Daňové zvýhodnění na dítě od 1. 1. 2016

Fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Společnou domácností se rozumí, že lidé spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Podmínky uplatnění upravuje § 35c zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
 
Daňové zvýhodnění má formu slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinace obojího. Slevu na dani lze uplatnit až do výše daňové povinnosti. Je-li daňové zvýhodnění nebo jeho část vyšší než vlastní daňová povinnost, jedná se o daňový bonus. Může tak dojít k situaci, kdy poplatník neplatí žádnou daň z příjmů a ještě je mu vyplácena částka navíc, a to až do výše daňového zvýhodnění. Formou daňového bonusu lze uplatnit maximálně 60.300 Kč ročně. Bonus lze uplatnit, pokud činí alespoň 100 Kč.
 
Daňové zvýhodnění v roce 2016 činí:

• 13.404 Kč ročně, tj. 1.117 Kč měsíčně na první dítě,
• 15.804 Kč ročně, tj. 1.317 Kč měsíčně na druhé dítě a
• 17.004 Kč ročně, tj. 1.417 Kč měsíčně na třetí a každé další dítě.

Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, lze uplatnit dvojnásobnou částku.
 
V dubnu bylo definitivně schváleno navýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě ve výši 17.004 Kč ročně (1.417 Kč měsíčně) a na třetí a další dítě ve výši 20.604 Kč ročně (1.717 Kč měsíčně). Vyšší daňové zvýhodnění bude možné uplatnit s největší pravděpodobností již za květen 2016. Daňové zvýhodnění půjde uplatnit také zpětně – to znamená i za měsíce roku 2016, kdy ještě zákon neplatil. A to v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání, které budeme podávat začátkem roku 2017.
 
Podmínky pro uplatnění daňového bonusu:

• poplatník má příjmy podle § 6 až § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy platné k počátku roku, pro rok 2016 činí tedy tato částka 59.400 Kč. Do těchto příjmů se nepočítají příjmy osvobozené od daně a příjmy zdaněné srážkovou daní,
• poplatník, který má pouze příjmy podle § 9 ZDP (z pronájmu), nemůže bonus uplatnit, pokud jsou výdaje vyšší než příjmy – je ve ztrátě,
• pokud má poplatník povinnost podat daňové přiznání a při jeho sestavování zjistí, že mu bylo vyplaceno na daňových bonusech (např. v zaměstnání) více, než na kolik měl nárok, jedná se o daňový nedoplatek a má povinnost tyto bonusy vrátit – uhradit nedoplatek,
• i poplatník, který nesplní podmínky pro daňový bonus, ale má zdanitelné příjmy (např. má pouze ostatní příjmy podle § 10 ZDP nebo má nižší příjmy než 59.400 Kč), může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě – maximálně však do výše daňové povinnosti,
• poplatník, který nemá žádné zdanitelné příjmy, nebo má výhradně příjmy osvobozené od daně (např. peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti apod.), nemůže uplatnit daňový bonus ani daňové zvýhodnění na dítě.

Kdo se považuje za vyživované dítě?

Vyživované dítě je:

• dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit,
• nezletilé dítě – do 18 let,
• zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a:
  • soustavně se připravuje na budoucí povolání (příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Lze tedy uplatnit zvýhodnění i na dítě, které bydlí na internátu, resp. domově mládeže (ubytovací zařízení pro studenty středních škol), nebo na vysokoškolské koleji.
 
Uplatňovat daňové zvýhodnění lze i na dítě, které má vlastní příjem a uplatňuje slevu na studenta – s výjimkou studenta SŠ dálkovou nebo kombinovanou formou po dovršení 18 let (viz níže). Lze tedy uplatňovat daňové zvýhodnění také na dítě do 26 let, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti, studuje vysokou školu kombinovanou formou a má zaměstnání na plný úvazek (popřípadě podniká jako OSVČ) a uplatňuje slevu na studenta.
 
Uzavře-li vyživované dítě manželství, může slevu na dani uplatnit jeho manžel/manželka. Nemá-li jeho manžel/manželka příjmy, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte, pokud žije s dítětem ve společné domácnosti.
 
Na dítě, na které se uplatňuje daňové zvýhodnění, nelze rozdělovat příjmy a výdaje na spolupracující osobu (§ 13 odst. 4 písm. b) ZDP).
 
Daňové zvýhodnění na dítě nelze uplatňovat na dítě partnerky nebo družky z předchozího vztahu. Uplatňovat lze pouze zvýhodnění na dítě manželky – podmínkou pro uplatňování dítěte partnerky z předchozího vztahu je uzavření manželství s matkou dítěte (to samé platí samozřejmě také v opačném případě, tedy u dítěte partnera).
 
Pokud otec dítěte nežije s dítětem ve společné domácnosti, nemůže si uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě. A to ani v případě, že matka dítěte nemá žádné příjmy, ze kterých by mohla daňové zvýhodnění uplatnit.
 
Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit vždy jen jeden poplatník (jeden z rodičů). Daňové zvýhodnění lze uplatnit ve výši 1/12 za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, kdy se dítě narodilo, ve kterém začíná studium a ve kterém bylo převzato do náhradní péče.

Kdy nelze daňové zvýhodnění uplatnit?

Od 1. 1. 2013 nelze daňové zvýhodnění uplatnit u poplatníka, který uplatňuje výdaje paušálem (u příjmů z podnikání a z pronájmu), a součet základů daně, u kterých jsou uplatněny výdaje paušálem, je vyšší než 50 % celkového základu daně.

Příklad:
Poplatník má tyto příjmy: 200.000 Kč ze zaměstnání – jedná se o základ daně (tj. superhrubou mzdu), 100.000 Kč z podnikání – uplatňuje výdaje paušálem 60 %, 50.000 Kč z pronájmu – uplatňuje výdaje paušálem 30 %. Může uplatnit daňové zvýhodnění?
 
Základ daně ze zaměstnání: 200.000 Kč
Základ daně z podnikání: 40.000 Kč
Základ daně z pronájmu: 35.000 Kč
 
Celkový základ daně činí 275.000 Kč, základ daně, u kterého byl použit paušál, činí 75.000 Kč, tj. 27 % celkového základu daně. Poplatník může uplatnit zvýhodnění na dítě, protože základy daně, u kterých byl použit paušál, tvoří méně než 50 % celkového základu daně.

 
Pokud OSVČ, která uplatňuje paušální výdaje, rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu (dle § 13 ZDP), může spolupracující osoba uplatnit daňové zvýhodnění na dítě – viz Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 20. 2. 2013, příspěvek 392/20.02.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1. 1. 2013.

Studium dítěte

Studující dítě blíže upravuje zákon o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb.) v § 11 až § 15.
 
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání:

• studium na středních a vysokých školách v ČR, kromě studia za trvání služebního poměru a dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
• teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
• studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR,
• vzdělávání, které se uskutečňuje v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem – pouze u studentů, kteří již vykonali maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři a současně studium jazykového kurzu dítě zahájí v roce, ve kterém složilo maturitní zkoušku nebo absolutorium. Toto neplatí po ukončení učiliště a získání výučního listu,
• studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR v případě, že:
  • vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu EU, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu EU, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona, nebo
  • se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území ČR při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,
• příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
• vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.

Studium na střední škole:

• studium na střední škole (SŠ) nebo vyšší odborné škole (VOŠ). Nelze uplatňovat dítě po dovršení 18 let studující SŠ nebo VOŠ dálkově, kombinovanou formou nebo večerně, pokud si dítě při studiu vydělává nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti,
• za studium na SŠ se považuje také studium na konzervatořích, středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti a dále pak studium na VOŠ,
• může jít o střední školu státní i soukromou, ale musí být zapsána do rejstříku škol a školských zařízení (vyjma škol zřizovaných ministerstvy),
• studium na SŠ začíná vždy 1. 9.,
• uplatňovat lze daňové zvýhodnění i během prázdnin mezi jednotlivými ročníky,
• daňové zvýhodnění lze uplatňovat do konce školního roku (školní rok končí 31. 8.), ve kterém byla složena maturita nebo absolutorium (u studia na VOŠ), pokud během prázdnin nebude dítě celý měsíc pracovat (nebo podnikat) nebo pobírat podporu v nezaměstnanosti. Pokud bude dítě během prázdnin pracovat pouze po část měsíce (např. tři týdny), lze daňové zvýhodnění uplatnit,
• studium na středních školách a konzervatořích a vyšších odborných školách v ČR zapsaných do rejstříku škol, na středních školách zřizovaných ministerstvem obrany, vnitra a spravedlnosti. Studium v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia v ČR.

Studium na vysoké škole (VŠ):

• uplatňovat lze daňové zvýhodnění i na dítě, které studuje VŠ kombinovanou formou a při studiu si vydělává – ať už v zaměstnání, nebo vlastní samostatnou výdělečnou činností (jako OSVČ),
• ode dne, kdy se dítě stalo studentem VŠ, do dne, kdy ukončilo studium,
• studium na vysoké škole je ukončeno dnem, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část (viz § 55 odst. 1 zákona o vysokých školách). To znamená, pokud je státní závěrečná zkouška skládána v náhradním termínu později, je studentem až do složení závěrečné zkoušky v náhradním termínu, a celou dobu lze uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě,
• počítá se i doba mezi ukončením studia na SŠ a nástupem na VŠ, pokud na sebe bez přerušení navazují,
• zvýhodnění se uplatní naposledy v měsíci, kdy dítě ukončilo studium na VŠ. Lze uplatnit též měsíc po měsíci ukončení studia za podmínky, že celý tento měsíc nebude dítě pracovat (nebo podnikat) nebo pobírat podporu v nezaměstnanosti, a to ani jediný den v tomto měsíci,
• studiem na VŠ se rozumí studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Studium v cizině, pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia v ČR.

Daňové zvýhodnění u nerezidentů

Daňový nerezident může daňové zvýhodnění uplatnit pouze ve vlastním daňovém přiznání. Nelze ho tedy uplatnit u zaměstnavatele v rámci měsíčních záloh ani při ročním zúčtování daně.
 
Podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění je, že nerezident je rezidentem členského státu EU, Norska nebo Islandu a úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů. Kromě příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo jsou zdaněny srážkou.
 
Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění u zaměstnavatele (§ 38k odst. 4 a § 38l odst. 3 ZDP):

• podpis prohlášení poplatníka do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února – lze podepsat na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho zaměstnavatele. V prohlášení poplatník uvede:
  • jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily,
  • že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani,
  • jaký je počet dětí vyživovaných v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě, zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě, zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti i jiná osoba, kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
  • že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba,
• úřední doklad prokazující totožnost dítěte – zpravidla rodný list,
• předložení průkazu ZTP/P,
• potvrzení od zaměstnavatele manželky/manžela, že neuplatňuje daňové zvýhodnění,
• u zletilého dítěte potvrzení školy, že se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem – potvrzení o studiu,
• potvrzení správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,
• potvrzení o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře rozhodnutím MŠMT, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR.

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.