Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Je možné mít dvě či více zaměstnání současně?

Mnoho lidí si chce ke svému platu přivydělat ještě nějakou korunu navíc a obohatit tak rodinný rozpočet. Je vůbec možné mít dvě či více zaměstnání naráz? A musí se tato skutečnost hlásit stávajícímu zaměstnavateli?

Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dnes již zákoník práce (ZP) nerozlišuje, zda se jedná o hlavní či vedlejší pracovní poměr. Každý pracovní poměr musí být ale sjednán písemně na základě pracovní smlouvy.
 
Náležitosti pracovní smlouvy uvádí § 34 zákoníku práce.
 
Z každého pracovního poměru, ať je sjednán na zkrácený či plný úvazek, se odvádí sociální i zdravotní pojištění. U jednoho zaměstnavatele, zpravidla tam, kde je vyšší výdělek, podepíše zaměstnanec tzv. růžové prohlášení k dani z příjmu, kde uvede, jaké odpočitatelné položky uplatňuje.
 
Tyto odčitatelné položky nemůže už u dalšího zaměstnavatele (či dalších zaměstnavatelů) uplatnit. Takže např. sleva na poplatníka (v roce 2012 ve výši 2 070 korun za měsíc) se ve výplatě může promítnout jenom u jednoho zaměstnavatele, druhý mu tuto slevu uplatnit už nemůže.
 
Je potřeba také upozornit na odvod zdravotního pojištění, které musí být alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což je 8 000 korun. Proto musí pracovník přinést zaměstnavateli, u kterého nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, potvrzení o sražené výši zdravotního pojištění od druhého zaměstnavatele.
 
Dalšími pracovněprávními vztahy jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jsou to:

  • dohoda o pracovní činnosti
  • dohoda o provedení práce

Dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP)

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. To znamená, že lidé nesmí odpracovat více než 20 hodin týdně (resp. 4 hodiny denně).
 
Z dohody o pracovní činnosti je odváděno sociální i zdravotní pojištění jako z pracovního poměru, pokud se nejedná o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Dohoda o provedení práce (§ 75 ZP)

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Od 1. 1. 2012 platí pro dohody o provedení práce zvláštní úprava – pokud odměna z této dohody za kalendářní měsíc přesáhne částku 10 000 korun, podléhá tato odměna odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel má také v tomto případě povinnost přihlásit zaměstnance k pojištění.
 
U obou dohod se daň z příjmu řídí tím, zda je či není podepsáno „Prohlášení k dani z příjmů“. Pokud má pracovník více takovýchto poměrů či dohod, musí sám podávat Přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zaměstnání malého rozsahu

Pro posouzení, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, je rozhodující, zda je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší, než rozhodný příjem (viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 7 odst. 1). Rozhodný příjem pro rok 2012 je 2 500 korun.
 
Zaměstnanec se přihlašuje k pojištění v okamžiku, kdy jeho příjem v měsíci dosáhne částky započitatelného příjmu aspoň ve výši částky rozhodného příjmu (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 7 odst. 2), ale s tím, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaná (nikoli vyplacená) částka příjmu odpovídala zaměstnání malého rozsahu.
 
Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na krátkodobé zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. V případě pracovního poměru uzavřeného na základě pracovní smlouvy není výše sjednaného nebo skutečného příjmu rozhodující.
 
Jiné je to v případě uzavřených dohod o pracovní činnosti. V roce 2012 se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění v roce 2012 nepovažuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu. A to 2 499 korun. Účast na zdravotním pojištění v roce 2012 vzniká při dosažení měsíční odměny ve výši 2 500 korun.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že můžeme mít pracovních poměrů více, včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A ani nemusíme zaměstnavatelům tuto skutečnost hlásit.

Související články:
Zaměstnávání na základě DPČ a DPP
Vznik pracovního poměru
Vzor dohody o pracovní činnosti
Vzor dohody o provedení práce

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Martina
    30. 03. 2013, 16:52

    Dobry den, zajimalo by me jestli kdyz jsem nyni jako zamestnanec a mam jeste ted nabidku delat jednatele v jine firme, tak jestli to muzu vzit? A jestli treba muzu byt i tady kde jsem zamestnana a jeste s k tomu udelat OSVČ…dekuji za odpoved

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Magda
    21. 03. 2013, 15:06

    Dobrý den,

    pracovních smluv můžete mít kolik chcete, když budete všechna zaměstnání zvládat. 🙂 Sociální i zdravotní se Vám bude strhávat z obou platů. Ale pozor – slevu na poplatníka (v roce 2013 je to 2 070 Kč) si budete moci uplatnit pouze u jednoho ze zaměstnavatelů.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Viki
    20. 03. 2013, 07:46

    Dobrý den, chci se poradit, když mám možnost mít 2 zaměstnání současně, je možné mít 2 “základní” pracovní smlouvy, nebo v tomto případě musí být pracovní smlouva nějak pozměněná???Jedna práce je z domova, druhá každý den dojíždění. A chápu správně, že sociální a zdravotní se mi bude strhávat z obou platů, že?
    Moc děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Dagmar Tylčerová
    11. 03. 2013, 14:52

    Důležité je, zda odměna bude vyplcena najednou tzn. 12.000- Kč nebo na několik částí. Pokud bue vyplacena najednou musí se celých 12.000,- zdanit a odvést sociální a zdravotní poj., stejně tak zaměstnavatel musí odvést pojištění, pokud bude např. každý měsíc 1.000,- Kč platí se jen daň 15 % a tu odvádí zaměstnavatel, nikoli vy sama někdy na konci roku. Pokud např. bude odměna 3x po 4.000,- Kč v různých měsících roku bude u zaměstnavatele sražena srážková daň ve výši 15 %. Takže záleží hodně na tom, v jaké výši bude odměna vyplacena!!

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • zuzana
    09. 03. 2013, 22:39

    Dobrý den, děkuji za článek. V tuto chvíli řeším situaci, ve které si úplně nejsem jistá a rada bych poprosila o radu. Jsem v zaměstnaneckém poměru a mám možnost si na dohodu o provedení práce přivydělat zhruba 12.000Kc rocne. Tedy pouhých 1000 Kc mesicne. Chtela bych si byt ale jista, ze z techto “bokem” vydelanych penez nebudu muset nic navic odvadet na konci roku ve chvili, kdyz u sveho zamestnavatele podepisuju ruzove prohlaseni? Vztahuje se na techto 12.000 15% dan? Musela bych z techto penez tedy dan nakonec odvest? Dekuji moc za radu. S pozdravem, Z.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Vláda chce zrušit srážkovou daň, tisíce zaměstnanců čeká podání přiznání

    |

    S plánovaným zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů dojde i ke zrušení srážkové daně u fyzických osob. Od roku 2026 se změna dotkne nerezidentů, od roku 2027 pak všech zaměstnanců. Nově budou muset desítky tisíc lidí s vedlejšími příjmy, například předsedové SVJ, brigádníci či členové dozorčích rad, podávat daňové přiznání. Ministerstvo financí si od změny slibuje snížení administrativy a větší participaci poplatníků na daňových povinnostech. Kritici však varují před zbytečnou zátěží pro zaměstnance i finanční správu. OSVČ s paušální daní se změny nedotknou. V budoucnu by mohlo dojít i ke zrušení ročního zúčtování daně.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících