Daňový doklad může mít podobu (dle § 26 až § 28 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, dále jen „ZDPH“):
Od 1. 1. 2013 je listinný i elektronický doklad
rovnocenný. V elektronické podobě lze doklad
vystavit i uchovávat. S použitím elektronického dokladu musí souhlasit osoba, pro kterou se doklad vystavuje. Forma souhlasu s použitím elektronického dokladu není zákonem dána.
Za správnost údajů, stejně jako za včasné vystavení daňového dokladu, odpovídá osoba, která uskutečňuje plnění. Za datum vystavení daňového dokladu se považuje
datum vystavení uvedené na daňovém dokladu tím, kdo doklad vystavil.
Obsah daňového dokladu musí být
neporušený. To znamená, že nelze na dokladu opravovat chyby nebo přepisovat údaje, a to ani se souhlasem obou stran. Doplnění některých povinných údajů se již proto neděje na daňovém dokladu, ale
v evidenci pro účely DPH. Za porušení obsahu však není považováno doplnění některých údajů (např. pořadové číslo dokladu – pokud nedojde k přepsání obsahu dokladu).
Daňový doklad musí být
vystaven do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, tj. do 15 dnů od uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty před uskutečněním úplaty (např. přijetí zálohové platby).
K vystavení daňového dokladu lze zmocnit osobu, pro kterou se plnění uskutečňuje (odběratele), nebo třetí osobu.
U daňového dokladu musí být po celou dobu od vystavení do konce lhůty pro uchovávání zajištěna (viz § 34 ZDPH):
- věrohodnost jeho původu – zaručení totožnosti osoby, která uskutečňuje plnění nebo doklad vystavila (tato osoba odpovídá za správnost údajů uvedených na daňovém dokladu),
- neporušenost jeho obsahu – skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle tohoto zákona nebyl změněn,
- jeho čitelnost – skutečnost, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení (všechny povinné náležitosti musí být čitelné na papíře nebo na obrazovce počítače bez dalšího upravování, toto nesplňují např. datové zprávy ve formátu EDI nebo XML).
Daňové doklady se
uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 odst. 2 ZDPH).
Daňový subjekt má povinnost na žádost správce daně zajistit
český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce (§ 35 odst. 5 ZDPH).
Lhůty vystavování daňových dokladů a uskutečnění zdanitelného plnění
§ 21 odst. 1 ZDPH říká:
„Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.“
Povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty před zdanitelným plněním (včetně zálohové platby)
neplatí u:
- režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e ZDPH (např. dodání zboží uvedeného v Příloze č. 5, poskytnutí stavebních nebo montážních prací),
- zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 ZDPH.
| Vymezení plnění |
Uskutečnění zdanitelného plnění/povinnost přiznat nebo zaplatit daň |
Povinnost vystavit doklad |
| Dodání zboží (§ 13 odst. 1) – převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. |
§ 21 odst. 2 – dnem dodání při prodeji dle kupní smlouvy (viz § 13 odst. 1), dnem převzetí v ostatních případech, dnem příklepu při dražbě, dnem přenechání zboží k užívání. |
Do 15 dnů od dne vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění (§ 28 odst. 3). |
| Dodání nemovité věci (§ 13 odst. 1) – převod nemovitosti, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. |
§ 21 odst. 3 – dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání. |
Do 15 dnů od dne vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění (§ 28 odst. 3). |
Poskytnutí služby (§ 14) – všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také:
a) převod práv,
b) poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty,
c) vznik a zánik věcného břemene,
d) přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci. |
§ 21 odst. 4 – dnem jejího poskytnutí nebo vystavení daňového dokladu, a to tím, který nastal dříve. |
Do 15 dnů od dne vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění (§ 28 odst. 3). |
| Přijetí úplaty před zdanitelným plněním (vč. zálohové platby). |
§ 21 odst. 1 – ke dni přijetí úplaty. |
Do 15 dnů od dne přijetí úplaty (§ 28 odst. 3). |
| Dodání zboží do jiného členského státu (§ 13 odst. 2) – dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. |
§ 22 odst. 1, 2 – ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty. |
Do 15 dnů od dne vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění (§ 28 odst. 3). |
| Dodání zboží do JČS, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet (viz § 64) – dodání zboží plátcem osobě registrované k dani v JČS, které je přepraveno z tuzemska. |
§ 22 odst. 3, 4 – k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží přepraveno do JČS. |
Do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo dodání zboží (§ 28 odst. 4 písm. a). |
| Dovoz zboží (viz § 20) – vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. |
§ 23 – propuštěním zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení, dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nezákonným dovozem, spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy, porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží, porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, odnětím zboží celnímu dohledu. |
Daňovým dokladem je rozhodnutí o propuštění do celního režimu. |
| Poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko. |
§ 24a – ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty. |
Do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo poskytnutí služby (§ 28 odst. 4 písm. b), c). |
| Při pořízení zboží z jiného členského státu (§ 16) – nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z tohoto jiného členského státu do tuzemska nebo do jiného členského státu. |
§ 25 – k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před 15. dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň k datu vystavení daňového dokladu. |
Do 15 dnů od dne vzniku povinnosti přiznat daň (§ 28 odst. 3). |
| Při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku. |
§ 24 – ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty. |
Do 15 dnů od dne vzniku povinnosti přiznat daň (§ 28 odst. 3). |
Uskutečnění plnění v ostatních případech (§ 21 ZDPH):
- plnění podle smlouvy o dílo – dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části,
- dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod, telekomunikační služby, přeprava a distribuce plynu nebo elektřiny – dnem odečtu z měřicích zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby,
- dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
- uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně – dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání,
- dnem, ke kterému dochází k pozbytí vlastnického práva k nepeněžitému vkladu, popřípadě jiných práv k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovité věci, kdy se postupuje podle § 21 odst. 3,
- dnem, ke kterému dochází k pozbytí vlastnického práva, popřípadě jiných práv k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovité věci, kdy se postupuje podle § 21 odst. 3,
- dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu,
- dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu,
- plnění prostřednictvím prodejních automatů – dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu,
- dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh – ke dni jeho uskutečnění,
- u opakovaných plnění – nejpozději posledním dnem zdaňovacího období (opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy),
- u nájmů pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně – nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
Typy a náležitosti daňových dokladů
Typy daňových dokladů:
- daňový doklad (dříve běžný daňový doklad),
- zjednodušený daňový doklad,
- daňový doklad při dovozu zboží,
- daňový doklad při vývozu zboží.
Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje (§ 29 ZDPH):
- označení osoby, která uskutečňuje plnění,
- daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
- označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
- daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
- evidenční číslo daňového dokladu,
- den vystavení daňového dokladu,
- den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
- jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
- výši daně (tato daň se uvádí v české měně).
Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje:
- odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně,
- „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu,
- „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje:
- daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno,
- rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty,
- sazbu daně a výši daně,
- jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo
- je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
Označením se pro účely daňových dokladů rozumí:
- obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název,
- dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a
Zjednodušený daňový doklad (§ 30 ZDPH)
Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud
celková částka za plnění není vyšší než 10 000 Kč (cena vč. DPH).
Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit při:
- dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně (dle § 64 ZDPH),
- zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku,
- uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo
- prodeji zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Zjednodušený daňový doklad lze použít bez ohledu na způsob úplaty, to znamená
i u bezhotovostní platby (již není podmínka hotovostní formy úhrady jako dříve).
O tom, zda bude použit daňový doklad, nebo zjednodušený daňový doklad, rozhoduje ten, kdo doklad vystavuje. Není povinností na žádost zákazníka vystavit daňový doklad místo zjednodušeného daňového dokladu.
Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu:
- označení osoby, která uskutečňuje plnění,
- daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
- evidenční číslo daňového dokladu,
- den vystavení daňového dokladu,
- den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
- neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.
Splátkový kalendář (§ 31 ZDPH)
Splátkový kalendář je daňovým dokladem a má
stejné náležitosti jako daňový doklad. Tvoří součást nájemní smlouvy nebo smlouvy o nájmu podniku nebo je na něj v těchto smlouvách výslovně odkazováno.
Platební kalendář (§ 31a ZDPH)
Platební kalendář je daňovým dokladem a má
stejné náležitosti jako daňový doklad. Platební kalendář je podobný jako splátkový kalendář, ale obsahuje rozpis plateb na předem stanovené období, kdy osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění. Platební kalendář nemusí obsahovat den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty.
Souhrnný daňový doklad (§ 31b ZDPH)
Souhrnný daňový doklad lze vystavit v případě, kdy osoba povinná k dani
uskutečňuje několik samostatných plnění pro stejnou osobu.
Souhrnný daňový doklad se
vystavuje do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první plnění, nebo byla přijata první úplata.
Samostatně pro každé plnění zvlášť musí být uvedeny tyto údaje:
- den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, podle toho, který nastane dříve,
- jednotková cena bez daně a sleva, není-li obsažena v jednotkové ceně,
Ostatní údaje mohou být uvedeny pouze jednou pro celý souhrnný daňový doklad.
Doklad o použití (§ 32 ZDPH)
Doklad o použití se vystavuje u plnění podle § 13 odst. 4 ZDPH:
- použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,
- uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6,
- při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, a
- vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně.
Nebo podle § 14 odst. 3 ZDPH:
- poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, a
- vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.
Doklad o použití je zvláštním interním daňovým dokladem, který se
nezasílá odběrateli a plátce si ho vystavuje pouze pro účely odvedení DPH ve stanovených případech.
V dokladu o použití se namísto rozsahu a předmětu plnění uvede
sdělení o účelu použití.
Daňový doklad při dovozu zboží (§ 33 ZDPH)
Daňovým dokladem při dovozu zboží ze třetí země do tuzemska není faktura, ale
rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost, nebo jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena (nejčastěji platební výměr při doměření daně).
Rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu je vystavováno podle celních předpisů a má
pouze elektronickou formu.
Daňový doklad při vývozu zboží (§ 33a)
Daňovým dokladem při vývozu zboží z tuzemska do třetí země není faktura, ale
rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, nebo rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.
Související články:
DPH pro začátečníky – 1. část
DPH pro začátečníky – 3. část
DPH pro začátečníky – 4. část
DPH pro začátečníky – 5. část
Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.