Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zaměstnávání cizinců z EU a některých dalších zemí


Ing. Mgr. Michal Koudelka
10. 10. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Cizinec může být přijatý do zaměstnání, jestliže je držitelem zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance či modré karty.

Foto: 123RF

 

Jaká platí pravidla pro zaměstnávání cizinců z ostatních zemí Evropské unie a v čem se liší, pokud chceme zaměstnat občany ze zemí mimo EU? Jaká povolení cizinec potřebuje, aby mohl pracovat v České republice?


 
Při zaměstnávání cizinců z Evropské unie (dále jen „EU“) a některých dalších zemí platí následující:
  1. Občané členských států EU a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) považovaní za cizince (§ 85) a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky.
  2. Shodné právní postavení jako občané České republiky mají též občané z:
    • Norska,
    • Lichtenštejnska,
    • Islandu,
    • Švýcarska
a jejich rodinní příslušníci.

Rodinným příslušníkem je manžel nebo manželka (či partner nebo partnerka v registrovaném partnerství), jejich potomci (jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí), vyživovaní příbuzní ve vzestupné řadě.

Za rodinného příslušníka se považuje i cizinec, který na Ministerstvo vnitra ČR (dále jen „MV ČR“) hodnověrným způsobem doloží, že má s občanem EU trvalý vztah obdobný rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti.

Občan z výše uvedených zemí a jeho rodinný příslušník nepotřebuje pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání či jakoukoliv kartu (zaměstnaneckou, modrou či kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance).

Rodinný příslušník občana EU, který sám není občanem EU, může též vstoupit na český trh práce bez povolení k zaměstnání, a to za předpokladu, že obdrží od MV ČR:
  • pobytovou kartu rodinného příslušníka EU, nebo
  • se prokáže dokladem (např. záznam v cestovním dokladu) o podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu.
Povinností zaměstnavatele (nebo té osoby, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě jsou pracovníci EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci vysláni k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy) je nejpozději v den nástupu těchto pracovníků k výkonu práce písemně informovat (na stanoveném tiskopisu) o této skutečnosti krajskou pobočku Úřadu práce ČR (dále jen „ÚP ČR“) příslušnou, a to dle místa výkonu práce.

Informační povinnost platí i při ukončení zaměstnání, kdy zaměstnavatel tuto skutečnost oznámí příslušné krajské pobočce ÚP ČR, a to nejpozději do deseti kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání.

Zaměstnávání ostatních cizinců (tzn. ne z EU a některých dalších zemí)

Zaměstnavatel je povinen nabídnout cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními smlouvami nebo pracovními smlouvami.

Držitelům zaměstnanecké karty musí být zajištěna týdenní pracovní doba nejméně 15 hodin a mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy.

Držitelům modré karty je zaměstnavatel povinen zaručit hrubou roční mzdu alespoň ve výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v souladu s vyhlášeným aktuálním „Sdělením“.

Tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) podle § 182a odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2017 ve výši 29 504 Kč činí pro období od 1. května 2018 do 30. dubna 2019 průměrná hrubá roční mzda v České republice 354 048 Kč.

Volná pracovní místa, která jsou vhodná pro cizince, a která zaměstnavatelé aktuálně nabízejí, lze dohledat v databázi MPSV.

Problematiku zde upravuje mj. § 85 až 103 ZoZ, další právní normou je např. zákon o pobytu cizinců na území ČR.

Místně příslušným úřadem, který vždy rozhoduje o povolení k zaměstnání cizince, je krajská pobočka ÚP ČR, v jehož územní působnosti bude zaměstnávání vykonáváno.

Cizincem zde tedy myslíme fyzickou osobu, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je označována i osoba bez státní příslušnosti.

Cizinec, který má na území ČR trvalý pobyt, má z pohledu zaměstnávání stejné postavení jako občan České republiky (s výjimkou těch povolání, kde se vyžaduje státní občanství). Totéž platí i na cizince, kteří dle ZoZ např.:
  • mají povolený trvalý pobyt,
  • byl jim udělen azyl či doplňková ochrana,
  • jejichž výkon práce na území České republiky nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,
  • o nichž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
  • jsou zaměstnávaní v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,
  • kteří se na území České republiky soustavně připravují na budoucí povolání,
  • kteří byli vysláni na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,
  • jejichž výkon práce na území České republiky je v zájmu České republiky.
Celkový výčet všech případů, kdy se u cizince nevyžaduje povolení k zaměstnání či karty stanovuje § 98 a § 98a ZoZ.

Z hlediska zaměstnávání je umožněno zákoníkem práce to, že pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem lze v určitých případech upravit odchylně. V této návaznosti lze zmínit zákon o mezinárodním právu soukromém, kde v oblasti pracovního práva se uvádí např. to, že pracovní poměr založený jinak než smlouvou se řídí právním řádem státu, podle kterého byl pracovní poměr založen. Dále též i např. § 88 citovaného zákona.

Cizinec může být přijat do zaměstnání, pokud je držitelem:
  • zaměstnanecké karty,
  • karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance,
  • modré karty.
Cizince lze přijmout do zaměstnání též v případě, že má platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou ÚP ČR a platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Povolení k zaměstnání je nepřenositelné, platí jen pro konkrétního zaměstnavatele (druh práce a místo výkonu práce) a týká se volného pracovního místa.

Povolení k zaměstnání jsou vydávána na dobu určitou, a to maximálně na dobu dvou let. Platnost povolení k zaměstnání může být na žádost cizince (i lze opakovaně) prodlužována, ale pokaždé nejdéle na dobu dvou let.

Podle § 93 ZoZ lze cizince, který je držitelem modré karty, zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo mu bylo vydáno povolení k zaměstnání, vyslat zaměstnavatelem na pracovní cestu podle § 42 zákoníku práce.

A to v případě, že to odpovídá povaze jím vykonávané práce, pro kterou byla udělena modrá karta, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání. O vyslání cizince na pracovní cestu nemusí zaměstnavatel podávat krajské pobočce ÚP žádnou informaci.

Zaměstnavatel má další následující povinnosti, a to např.:
  • Oznámit příslušné krajské pobočce ÚP ČR volné pracovní místo (tj. místo, které zaměstnavatel nově vytvořil nebo které se uvolnilo) a jeho charakteristiku v případě, že zamýšlí zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání potřebuje povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu anebo zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu.
  • Jestliže zaměstnavatel zamýšlí zaměstnávat cizince, kteří pro výkon zaměstnání na území ČR potřebují zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, musí udělit souhlas se zařazením nahlášených volných pracovních míst do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty anebo modré karty a musí rovněž udělit souhlas se zveřejněním nahlášeného volného pracovního místa alespoň po dobu 30 dní ode dne jeho oznámení krajské pobočce ÚP ČR.
  • Vést evidenci cizinců, které zaměstnává, včetně kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR a uchovávat je po dobu trvání zaměstnání a i po dobu třech let od skončení zaměstnávání cizince.
povolení k zaměstnání může požádat cizinec u krajské pobočky ÚP, v jejímž obvodu bude cizinec zaměstnání vykonávat, pokud se jedná např. o:
  • sezónní práce, a to na dobu maximálně šesti měsíců v kterémkoli období dvanácti měsíců po sobě jdoucích, stanovené vyhláškou MPSV o stanovení seznamu odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období. Jedná se o rostlinnou a živočišnou výrobu, myslivost a související činnosti, lesnictví a těžba dřeva, ubytování, stravování a pohostinství a sportovní, zábavní a rekreační činnosti,
  • držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání,
  • zaměstnání na časově vymezené období za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace (tzv. stáž) na dobu nejdéle šesti měsíců, toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v ČR,
  • příležitostné a časově omezené zaměstnání osob do 26 let věku v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní,
  • krátkodobé zaměstnání do tří měsíců.
Cizinec, pokud najde vhodné volné pracovní místo a domluví se s budoucím zaměstnavatelem, může ihned podat žádost o povolení k zaměstnání a o oprávnění k pobytu nebo o zaměstnaneckou kartu či o modrou kartu.

Cizinec může požádat příslušnou krajskou pobočku ÚP, a to nejdříve tři měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání o jeho prodloužení. Podmínkou prodloužení povolení k zaměstnání je však to, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele.

Platnost povolení k zaměstnání pro sezónní práce, které bylo vydáno na dobu kratší než šest měsíců, lze prodloužit, avšak nejdéle tak, že celková doba platnosti povolení k zaměstnání nepřekročí šest měsíců v kterémkoli období dvanácti měsíců po sobě jdoucích.

Jestliže cizinec požádá o prodloužení „povolení k zaměstnání“, může být dále zaměstnáván, a to v době od konce platnosti svého primárního povolení k zaměstnání až do pravomocného rozhodnutí „o prodloužení platnosti povolení“ k zaměstnání.

Povolení k zaměstnání lze prodloužit pouze s přihlédnutím k situaci na trhu práce v případech, že jde o:
  • plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní korporace pro obchodní korporaci,
  • držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání,
  • držitele dlouhodobého pobytu za účelem investování,
  • krátkodobou práci do třech měsíců,
  • sezónní práce (k výkonu sezónních prací je s účinností od 15. 8. 2017 udělováno dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnávání).
ZoZ připouští prodloužit povolení k zaměstnání bez ohledu k situaci na trhu práce, která jsou vydaná v souladu s § 95 a § 97. Jedná se např. o cizince při zvyšování kvalifikace či studenta v rámci výměny mezi školami.

Platnost povolení k zaměstnání zaniká jestliže:
  • uplyne doba, na kterou bylo vydáno,
  • skončí zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
  • uplyne doba, na kterou bylo vydáno povolení k pobytu,
  • oprávnění k pobytu na území ČR nebude uděleno nebo vydáno, bude zrušeno nebo zanikne z jiných důvodů.
MPSV uvádí na svých internetových stránkách přehled sankcí v rámci přestupků spáchaných v souladu se zaměstnáváním cizinců. Přestupky projednává a pokuty ukládá, vždy v souladu s ZoZ, Státní úřad inspekce práce či příslušný oblastní inspektorát práce.

Jedná se např. o případy kdy:
  • Cizinec, který je zaměstnán bez povolení k zaměstnání, pokud je takovéto povolení třeba, nebo vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, se dopouští přestupku, za který lze podle ZoZ uložit pokutu do výše 100 000 Kč.
  • Neprokáže-li svou totožnost fyzická osoba zdržující se a konající práci na pracovišti kontrolované osoby, může jí být udělena pokuta až do výše 200 000 Kč.
  • Fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští přestupku, za který lze podle ZoZ lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč.
  • Fyzická osoba se dopouští přestupku i v případě, že podle ZoZ nesplní oznamovací povinnosti nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené, nebo nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do částky 100 000 Kč.
  • Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští přestupku, za který lze podle ZoZ uložit pokutu až do částky 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč.
  • Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se též dopouští přestupku i v případě, že podle ZoZ neplní oznamovací povinnosti nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené, nebo nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do 100 000 Kč.
Zaměstnávat cizince (a nejen ty) tzv. „na černo“ se podnikateli rozhodně nemusí vyplatit. Motivace v ušetření na zdravotních a sociálních odvodech je sice pro některé podnikající subjekty lákavá, ale případné sankce můžou podnikatele v krajním případě i finančně zlikvidovat.

Jelikož na trhu práce chybí zaměstnanci, např. ve stavebnictví, riskují některé firmy a i z důvodu splnění termínů dodání staveb angažují cizince, kteří ještě nemají vyřízená příslušná povolení (dlouhé termíny na vyřízení) potřebná pro legální působení na českém pracovním trhu.

Kontroly oprávněnosti zaměstnávání cizinců mohou provádět i celní úřady, a to od 1. 10. 2004 podle § 125 ZoZ.


Související článek:
Zaměstnávání cizinců
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Sport 2000 Česká Lípa
Prodej sportovních potřeb, servis a půjčovna lyží, snowboardů a přísl.
www.sportsarka.cz

Bydlení je hračka
dekorace pro byt i zahradu, sezónní dekorace, dárkové zboží
www.bydlenijehracka.cz

Daňový kalendář

20. 10. 2018 Daňové přiznání MOSS (3. čtvrtletí 2018)
22. 10. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 10. 2018 Přiznání DPH (za září 2018)
25. 10. 2018 Kontrolní hlášení (za září 2018 a 3. čtvrtletí 2018)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,85 Kč
0,030 Kč
22,42 Kč
0,135 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.10.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru