Zdravotní prohlídky zaměstnanců

Od 1. 4. 2012 má zaměstnavatel povinnost zajistit vstupní lékařské prohlídky u všech pracovněprávních vztahů bez jakékoliv výjimky. To znamená, že se vstupní prohlídky vztahují jak na klasické pracovní poměry, tak i na dohody o provedení práce (DPP) nebo na dohody o pracovní činnosti (DPČ), či na různé zkrácené pracovní poměry.

Do 31. 3. 2013 však platí přechodné období, kdy se postupuje podle dosavadních předpisů. To znamená, že lidé pracující na DPP nebo na DPČ zdravotní prohlídku absolvovat zatím nemusí.

Od 1. dubna tohoto roku začne platit novela zákona o specifických zdravotních službách. U pracovněprávních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. sjednaných na dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce) bude nadále platit povinnost podrobit se lékařské prohlídce pouze v tom případě, pokud je vykonávaná práce riziková, nebo pokud tuto povinnost stanoví jiný zákon, případně jestliže sám zaměstnavatel má pochybnosti o způsobilosti zaměstnance.

Kdo hradí vstupní lékařskou prohlídku?

Podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 59 odst. 1 písm. b).

Povinností zaměstnavatelů při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce je vybavit jej žádostí, která musí obsahovat údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno.

V § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách se praví, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. To neplatí v případě, že se osoba ucházející se o zaměstnání s případným zaměstnavatelem dohodne jinak.

Tam, kde se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují výhradně práce zařazené jen do kategorie první podle § 37 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se umožňuje, aby pracovnělékařské prohlídky, tedy prohlídky vstupní a prohlídky periodické, vykonávali registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o práci, a to vždy na žádost zaměstnavatele nebo budoucího zaměstnavatele.

Ostatní pracovnělékařské služby pak je i takovýto zaměstnavatel povinen zajišťovat prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb na základě písemné smlouvy.

Preventivní lékařské prohlídky

Výdaje za preventivní prohlídky zaměstnanců, které nehradí zdravotní pojišťovny, jsou podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) daňovými výdaji, ať jde o preventivní lékařské prohlídky vykonávané ve vlastním zařízení preventivní zdravotní péče, nebo v rámci smluvně zajišťovaného poskytování této péče jiným zdravotním zařízením.

Vzhledem k tomu, že preventivní prohlídka není provedena ve prospěch zaměstnance, nepovažuje se výdaj zaměstnavatele za příjem, který podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud si zaměstnanec zvolí svého lékaře, se kterým nemá zaměstnavatel smluvní vztah, nehradí zaměstnavatel tuto vstupní ani preventivní prohlídku, nebo se u zaměstnavatele nebude jednat o daňově účinný výdaj.

Pokud zaměstnavatel uhradí prohlídku zprostředkovaně přes svého zaměstnance, jedná se o výdaj, který vynaložil zaměstnanec za svého zaměstnavatele, a ten mu ji v prokázané výši uhradí. Ani tento příjem zaměstnance není předmětem daně ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 písm. c) ZDP.

Co se týče preventivních lékařských prohlídek, měly by být alespoň jednou za 5 let a také například při přeložení zaměstnance na jinou práci. Riziková povolání a nemoci z povolání upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Prováděcí právní předpis, podle § 52 zákona o specifických zdravotních službách, který by stanovil postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, zatím schválen nebyl.

Jaké existují pracovnělékařské prohlídky?

Druhy pracovnělékařských prohlídek:

• Vstupní prohlídka – provádí se u osob, které se ucházejí o zaměstnání, vždy před nástupem do zaměstnání, před uzavřením pracovní smlouvy. Vstupní prohlídka je nutná i u zaměstnanců, kteří přecházejí z jedné pozice do druhé (v rámci firmy), a jejichž nová pozice má vyšší zdravotní náročnost. Účelem vstupní zdravotní prohlídky je vyloučit z pracovního zařazení ty osoby, u kterých je možnost zhoršení jejich zdravotního stavu, poškození zdraví sama sebe či svých spolupracovníků.

• Periodická prohlídka – provádí se v rozmezí 3 až 5 let (záleží na kategorizaci zaměstnanců), slouží k včasnému odhalení případného poškození zdravotního stavu zaměstnance vlivem práce či prostředí, ve kterém svou práci vykonává. Periodická prohlídka dále slouží k posouzení trvající způsobilosti k pracovní činnosti.

• Mimořádná prohlídka – provádí se v případě, že má zaměstnavatel či sám zaměstnanec důvodné podezření na změnu zdravotní způsobilosti k práci.

• Výstupní prohlídka – provádí se před ukončením pracovního poměru a má za úkol zjistit, zda došlo u zaměstnance k jakékoliv změně zdravotního stavu jako následek pracovní činnosti.

• Následná prohlídka se provádí za účelem zjištění změn zdravotního stavu, a to i po ukončení pracovního poměru, pokud je práce takového druhu, kdy hrozí změna zdravotního stavu až za nějakou dobu po ukončení činnosti. Důvodem je především zajištění včasné potřebné zdravotní péče.

Související články:
Pracovnělékařské prohlídky podle nové vyhlášky
Zdravotní prohlídky – práva a povinnosti
Výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře