Pracovní právo

Porušení povinností jako důvod k výpovědi
- 24. 07. 2019
Porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, tzv. pracovní kázně, a porušení režimu dočasně práce neschopného jsou důvody, kvůli nimž může zaměstnanec dostat výpověď. Jak se tyto dva výpovědní důvody liší a jaké jsou podmínky pro jejich naplnění?
Rizika z neplatně ukončeného pracovního poměru
- 10. 07. 2019
Pokud chceme ukončit pracovní poměr, ať už jako zaměstnavatel, nebo zaměstnanec, měli bychom si dobře pohlídat všechny náležitosti, které se s tím pojí. Jaká hrozí rizika právě při nesprávně skončeném pracovním poměru?
Výpověď kvůli neplnění pracovních podmínek
- 17. 05. 2019
Pokud zaměstnanec neplní podmínky stanovené pro výkon jeho práce, může dostat výpověď. Jak se ale liší výpovědní důvody spočívající v nesplňování předpokladů a požadavků pro výkon práce a neuspokojivé pracovní výsledky?
Zdravotní důvody výpovědi dané zaměstnavatelem
- 20. 03. 2019
V pokračování série o výpovědních důvodech na straně zaměstnavatele si dnes přiblížíme ty, které mají spojitost se zdravím. Může dostat zaměstnanec výpověď kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání? A má přitom nárok na odstupné?
Listovní tajemství na pracovišti
- 13. 03. 2019
Může zaměstnavatel monitorovat korespondenci svých zaměstnanců? Má případně takové jednání oporu v zákoně? Jsou zde nějaké limity, nebo případná kontrola může být neomezená?
Organizační důvody výpovědi dané zaměstnavatelem
- 07. 03. 2019
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze ze stanovených výpovědních důvodů uvedených v ustanovení § 52 zákoníku práce. V dnešním článku se zaměříme zejména na tzv. organizační důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele.

Rychlé zprávy

Minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění klesnou
02. 06. 2026 |
Poslanecká sněmovna schválila snížení minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ a přehlasovala veto Senátu. Minimální záloha pro podnikatele na hlavní činnost klesne ze současných 5 720 Kč na 5 005 Kč měsíčně, tedy o 715 Kč. Změna bude platit zpětně od začátku roku 2026. Podnikatelé, kteří od ledna odváděli vyšší částku, budou moci požádat o vrácení vzniklého přeplatku. Pokud žádost nepodají, přeplatek se automaticky zohlední při ročním přehledu pro ČSSZ jako nižší nedoplatek nebo vyšší přeplatek. Změna se promítne také do paušální daně v prvním pásmu. Měsíční platba se sníží z 9 984 Kč na 9 162 Kč. Na rozdíl od sociálního pojištění však nebude možné požádat o vrácení přeplatku – podnikatelé si o něj budou moci snížit některou z následujících plateb paušální daně. Novela nyní čeká na podpis prezidenta. Pokud bude vyhlášena ve Sbírce zákonů během června, nižší zálohy budou OSVČ poprvé platit za červenec.