Předmětem daně podle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“), je:

• dodání zboží,

• poskytnutí služby,

• pořízení zboží z jiného členského státu („JČS“),

• pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu nebo

• dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

 
Pokud při určování místa plnění zjistíme, že místo plnění není v tuzemsku, nebude plnění předmětem české DPH.

Místo plnění při dodání zboží (§ 7 ZDPH)

§ 7 určuje místo plnění z pohledu dodavatele zboží.
 
§ 7 odst. 1 ZDPH: „ Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje.“
 
Typickým příkladem dodání zboží bez dopravy je prodej v maloobchodě. Prodávající nezkoumá, jestli jde o osobu povinnou nebo nepovinnou k dani, ani neřeší, zda bude zboží poté někam přepraveno. Místo plnění je tam, kde se zboží nachází v době prodeje. Toto ustanovení se použije i v případech, kdy prodejce nemá jasné důkazy o přepravě zboží, protože si přepravu zajišťoval kupující vlastními silami.
 
§ 7 odst. 2 ZDPH: „Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží.“
 
Pokud je zboží dodáváno v rámci tuzemska, je místo plnění vždy v tuzemsku, a to bez ohledu na pořizovatele zboží.
 

Příklad:
Zboží je dodáno z Prahy do Brna osobě registrované k dani v Německu. Místo plnění bude v ČR, protože zboží neopustilo ČR. Přitom není podstatné, komu bude fakturováno. Pokud bude zboží dodáno osobě registrované v JČS do JČS (zboží bude přepraveno z tuzemska do JČS), použije se osvobození podle § 64 ZDPH. Takovéto plnění se vykáže v přiznání na ř. 20 a zároveň v souhrnném hlášení pod kódem 0. Podmínkou pro uplatnění osvobození je existence důkazu o přepravě zboží do JČS a platné DIČ odběratele.

Příklad:
Tuzemský plátce DPH dodává zboží německé osobě registrované k dani, která poskytla své německé DIČ. Zboží bude přepraveno z tuzemska do Německa. Místem plnění je tuzemsko, ale plnění je zároveň osvobozeno od daně podle § 64 ZDPH, takže daň bude nulová.

Pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození podle § 64 ZDPH, tj. zboží není dodáno osobě registrované k dani nebo dodávající nemá důkazy o přepravě zboží do jiného státu, nelze dodání zboží do jiného členského státu osvobodit od DPH. V tom případě bude na dodání zboží aplikována tuzemská DPH.

 
§ 7 odst. 3: „Při dodání zboží s instalací nebo montáží se za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.“

Pokud k instalaci nebo montáži zboží dochází v JČS nebo třetí zemi, neuplatňuje se na něj tuzemská DPH a vykazuje se v ř. 26 daňového přiznání. Toto plnění se neuvádí v souhrnném hlášení. I když plnění není předmětem daně v tuzemsku, může být předmětem daně v místě plnění – v místě instalace nebo montáže. Toto je potřeba zjistit v příslušném státě.
 
§ 7 odst. 4 ZDPH řeší dodání zboží na palubě letadla, lodě nebo vlaku během přepravy osob: „Pokud však zboží je dodáno na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy osob uskutečněné na území Evropské unie, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy osob. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.“
 
Pro tyto účely se rozumí (§ 7 odst. 5 ZDPH):

• místem zahájení přepravy osob první místo, kde mohly nastoupit osoby na území Evropské unie,

• místem ukončení přepravy osob poslední místo, kde mohly vystoupit osoby na území Evropské unie,

• přepravou osob uskutečněnou na území Evropské unie část přepravy uskutečněná bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a ukončení přepravy cestujících.

 
§ 7 odst. 6 ZDPH: „Místem plnění při dodání nemovité věci je místo, kde se nemovitá věc nachází; v případě práva stavby je tímto místem místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby.“
 
Místo plnění při dodání nemovité je věci je vždy místo, kde se nachází. To znamená, že předmětem české DPH bude každý převod nemovité věci nacházející se na území ČR bez ohledu na to, kdo bude nemovitou věci pořizovat. Nemovité věci nacházející se na území JČS nebo třetí země nejsou předmětem tuzemské daně.
 
§ 7a ZDPH řeší místo plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu: „Místem plnění při dodání zboží soustavami nebo sítěmi obchodníkovi je místo, kde má tento obchodník sídlo nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno.“

Místo plnění při zasílání zboží (§ 8 ZDPH)

Zasíláním zboží se myslí dodání zboží do JČS osobou povinnou k dani osobě, pro kterou pořízení zboží není předmětem daně. Typicky půjde o situaci, kdy si občan jednoho státu pro osobní potřebu objedná např. přes internet zboží z jiného členského státu.
 
Při zasílání zboží je třeba znát limit pro zasílání zboží stanovený členským státem pro příjemce zboží.
 
Pokud dojde k překročení limitu, určuje se místo plnění podle § 8 odst. 1 ZDPH: „Místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy.“
 
V tomto případě je zasilatel zboží povinen se registrovat k dani v místě ukončení přepravy a plnit zde svou daňovou povinnost.
 
Pokud nedojde k překročení limitu, určuje se místo plnění podle § 8 odst. 2 ZDPH: „Místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo přeprava začíná.“
 

Příklad:
Tuzemský provozovatel e-shopu registrovaný k dani v tuzemsku zasílá své zboží občanům na Slovensko. Limit pro zasílání zboží na Slovensko činí 35.000 eur za rok. Do této částky bude tuzemský zasilatel aplikovat na dodání zboží tuzemskou DPH a vykazovat v přiznání na ř. 1, 2.
 
Po překročení limitu nebude zasílání předmětem daně v ČR (bude vykazováno na ř. 24) a tuzemský zasilatel se bude muset registrovat k dani na Slovensku, aplikovat na plnění slovenskou DPH a na Slovensku podávat přiznání a platit daň.

Pořízení zboží z jiného členského státu (§ 11 ZDPH)

§ 11 řeší situaci, kdy je zboží pořízeno z jiného členského státu EU mezi dvěma osobami registrovanými k dani. Na rozdíl od § 7 odst. 2 řeší situaci z pohledu pořizovatele zboží – odběratele.
 
§ 11 odst. 1: „Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli.“
 

Příklad:
Česká firma – plátce daně (osoba registrovaná k dani v tuzemsku) pořizuje zboží od německého dodavatele registrovaného k dani v Německu. Zboží je přepraveno z Německa do ČR. Místem plnění je místo ukončení přepravy, tj. ČR. Pořizovateli zboží (české firmě) vzniká povinnost přiznat daň z pořízení zboží z jiného členského státu.
 
Pořízení zboží z JČS uvede český pořizovatel v daňovém přiznání na ř. 3, 4. Pokud má nárok na odpočet z pořízení zboží, uplatní ho na ř. 43, 44. Nárok na odpočet z pořízení zboží má pouze plátce DPH, identifikovaná osoba pořizující zboží podle § 6g nemá nárok na odpočet.

 
§ 11 odst. 2, 3 ZDPH: „Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží, pokud ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v členském státě odlišném od členského státu, který vydal toto daňové identifikační číslo, a jestliže pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení § 11 odst. 1.
 
Pokud je však pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle § 11 odst. 1 v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží následně potom, co bylo předmětem daně v tuzemsku, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku, je pořizovatel oprávněn snížit základ daně v tuzemsku o základ daně, z kterého byla odvedena daň v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Pro snížení základu daně platí obdobně § 42.“
 
Toto ustanovení řeší situaci, kdy přeprava zboží je ukončena v JČS než v členském státě, který přidělil DIČ pořizovateli zboží.
 

Příklad:
Česká firma – plátce DPH pořizuje zboží od německého dodavatele registrovaného k dani v Německu. Pro tyto účely mu poskytla své české DIČ. Zboží je přepraveno z Německa na Slovensko.
 
V tomto případě je místo plnění dle § 11 odst. 1 ZDPH v místě ukončení dopravy, tj. na Slovensku. Zde má český pořizovatel zboží povinnost přiznat daň. Zároveň mu vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku dle poskytnutí DIČ. V tuzemsku však nelze uplatnit nárok na odpočet, protože nebylo do tuzemska zboží dopraveno. Pokud plátce prokáže zdanění na Slovensku, může snížit tuzemskou DPH v období, ve kterém je možné prokázat zdanění na Slovensku, a to prostřednictvím opravného daňového dokladu.

 
§ 11 odst. 4 ZDPH řeší místo plnění v případě třístranného obchodu podle § 17 ZDPH. Třístranným obchodem se budeme zabývat samostatně.

Místo plnění při dovozu zboží (§ 12 ZDPH)

§ 12 odst. 1 a 2 popisuje místo plnění při dovozu zboží ze třetí země do EU z pohledu dovozce zboží: „Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropské unie.
 
Pokud má však zboží při vstupu na území Evropské unie postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného pásma nebo do svobodného skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo vnější tranzit, je místem plnění při dovozu zboží členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření.“
 

Příklad:
Zboží je dováženo z Ukrajiny (třetí země) přes Slovensko do ČR, kde je teprve propuštěno do volného oběhu. Státem vstupu zboží do EU je sice Slovensko, ale nevzniká zde povinnost přiznat daň, protože nedošlo k propuštění zboží do volného oběhu. Místem plnění bude ČR – zde je zboží propuštěno do volného oběhu a je ukončen celní režim.
 
Dovozce zboží – tuzemský plátce je povinen přiznat daň na ř. 7, 8 daňového přiznání, zároveň může uplatnit nárok na odpočet na ř. 43, 44. Pozor na správný daňový doklad při dovozu zboží podle § 33 (viz článek DPH pro začátečníky – 2. část). Pro přepočet na české koruny bude použit celní kurz uvedený na daňovém dokladu, nikoliv kurz ČNB.

Místo plnění při poskytnutí služby (§ 9 ZDPH)

Základní pravidlo (§ 9) řeší místo plnění při poskytnutí služby ve všech případech kromě případů vyjmenovaných v § 10 a dále.
 
Pro určení místa plnění při poskytnutí služby je podstatné, zda je služba poskytnuta osobě povinné k dani nebo nepovinné k dani.
 
§ 9 odst. 1, 2 ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Za tuto provozovnu se považuje organizační složka této osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.
 
Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.“
 
Osobu povinnou k dani jsme si definovali v první části seriálu (viz článek DPH pro začátečníky – 1. část). Osobou povinnou k dani tedy může být i neplátce DPH.
 

Příklad:
Český plátce DPH poskytuje marketingové poradenství slovenskému plátci registrovanému k dani na Slovensku. Místo plnění bude v sídle příjemce služby, tj. na Slovensku. Tuzemský dodavatel vykáže uskutečnění plnění v ř. 21 a v souhrnném hlášení pod kódem 3.

 
Příklad:
Slovenský plátce DPH poskytuje českému plátci poradenskou službu. Místo plnění je v sídle příjemce služby, tj. v ČR. Tuzemský příjemce služby má povinnost přiznat daň na ř. 5, 6 a zároveň má nárok na odpočet DPH na ř. 43, 44.
 
Pokud by příjemcem služby byl tuzemský neplátce DPH, stává se dnem přijetí služby osobou identifikovanou k dani a musí se registrovat k DPH jako osoba identifikovaná. Přizná a zaplatí daň, nemá však nárok na odpočet DPH – ten má pouze plátce DPH.

 
Příklad:
Tuzemský plátce DPH poskytne poradenství v oblasti zdravé výživy slovenskému občanovi. Místem plnění bude sídlo poskytovatele služby, tj. tuzemsko (podle § 9 odst. 2). Tuzemský poskytovatel služby uplatní tuzemskou DPH a vykáže ji na ř. 1, 2 v přiznání.

Místo plnění při poskytnutí služby ve zvláštních případech (§ 10 ZDPH)

• místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci

§ 10 odst. 1 a 2 ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci, včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architekta a stavebního dozoru, je místo, kde se nemovitá věc nachází.
 
Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k právu stavby je místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby.“
 

Příklad:
Tuzemský plátce DPH poskytuje služby odhadce nemovitosti k nemovitosti nacházející se na Slovensku pro osobu registrovanou k dani na Slovensku. Místem plnění je Slovensko (podle místa nemovitosti). Slovenská osoba registrovaná k dani přizná daň na Slovensku.

 
Příklad:
Tuzemský plátce DPH poskytuje služby odhadce nemovitosti k nemovitosti nacházející se na Slovensku pro slovenského občana – osobu nepovinnou k dani. Místem plnění je Slovensko – podle místa nemovitosti. Povinnost přiznat daň nelze přenést na slovenskou osobu nepovinnou k dani. Proto se tuzemský plátce musí registrovat k dani na Slovensku a uplatnit a odvést slovenskou daň.
 
Obdobně se bude postupovat v případě, kdy se nemovitost nachází v tuzemsku – místo plnění bude v tuzemsku. Pokud příjemcem služby bude tuzemská osoba povinná k dani, přizná daň v tuzemsku. Neplátci DPH vznikne povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba. Pokud příjemcem služby v tuzemsku bude občan, musí se k české dani registrovat dodavatel a aplikovat českou DPH, kterou přizná a odvede.

• místo plnění při poskytnutí přepravy osob

§ 10a ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí služby přepravy osob je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje.“
 

• místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy

§ 10b ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy je místo konání kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, pokud jde o:
 

§ 10b ZDPH řeší místo plnění v případě vstupného na vyjmenované akce, které je tam, kde probíhá akce. Písmeno b) pak řeší místo plnění spočívající ve službě organizátora služby. Při poskytnutí osobě nepovinné k dani je místo plnění tam, kde se koná akce. Při poskytnutí tohoto typu služby osobě povinné k dani se řídí místo plnění základním pravidlem.
 

Příklad:
Plátce DPH pořádá veřejně přístupný kurz v Praze. Na kurz se přihlásí i slovenská osoba registrovaná k dani (slovenský plátce). Místo plnění je v tuzemsku a vstupné na kurz bude podléhat tuzemské DPH, i když je poskytnuto osobě registrované k dani v jiném členském státě.

• místo plnění při poskytnutí stravovací služby

§ 10c odst. 1 a 2 ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí stravovací služby je místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta.
 
Pokud je však poskytnuta stravovací služba na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku během úseku přepravy osob uskutečněného na území Evropské unie, je místem plnění místo zahájení přepravy osob.“
 

• místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku

§ 10d odst. 1, 2, 3 a 4 ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku je místo, kde osoba, které je služba poskytnuta, dopravní prostředek skutečně fyzicky přebírá. Krátkodobým nájmem dopravního prostředku se pro účely stanovení místa plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku rozumí nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní a u lodí nepřesahující 90 dní.
 
Místem plnění při poskytnutí jiného než krátkodobého nájmu dopravního prostředku osobě nepovinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo pobytu.
 
Místem plnění při poskytnutí jiného než krátkodobého nájmu rekreační lodi osobě nepovinné k dani je místo, kde tato osoba loď skutečně fyzicky přebírá za podmínky, že osoba, která službu poskytuje, má v tomto místě sídlo nebo provozovnu, je-li služba poskytnuta prostřednictvím provozovny.
 
Je-li místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku stanoveno podle výše uvedených tří odstavců:
 

 
V případě krátkodobého pronájmu (nepřesahujícího 30 dní, u lodí 90 dní) je vždy místo, kde je dopravní prostředek předán zákazníkovi. Není podstatné, jestli je zákazníkem osoba povinná nebo nepovinná k dani.
 
U jiného než krátkodobého pronájmu osobě nepovinné k dani je místo plnění sídlo nebo místo pobytu osoby nepovinné k dani.
 
Pokud je jiný než krátkodobý pronájem poskytován osobě povinné k dani, postupuje se podle základního pravidla – § 9 odst. 1 ZDPH.
 

• místo plnění při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani

§ 10e ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby nepovinné k dani, je místo, kde je místo plnění zajišťovaného plnění.“
 
§ 10e upravuje místo plnění u poskytování zprostředkovatelských služeb osobě nepovinné k dani. Zprostředkovatel jedná jménem a na účet této osoby nepovinné k dani. Zprostředkovatelské služby poskytované osobám povinným k dani se posuzují podle základního pravidla – § 9 odst. 1 ZDPH.
 

• místo plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani

§ 10f odst. 1 a 2 ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje.
 
Pokud je však poskytnuta služba přepravy zboží mezi členskými státy osobě nepovinné k dani, je místem plnění místo zahájení přepravy.“
 
Opět se zde určuje místo plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani. Při poskytnutí služby osobě povinné k dani se postupuje podle § 9 odst. 1 ZDPH.
 

• místo plnění při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani

§ 10g ZDPH: „Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta, pokud jde o:
 

 
U poskytnutí služby osobě povinné k dani se postupuje podle § 9 odst. 1 ZDPH.
 

• místo plnění při poskytnutí služeb zahraniční osobě nepovinné k dani

§ 10h odst. 1: „Místem plnění při poskytnutí služby zahraniční osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu, pokud jde o:
 

 
§ 10h odst. 2 ZDPH: „Pro účely tohoto zákona se rozumí:
 

 
Ustanovení řeší místo plnění u vyjmenovaných služeb poskytovaných pouze zahraničním osobám (mimo EU) nepovinným k dani, a to podle jejich sídla nebo místa pobytu.
 
Při poskytování těchto služeb osobám povinným k dani, ať už zahraničním, nebo z JČS, se postupuje podle § 9 odst. 1 ZDPH.
 
Při poskytování těchto služeb osobám nepovinným k dani do JČS se postupuje podle § 9 odst. 2 ZDPH.
 

Příklad:
Tuzemský plátce daně poskytuje webhosting osobám nepovinným k dani v JČS a v zahraničí. Pro občany z JČS postupuje podle § 9 odst. 2 ZDPH – místem plnění je tuzemsko a bude uplatněna česká daň. Pro zahraniční osoby je místo plnění v zahraničí – nebude uplatněna česká daň.

• místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě nepovinné k dani

§ 10i odst. 1 a 2 ZDPH: „Při poskytnutí elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osobě nepovinné k dani, která má sídlo nebo místo pobytu v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko.
 
Při poskytnutí telekomunikační služby nebo služby rozhlasového a televizního vysílání zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osobě nepovinné k dani, která má sídlo nebo místo pobytu v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.”
 
Toto ustanovení řeší poskytování vybraných služeb zahraniční osobou povinnou k dani (dodavatelem ze třetí země) tuzemským osobám nepovinným k dani (českým občanům).
 

• místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi

§ 10k ZDPH: „Pokud je podle § 9 odst. 1 místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi a která je zároveň plátcem, s výjimkou služeb osvobozených od daně, stanoveno ve třetí zemi a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, považuje se za místo plnění tuzemsko.”
 

Příklad:
Tuzemský plátce poskytuje reklamní službu americké osobě povinné k dani, která je v tuzemsku registrována k dani. Reklama je skutečně poskytována na území ČR. Plátce uplatní na plnění českou daň.
 
 
Související články:
DPH pro začátečníky – 1. část
DPH pro začátečníky – 2. část
DPH pro začátečníky – 4. část
DPH pro začátečníky – 5. část

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.