Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Způsoby skončení pracovního poměru


JUDr. Mojmír Vonka
28. 4. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Skončit pracovní poměr je možné pouze způsoby, které jsou upraveny v zákoníku práce.

Foto: Shutterstock

 

Zaměstnanec je oprávněn pracovní poměr svobodně rozvázat, a to z jakýchkoliv důvodů. Právní úprava respektuje i potřeby zaměstnavatelů – těm však zákoník práce umožňuje rozvázání pracovního poměru pouze za jasně daných podmínek.


 
Závislá práce může být konána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy (např. v případě služebních poměrů). Zákoník práce přitom stanoví, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
 
V českém právním prostředí je pracovní poměr základním a také nejtypičtějším pracovněprávním vztahem, ve kterém je realizován výkon závislé práce.
 
Právní úprava týkající se skončení pracovního poměru je obsažena v zákoníku práce a snaží se zajistit stabilitu pracovního poměru jakožto základního pracovněprávního vztahu. Tato právní úprava na jedné straně zajišťuje zaměstnanci, který řádně plní své povinnosti vyplývající z pracovního poměru, stabilitu zaměstnání (zajištění finančních prostředků pro své životní potřeby), zároveň je také zaměstnanci umožněna změna zaměstnání.
 
Zaměstnanec je oprávněn pracovní poměr svobodně rozvázat, a to z jakýchkoliv důvodů (nebo bez udání důvodů). Na druhé straně pak právní úprava respektuje i potřeby zaměstnavatelů, kterým umožňuje rozvázání pracovního poměru tak, aby nebyli nuceni zaměstnávat zaměstnance, pro které nemají uplatnění, zaměstnance porušující povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci atp.
 
Skončením pracovního poměru pak rozumíme zánik pracovního poměru (jakožto jednoho ze základních pracovněprávních vztahů), uskutečněný na základě právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, s nimiž je podle zákona spojen takový právní následek.
 
Zánikem pracovního poměru ale nezanikají všechny závazky, které jsou z pracovněprávního vztahu odvozeny. Přetrvat existenci pracovního poměru mohou práva a povinnosti týkající se odměňování a náhrady škody (tedy peněžitých plnění), ale rovněž i povinnosti týkající se ochrany osobních údajů nebo utajovaných informací. Existují také případy, kdy je zánik pracovního poměru dokonce předpokladem pro vznik pracovněprávního závazku (např. u konkurenční doložky).
 
V případě způsobů skončení pracovního poměru se jedná o kogentní („nařizující“) právní úpravu. Důvodem je skutečnost, že skončení pracovního poměru se dotýká důležitých zájmů zaměstnanců i zaměstnavatelů a je vždy významným zásahem do pracovněprávního vztahu, protože tímto dochází k jeho zániku.
 
Kogentní úprava se v rámci skončení pracovního poměru projevuje tak, že skončit pracovní poměr je možné pouze způsoby, které jsou upraveny v zákoníku práce. Jinými způsoby pracovní poměr skončit nelze. To znamená, že nelze sjednat například jiný způsob skončení pracovního poměru, a to ani individuální dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ani kolektivní smlouvou.

Jak může skončit pracovní poměr?

Jednotlivé právní způsoby skončení pracovního poměru jsou taxativně vymezeny v ustanovení § 48 zákoníku práce. Tyto právní způsoby skončení pracovního poměru mají vždy shodný cíl, tedy směřují ke skončení pracovního poměru. Existují však podstatné rozdíly v jejich právním posouzení. Tyto způsoby skončení pracovního poměru lze dle dikce zákoníku práce vymezit následovně.
 
A. Právní jednání účastníků pracovního poměru:
  • dohoda o rozvázání pracovního poměru – dvoustranné právní jednání,
  • výpověď z pracovního poměru – jednostranné právní jednání,
  • okamžité zrušení pracovního poměru – jednostranné právní jednání,
  • zrušení pracovního poměru ve zkušební době – jednostranné právní jednání.
B. Právní události:
  • smrt zaměstnance,
  • smrt zaměstnavatele – fyzické osoby,
  • uplynutí doby
    • uplynutí sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou,
    • uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 89 až § 101 zákona o zaměstnanosti,
    • uplynutí doby, na kterou bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech dle zvláštního právního předpisu (§ 42g zákona o pobytu cizinců na území ČR) – „zelená karta“,
    • uplynutí doby, na kterou bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci dle zvláštního právního předpisu (§ 42i zákona o pobytu cizinců na území ČR) – „modrá karta“,
  • dosažení věkové hranice v případech stanovených zákonem (např. uplynutím kalendářního roku, v němž soudce nebo státní zástupce dosáhl věku 70 let).
C. Úřední rozhodnutí – individuální právní akty:
  • pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu o zrušení povolení k pobytu,
  • pravomocný rozsudek soudu o vyhoštění z území ČR.
Specifickou úpravu, v rámci které může dojít ke skončení pracovního poměru, představuje skončení pracovního poměru založeného jmenováním, resp. odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa.
 
Tento způsob (přesněji řečeno předpoklad) skončení pracovního poměru není výslovně uveden v taxativním výčtu způsobů skončení pracovního poměru (§ 48 zákoníku práce), jelikož při odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí (§ 73a odst. 2 zákoníku práce). Nemá-li však zaměstnavatel pro takového zaměstnance jiné vhodné místo nebo takové nabízené místo odvolaný zaměstnanec odmítne, pak je dán výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost.

Doba určitá i neurčitá

Pracovní poměr může být uzavřen na dobu určitou i na dobu neurčitou, přičemž zákoník práce dává, v rámci vzniku pracovního poměru, přednost sjednávání pracovního poměru na dobu neurčitou. V případě pracovního poměru na dobu určitou skončí pracovní poměr na základě právní události – uplynutím sjednané doby. Uplynutí této doby má za následek skončení pracovního poměru, aniž by k tomu bylo zapotřebí nějakého dalšího právního jednání.
 
V rámci všech výše uvedených způsobů skončení pracovního poměru není ale vyloučeno, aby pracovní poměr na dobu určitou, po dobu svého trvání, skončil i jinými způsoby než uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr na dobu určitou tak lze skončit například i dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době.
 
Závěrem lze konstatovat, že právní úprava je v této oblasti poměrně propracovaná a stanovuje taxativní výčet způsobů skončení pracovního poměru. A také podmínky a náležitosti, které je nutno při jednotlivých způsobech skončení pracovního poměru dodržet. Důslednost této právní úpravy tak mimo jiné reflektuje i závažnost následků, které v rámci všech způsobů skončení pracovního poměru nastávají, tj. směřují ke skončení toho nejdůležitějšího a nejčastějšího pracovněprávního vztahu – pracovního poměru.
 
V praxi pak nejvíce dochází ke skončení pracovního poměru na základě právních jednání, kterými jsou dohoda o rozvázání pracovního poměru, výpověď z pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru a zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Připojen s.r.o.
Internet, Servis počítačů a Telefonování
www.pripojen.cz

Fa Milan Šulovský
prodloužená záruka o 3 roky
www.sulovsky.itrinec.cz

Daňový kalendář

25. 8. 2017 Kontrolní hlášení (za červenec 2017)
25. 8. 2017 Přiznání DPH (za červenec 2017)
25. 8. 2017 Souhrnné hlášení (za červenec 2017)
31. 8. 2017 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,11 Kč
0,100 Kč
22,24 Kč
0,003 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.08.2017

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru