výše DPH, musí plátce DPH spolu s daňovým přiznáním za období, ve kterém provádí tuto opravu, doručit finančnímu úřadu i kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu daně, a výpis z evidence oprav pro daňové účely provedených v tomto daňovém přiznání. Samotná oprava výše daně se pak uvádí v řádku 33 z pozice věřitele (mínusovou hodnotou, protože se jedná o vrácení).
 
Dlužník má povinnost naopak DPH z takto opravených výší daně DPH vrátit v období, kdy obdržel opravné daňové doklady; toto vypořádává v rámci řádku 34 daňového přiznání.
 
Náležitostmi daňového dokladu při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, kromě základních u všech daňových dokladů, jsou tyto:

• spisová značka insolvenčního řízení (lze zjistit z podané přihlášky pohledávky, popř. na portálu www.justice.cz v sekci Insolvenční rejstřík),

• evidenční číslo původního daňového dokladu,

• datum vystavení původního plnění,

• celková dlužná částka,

• výše opravené daně (podle sazby daně platné ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění),

• odkaz na ustanovení zákona, podle kterého je oprava provedena (tedy např. „doklad vystaven podle § 44 a § 46 Zákona o DPH“).

 Pokud věřitel provede opravu daně a zahrne ji do svého daňového přiznání, musí nadále sledovat vývoj insolvenčního řízení, zejména okamžik přijetí jakékoli platby (používá se termín uspokojení pohledávky).
 
V takovém případě je věřitel povinen přiznat daň z přijaté úplaty (počítá se tzv. shora), doručit dlužníkovi daňový doklad a vše zaznamenat do daňového přiznání za období, ve kterém k uspokojení pohledávky došlo.
 

Příklad 3

 
Věřitel provedl opravu daně v září 2012 ve výši 20.000 Kč v základní sazbě DPH (splnil veškeré podmínky dané zákonem). Původní daňový doklad byl tedy vystaven na částku 100.000 Kč + 20.000 Kč DPH = 120.000 Kč.
 
V červnu 2013 obdrží částku 30.000 Kč jako částečné uspokojení pohledávky, přihlášené do insolvenčního řízení. Za toto období musí odvést daň ve výši 5.001 Kč.
 
Výpočet je následující: 30.000 Kč * koeficient pro 20% sazbu DPH (20/120=0,1667) = 5.001 Kč.
 
I kdyby v červnu 2013 byla platná jiná základní sazba DPH, bude proveden výpočet z 20% sazby, protože ta byla platná při zdanitelném plnění původního daňového dokladu.
 
Věřitel tedy již disponuje určitými možnostmi, jak zmírnit nepříznivý dopad insolvenčního řízení na jeho odběratele, kterému poskytl zdanitelné plnění, a neobdržel žádnou úplatu. Musí se však o danou záležitost pečlivě starat a sledovat aktuální stav insolvenčního řízení po celou dobu trvání úpadku.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.