Pokud jste zaměstnavatel či zaměstnanec, téma zaměstnaneckých benefitů vám jistě není cizí. Je však potřeba nezaměňovat je s nepeněžními odměnami, daní se totiž jinak. Přečtěte si v našem článku ve spolupráci s firmou SLUTO, jak.
Zaměstnanecké benefity slouží jako nástroj, kterým se zaměstnavatelé snaží získat, potažmo si udržet, zaměstnance. Vzhledem k tomu, že nabídka zaměstnaneckých benefitů může být velmi pestrá, určitě stojí za to zamyslet se nad tím, jaký typ benefitů zaměstnancům poskytovat tak, aby byli spokojení, a zároveň je zvolit tak, aby bylo možné si o tyto náklady snížit základ daně. Současně je třeba mít na paměti, že benefity, které mají výhodnější daňový režim, nelze nahrazovat odměny za výkon zaměstnanců.
U zaměstnaneckých benefitů se vždy řeší dvojí pohled – zdanění příjmu na straně zaměstnance a daňová uznatelnost nákladu na straně zaměstnavatele. Nejvýhodnějším benefitem pro obě strany jsou pochopitelně ty benefity, které jsou osvobozeným příjmem nepodléhajícím odvodům na zdravotní a sociální pojištění na straně zaměstnance a současně daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele. Bylo by hezké zaměstnancům poskytovat pouze tyto benefity, nicméně v dnešní době, kdy se zaměstnavatelé předhánějí v pestrosti nabídky zaměstnaneckých benefitů, by to v konkurenci mezi ostatními zaměstnavateli nemuselo obstát. V tomto článku se podíváme na benefity, které jsou zaměstnavateli nejčastěji poskytovány.
Benefity, které jsou osvobozeným příjmem a současně daňovým nákladem
1. Příspěvek na stravování zaměstnanců
a) jeden z nejběžnějších benefitů poskytovaných zaměstnavateli
b) může být poskytnutý v podobě:
- stravování ve vlastním zařízení
- „stravenek“, ať už papírových, či elektronických
- stravenkového „paušálu“ – jedná se o peněžitý příspěvek, který je součástí čisté mzdy
c) osvobození příjmu na straně zaměstnance je možné do hodnoty 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin; pro rok 2026 se jedná o částku 129,50 Kč za směnu; v případě vyššího příspěvku (s výjimkou směny trvající více než 11 hodin) je nadlimitní částka „dodaněna“ v měsíční mzdě zaměstnance, kdy je z ní odvedena daň a zdravotní a sociální pojištění
d) aby bylo možné příspěvek na stravování osvobodit od daně z příjmů, musí být délka odpracované směny alespoň 3 hodiny
e) pro zaměstnavatele je tento benefit daňově uznatelným nákladem v neomezené výši, pokud je jeho poskytování upraveno kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo pracovní či jinou smlouvou
Tip k ekonomickému a účetnímu programu POHODA
Jak nastavit stravenkový paušál?
Stravenkový paušál nastavíte v Globální nastavení/Mzdy/Příplatky, kde zadáte hodnotu denního stravenkového paušálu, kterou chcete zaměstnancům poskytovat (program případnou část nad zákonný limit automaticky zdaní podle platné legislativy). Poté v agendě Personalistika otevřete konkrétního zaměstnance a na záložce Daně a pojistné nastavíte typ benefitu Stravenkový paušál a doplníte datum Od. Po tomto nastavení se při zpracování mzdy za daný měsíc ve mzdovém záznamu na záložce Čistá mzda zpřístupní sekce Stravenkový paušál, kde program podle počtu odpracovaných dní automaticky vypočítá celkovou částku za měsíc. Pokud nastavíte denní paušál např. 129,50 Kč, může výsledná částka vyjít na haléře; program ji v takovém případě automaticky zaokrouhlí na celé koruny dolů, aby nedošlo k překročení osvobozeného limitu, proto se doporučuje nastavit paušál v celých korunách.
2. Příspěvek na daňově podporovaný produkt na stáří
f) patří sem penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění soukromé životní pojištění (v případě investiční složky) a dlouhodobý investiční produkt
g) pro uplatnění osvobození musí být poskytnutý v nepeněžní podobě, kdy zaměstnavatel posílá peníze přímo na účet daňově podporovaného produktu na stáří
h) na straně zaměstnance je osvobozeným příjmem do souhrnné roční výše 50 000 Kč; nadlimitní částka je „dodaněna“ v měsíční mzdě zaměstnance, kdy je z ní odvedena daň a zdravotní a sociální pojištění, nejpozději však v prosincové mzdě
i) pro zaměstnavatele je tento benefit daňově uznatelným nákladem v neomezené výši, pokud je jeho poskytování upraveno kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo pracovní či jinou smlouvou
3. Občerstvení na pracovišti
j) patří sem drobné občerstvení, které nelze považovat za hlavní jídlo, může se jednat o ovoce, jogurty, sušenky, nealkoholické nápoje atd.
k) z pohledu zaměstnance nejde o příjem, který je předmětem daně, tedy se žádné „dodaňování“ neřeší
l) na straně zaměstnavatele se může jednat o daňově uznatelný náklad v případě, že je schopen si obhájit, že se u konkrétního jídla jedná o náklad vynaložený na pracovní a sociální podmínky či péči o zdraví (např. ovoce), a toto je současně upraveno kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo pracovní či jinou smlouvou; nealkoholické nápoje mimo pitnou vodu jsou daňově neuznatelným nákladem
4. Sportovní vybavení na pracovišti
m) patří sem sportovní vybavení, které se nachází na pracovišti a zaměstnanci jej využívají před, v průběhu či bezprostředně po skončení pracovní směny; např. rotoped, činky nebo stolní tenis
n) z pohledu zaměstnance nejde o příjem, který je předmětem daně, tedy se žádné „dodaňování“ neřeší
o) na straně zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad, pokud jde o náklad na pracovní a sociální podmínky či péči o zdraví, a toto je současně upraveno kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo pracovní či jinou smlouvou
5. Pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru
p) musí být poskytnuto v nepeněžní podobě (žádné proplácení účtenek zaměstnancům)
q) musí se jednat o zboží nebo služby pořízené od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis
r) u zaměstnance je tento nepeněžní příjem osvobozen od odvodů do výše průměrné mzdy, a to za celý rok souhrnně; pro rok 2026 se jedná o částku 48 967 Kč; nadlimitní částka je „dodaněna“ v měsíční mzdě zaměstnance, kdy je z ní odvedena daň a zdravotní a sociální pojištění, nejpozději však v prosincové mzdě
s) na straně zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad vynaložený na pracovní a sociální podmínky či péči o zdraví v neomezené výši v případě, že je toto upraveno kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo pracovní či jinou smlouvou
Benefity, které představují pro zaměstnance či zaměstnavatele daňovou zátěž
1. Příspěvky na vzdělávání, rekreaci, kulturu, sport, knihy a použití zařízení péče o děti předškolního věku
a) musí být poskytnuty v nepeněžní podobě (žádné proplácení účtenek zaměstnancům)
b) u zaměstnance je tento nepeněžní příjem osvobozen od odvodů do výše poloviny průměrné mzdy, a to za celý rok souhrnně; pro rok 2026 se jedná o částku 24 483,50 Kč; nadlimitní částka je „dodaněna“ v měsíční mzdě zaměstnance, kdy je z ní odvedena daň a zdravotní a sociální pojištění, nejpozději však v prosincové mzdě
c) na straně zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad do výše, do které se na straně zaměstnance jedná o osvobozený příjem; nad tuto výši se jedná o daňově uznatelný náklad
2. Společenské akce pořádané zaměstnavatelem
d) typicky vánoční večírky, různé letní party, rodinné dny, teambuildingy atd., kde je omezený okruh účastníků
e) z pohledu zaměstnance jde o osvobozený příjem v neomezené výši, tedy žádné „dodaňování“ se neřeší, ovšem pouze za předpokladu, že jedná o akci přiměřeného a obvyklého rozsahu
f) na straně zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad v plné výši
3. Bezúplatné využívání firemního automobilu zaměstnancem i pro soukromé účely
g) na straně zaměstnance se jedná o nepeněžní zdanitelný příjem, kdy zaměstnanci je ve mzdě „dodaňováno“ určité % vstupní ceny vč. DPH; výše % závisí na tom, zda jde o bezemisní, nízkoemisní či běžné motorové vozidlo; z tohoto příjmu zaměstnance se odvede daň a zdravotní a sociální pojištění
h) na straně zaměstnavatele jsou veškeré náklady spojené s automobilem mimo PHM daňově uznatelným nákladem; v případě, že zaměstnavatel hradí výdaje na PHM související se soukromými účely, představuje i toto nepeněžní zdanitelný příjem zaměstnance, a současně se u zaměstnavatele může jednat o daňově uznatelný náklad, má-li to upraveno kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele či pracovní či jinou smlouvou
Mimo výše uvedené zaměstnanecké benefity patří též mezi často poskytované benefity dovolená navíc, roční bonus a 13. a 14. plat. Tyto benefity jsou poskytovány do mzdy zaměstnance v peněžité podobě, tedy jsou zdaňovány úplně stejně jako běžná mzda. Zaměstnavatelé často dávají svým zaměstnancům na výběr z několika benefitů tak, aby si každý vybral to, co mu nejvíce vyhovuje.
Zaměstnanecký benefit nemůže nahrazovat odměnu za pracovní výkon
Vzhledem k tomu, že u některých nepeněžních benefitů je výhodnější daňový režim než u peněžních odměn, mohlo by to svádět k tomu, že zaměstnavatel odměnu za pracovní výkon poskytne v nepeněžité podobě, čímž se zaměstnanec vyhne zdanění, potažmo zaměstnavatel nebude muset odvádět z takové odměny zdravotní a sociální pojištění za zaměstnavatele. Zákon o daních z příjmů explicitně uvádí, že osvobození nepeněžních benefitů se nevztahuje na nepeněžní příjmy, které jsou „náhradou“ části mzdy, odměny či jiného peněžního plnění.
Nepeněžní plnění tedy není osvobozené od daně z příjmů v případě, že je navázáno na pracovní výkon zaměstnance, a to i přesto, že je určeno na zákonem vymezené účely pro osvobození. Typicky sem patří jednorázové, čtvrtletní, pololetní či roční odměny vyplácené zaměstnancům ve vazbě na jejich pracovní výkon. Pokud by se zaměstnavatel rozhodl „vyplatit“ odměny v nepeněžní podobě, může, nicméně na straně zaměstnance dojde k „dodanění“ a zaměstnavatel rovněž odvede zdravotní a sociální pojištění za zaměstnavatele. Na straně zaměstnavatele se naopak bude jednat o daňově uznatelný náklad v plném rozsahu.
Zaměstnanecké benefity se od odměn liší především tím, že jsou poskytovány nad rámec mzdy a jejich poskytnutí nesouvisí s pracovním výkonem zaměstnanců. Zaměstnanec má na benefit nárok ne v návaznosti na pracovní výkon, ale v návaznosti na to, že je u zaměstnavatele zaměstnán. Cílem zaměstnaneckých benefitů je zvýšení motivace a loajality zaměstnanců a také přilákání nových zaměstnanců na trhu práce.
Tento článek se věnuje zaměstnaneckým benefitům z pohledu daně z příjmů, nicméně je třeba mít na paměti, že do hry vstupuje i daň z přidané hodnoty, která je samostatnou problematikou.
Příklad
Pan Novotný je zaměstnaný u společnosti ABC, s.r.o., kde pracuje jako obchodní zástupce. Vzhledem k tomu, že k výkonu své práce potřebuje mít neustále k dispozici firemní vozidlo, zaměstnavatel mu umožňuje firemní vozidlo využívat i pro soukromé účely, čímž panu Novotnému vzniká nepeněžní příjem. PHM na soukromé jízdy si hradí zaměstnanec sám. Firemní vozidlo, které má pan Novotný k dispozici, je nízkoemisním vozidlem a jeho vstupní cena vč. DPH je 1 000 000 Kč.
Jaká bude výše „dodanění“ ve mzdě pana Novotného?
Nejprve se stanoví nepeněžní příjem zaměstnance, který je u nízkoemisního vozidla 0,5 % vstupní ceny vč. DPH:
1 000 000×0,005 = 5 000 Kč
Dále se vypočte daň z příjmů fyzických osob a zdravotní a sociální pojištění:
Daň: 5 000×0,15 = 750 Kč
ZP: 5 000×0,045 = 225 Kč
SP: 5 000×0,071 = 355 Kč
Celkové „dodanění“ spojené s tímto nepeněžním příjmem tedy bude ve výši 1 330 Kč.
Nesmíme však zapomenout, že zaměstnavatel je povinen z tohoto nepeněžního příjmu poskytovanému zaměstnanci odvést zdravotní a sociální pojištění za zaměstnavatele, což navýší jeho mzdové náklady následovně:
ZP: 5 000×0,09 = 450 Kč
SP: 5 000×0,248 = 1 240 Kč
Dodatečné náklady zaměstnavatele v souvislosti s nepeněžním příjmem jsou ve výši 1 690 Kč.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.
Přečtěte si také:
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.