Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovny – jak na ně v roce 2026

Přestože oba přehledy vycházejí ze stejných údajů použitých v daňovém přiznání, pravidla pro sociální a zdravotní pojištění nejsou totožná.

Rozdíly jsou zejména v posuzování hlavní a vedlejší činnosti, v povinnosti platit zálohy, v uplatnění minimálního vyměřovacího základu a také v tom, od kdy se mění nová výše záloh. Článek shrnuje nejdůležitější pravidla, upozorňuje na novinky a přidává praktický pohled na to, jak si pohlídat lhůty, aby OSVČ zbytečně neplatila penále nebo zbytečně neplatila zálohy, když nejsou povinné.

Kdo má povinnost podat přehledy

Přehled pro správu sociálního zabezpečení podává každá OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Povinnost podat přehled se tedy neodvíjí jen od toho, zda měla OSVČ vysoký zisk, ale už od samotného výkonu činnosti. Přehled se podává i tehdy, pokud činnost trvala jen část roku, byla ztrátová nebo byl výsledný daňový základ nízký.

Výjimkou jsou OSVČ, jejichž daň z příjmů je za dané zdaňovací období rovna paušální dani. Ty standardně samostatné přehledy nepodávají, protože pojistné je součástí paušálních měsíčních plateb. Jiná situace však nastane, pokud OSVČ z paušálního režimu vypadne nebo její daň za daný rok není rovna paušální dani. V takovém případě je třeba povinnost přehledů posoudit znovu.

Zdravotní pojišťovně podává přehled OSVČ, která byla v roce 2025 osobou samostatně výdělečně činnou, a to každé zdravotní pojišťovně, u které byla v průběhu roku pojištěna. Pokud tedy OSVČ v průběhu roku změnila zdravotní pojišťovnu, nestačí podat přehled pouze nové pojišťovně. Přehled se podává každé pojišťovně za období, ve kterém u ní byla OSVČ pojištěna.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy OSVČ nemá povinnost podat daňové přiznání. I v takovém případě může mít povinnost podat přehledy pro účely pojistného. U zdravotního pojištění platí pro tyto případy samostatná lhůta, která se tradičně váže na začátek dubna následujícího roku.

Hlavní a vedlejší činnost u sociálního pojištění

Pro sociální pojištění je rozlišení hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti zásadní. Pokud OSVČ vykonává hlavní činnost, je účastna důchodového pojištění vždy. Z toho vyplývá povinnost platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud zákon nestanoví zvláštní úpravu.

Vedlejší samostatná výdělečná činnost se posuzuje podle důvodů stanovených zákonem o důchodovém pojištění. Typicky jde o situace, kdy OSVČ současně vykonává zaměstnání, pobírá starobní nebo invalidní důchod, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu ze zaměstnaneckého nemocenského pojištění, pečuje o dítě do 4 let věku, pečuje o závislou osobu nebo je nezaopatřeným dítětem, například studentem.

Vedlejší činnost je výhodná zejména tím, že účast na důchodovém pojištění nevzniká automaticky vždy. Pokud daňový základ z vedlejší samostatné činnosti nedosáhne rozhodné částky a OSVČ se k důchodovému pojištění sama nepřihlásí, pojistné na důchodové pojištění se za daný rok neplatí. Pokud však rozhodné částky dosaženo je, vzniká účast na pojištění a pojistné je nutné doplatit podle přehledu.

U vedlejší činnosti je důležité důvod nejen správně uvést, ale v některých případech také doložit. Pokud ČSSZ údaj sama nemá k dispozici, musí OSVČ důvod vedlejší činnosti doložit ve stanovené lhůtě. Pozdější doložení může být problémové, protože se k němu nemusí přihlédnout. V praxi je proto důležité zkontrolovat nejen výpočet pojistného, ale i oddíl přehledu, kde se uvádí důvod vedlejší činnosti.

Hlavní a vedlejší činnost u zdravotního pojištění

U zdravotního pojištění se pojem „vedlejší činnost“ používá v praxi, ale jeho dopady jsou jiné než u sociálního pojištění. Zdravotní pojištění se platí z vyměřovacího základu OSVČ, kterým je 50 % daňového základu. Základní sazbou pojistného je 13,5 %.

Pro zdravotní pojištění je klíčové, zda se na OSVČ vztahuje minimální vyměřovací základ. Pokud ano, musí být pojistné odvedeno alespoň z minima, i kdyby skutečný daňový základ byl nízký. V roce 2026 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění OSVČ 3 306 Kč.

Minimální vyměřovací základ se nevztahuje například na osoby, za které je plátcem pojistného stát, tedy typicky studenty, důchodce nebo osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud splňují zákonné podmínky. Nevztahuje se ani na OSVČ, která je současně zaměstnancem a ze zaměstnání je odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud je pro zaměstnance relevantní.

Od 1. ledna 2026 je u zdravotního pojištění důležitá změna: OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, nově nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění. Pojistné zaplatí až podle přehledu, a to ve lhůtě pro úhradu doplatku. To je prakticky významné například pro část studentů, důchodců nebo osob, za které platí pojistné stát. Neznamená to však, že zdravotní pojištění neplatí vůbec. Znamená to pouze, že se neplatí měsíční zálohy a výsledné pojistné se vypořádá po skončení roku v rámci podaného přehledu.

Minimální vyměřovací základ a zálohy v roce 2026

U sociálního pojištění činí v roce 2026 minimální měsíční vyměřovací základ pro hlavní činnost 19 587 Kč (40 % průměrné mzdy). Tomu odpovídá minimální měsíční záloha 5­ 720 Kč. Pro vedlejší činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ 5 387 Kč a minimální záloha 1 574 Kč.

Začínající OSVČ vykonávající hlavní činnost mají u sociálního pojištění zvýhodnění. Pokud OSVČ zahájila samostatnou výdělečnou činnost a v předchozích 20 kalendářních letech ji nevykonávala, činí v roce zahájení činnosti a v bezprostředně následujících dvou kalendářních letech její minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. Pro rok 2026 to znamená minimální měsíční vyměřovací základ 12 242 Kč a minimální zálohu 3 575 Kč. Jde tedy o nižší minimum než u běžné hlavní činnosti.

Vedle této úlevy existuje ještě další praktické pravidlo. OSVČ, která zahájila nebo znovu zahájila samostatnou výdělečnou činnost po 31. prosinci 2024 a v předchozích 5 letech před tímto zahájením samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, je v prvních dvou kalendářních letech činnosti zproštěna povinnosti platit zálohy na sociální pojištění. Jde však pouze o zproštění záloh. Neznamená to odpuštění pojistného jako takového. Po podání přehledu se pojistné za příslušný rok vypočte a případný doplatek je nutné uhradit.

U zdravotního pojištění se úleva pro začínající OSVČ v podobě sníženého minimálního vyměřovacího základu neuplatní. Pokud se na OSVČ vztahuje minimální vyměřovací základ, platí i při zahájení činnosti minimální zálohu 3 306 Kč měsíčně. Pokud se na ni minimální vyměřovací základ nevztahuje, zálohy platit nemusí a pojistné vypořádá až po skončení roku podle přehledu.

Termíny pro podání přehledů v roce 2026

Přehledy za rok 2025 se v roce 2026 podávají v návaznosti na lhůtu pro podání daňového přiznání. Základní pravidlo zní, že přehled pro správu sociálního zabezpečení i přehled pro zdravotní pojišťovnu se podává nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání.

Pro rok 2026 vycházejí tyto termíny:

• do 4. 5. 2026, pokud bylo daňové přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě, bez ohledu na to, zda papírově nebo elektronicky,
• do 1. 6. 2026, pokud bylo daňové přiznání podáno elektronicky až po 1. 4. 2026,
• do 3. 8. 2026, pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026 nebo se uplatní šestiměsíční lhůta.

U zdravotního pojištění je třeba pamatovat na povinnost podat přehled všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla OSVČ v roce 2025 pojištěna. Od roku 2026 je zároveň třeba počítat s tím, že přehled OSVČ pro zdravotní pojišťovnu se podává elektronicky. To znamená, že již přehled za rok 2025 se podává elektronicky. U sociálního pojištění platí elektronická forma zejména pro OSVČ, které mají ze zákona zpřístupněnou datovou schránku. V praxi je však elektronické podání přes portály nejbezpečnější cestou i kvůli kontrolám formuláře.

Splatnost doplatků a vrácení přeplatků

Doplatek pojistného na sociální pojištění je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. Prakticky to znamená, že pokud OSVČ podá přehled dříve, lhůta pro zaplacení doplatku se začne počítat od skutečného dne podání. Nelze tedy automaticky čekat až na poslední den zákonné lhůty, pokud byl přehled odeslán dříve.

Stejné pravidlo je třeba sledovat i u zdravotního pojištění. Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. U OSVČ, které nemají povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění, se pojistné za rok zaplatí také ve lhůtě navázané na přehled.

Přeplatek na sociálním pojištění je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do jednoho měsíce ode dne, kdy přeplatek zjistila. Taktéž u zdravotního pojištění je zdravotní pojišťovna povinna vrátit přeplatek také do jednoho měsíce ode dne, kdy jej zjistila. OSVČ si může v přehledu zvolit, zda má být přeplatek vrácen na účet, nebo použit na úhradu dalších záloh.

Od kdy nastavit nové zálohy

U zdravotního pojištění je pravidlo poměrně přehledné. Nová záloha vypočtená v přehledu se poprvé platí za měsíc, ve kterém byl nebo měl být přehled podán. Proto pokud OSVČ podá přehled například v květnu 2026, nová záloha se týká už května. Splatnost zálohy na zdravotní pojištění je od prvního dne měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího měsíce.

U sociálního pojištění je třeba rozlišovat minimální zálohy stanovené pro rok 2026 a novou výši záloh vypočtenou podle přehledu za rok 2025. OSVČ vykonávající hlavní činnost musí v roce 2026 respektovat alespoň minimální zálohu pro rok 2026. Pokud přehled stanoví vyšší zálohu, je třeba ji začít platit podle pravidel navázaných na podání přehledu. U vedlejší činnosti vzniká povinnost platit zálohy zejména tehdy, pokud předchozí daňový základ založil účast na důchodovém pojištění nebo se OSVČ k účasti přihlásila.

Praktické doporučení je jednoduché: po odeslání každého přehledu je vhodné ihned upravit trvalé příkazy. Nestačí sledovat jen doplatek. Z přehledu často vyplývá i nová záloha, a pokud OSVČ ponechá původní částku, může jí postupně vznikat dluh na zálohách a následně penále.

Nejčastější chyby

Mezi nejčastější chyby patří pozdní podání přehledu nebo jeho podání nesprávné instituci. U zdravotního pojištění se často zapomíná na změnu zdravotní pojišťovny v průběhu roku. OSVČ pak podá přehled jen aktuální pojišťovně, ačkoliv měla podat přehled i pojišťovně původní.

Další častou chybou je nesprávné posouzení hlavní a vedlejší činnosti. U sociálního pojištění je to zásadní, protože vedlejší činnost může při nízkém daňovém základu znamenat, že účast na důchodovém pojištění nevznikne a pojistné se neplatí. Pokud však OSVČ důvod vedlejší činnosti neuvede nebo včas nedoloží, může být posouzena jako OSVČ hlavní.

U zdravotního pojištění se chybuje v tom, že OSVČ mechanicky přebírá pojem vedlejší činnost ze sociálního pojištění. Pro zdravotní pojištění je ale rozhodující zejména to, zda se na OSVČ vztahuje minimální vyměřovací základ. Student, důchodce nebo osoba, za kterou platí pojistné stát, může mít jiný režim než OSVČ, na kterou minimum dopadá.

Častou chybou je také pozdní úhrada doplatku. OSVČ někdy vychází z posledního možného termínu pro podání přehledu, ale přehled podá dříve. Tím se jí zkrátí čas na zaplacení, neboť lhůta 8 dní pro podání přehledu se počítá od dne podání, případně ode dne, kdy měl být přehled podán.

Samostatnou kapitolou jsou trvalé příkazy. Minimální zálohy se v roce 2026 zvýšily, a proto je třeba zkontrolovat, zda se od ledna platí správné částky. U zdravotního pojištění činí minimální záloha 3 306 Kč. U sociálního pojištění činí minimální záloha u hlavní činnosti 5 720 Kč, u vedlejší činnosti 1 574 Kč a u zvýhodněné začínající OSVČ při hlavní činnosti 3 575 Kč.

Článek byl připraven ve spolupráci s daňovým poradcem Ing. Radkem Bílým, evidenční číslo 00098.