Okamžité zrušení pracovního poměru je pro zaměstnance velice nepříjemnou záležitostí, která naruší jeho život. V dnešním článku se na tento způsob ukončení pracovního poměru podíváme z hlediska zaměstnavatele.
Podle § 55 zákoníku práce (dále jen „ZP“) může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně z důvodů:
- byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok,
- byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců,
- zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
První dva uvedené důvody okamžitého zrušení pracovního poměru mají společné to, že důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru dán, jen pokud odsouzení zaměstnance za úmyslný trestný čin je již pravomocné.
Nestačí, aby byl zaměstnanec pro úmyslný trestný čin vyšetřován, obviněn nebo proběhlo soudní řízení, které ještě pravomocně neskončilo.
Oba uvedené důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru se však od sebe také výrazně liší. Rozdílnost mezi nimi spočívá v tom, zda takový úmyslný trestný čin má souvislost s plněním pracovních úkolů zaměstnance nebo nikoliv, a také v délce nepodmíněného trestu odnětí svobody.
První z těchto důvodů se naplní, pokud se jedná o jakýkoliv úmyslný trestný čin, tedy i takový, který nesouvisí s plněním pracovních úkolů. Relevantní je, že zaměstnance za takový úmyslný trestný čin pravomocně odsoudili, a to k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok.
Pro druhý z uvedených důvodů je rozhodující, zda zaměstnanec spáchal takový úmyslný trestný čin při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi a zda byl za takový trestný čin odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců.
Třetím důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem je skutečnost, že zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Za zvlášť hrubé porušení povinností považujeme např. úmyslné způsobení škody většího rozsahu zaměstnancem zaměstnavateli, fyzické napadení nadřízeného, při kterém došlo k ublížení na zdraví, nezpůsobilost vykonávat práci následkem požití alkoholu či jiných návykových látek u řidiče z povolání, atd.
Ochrana zaměstnance před okamžitým zrušením
Ochrana zaměstnance před okamžitým zrušením pracovního poměru bude v tomto případě významně oslabena, jelikož pracovní poměr končí okamžikem doručení tohoto jednostranného právního jednání zaměstnanci (a to i když může být např. dočasně práce neschopný).
Zaměstnanec není před skončením pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele chráněn tzv. ochranou dobou, jako tomu je u výpovědi. Ochranou dobou totiž zákoník práce výslovně označuje pouze taxativně stanovené doby, kdy zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď.
Okamžité zrušení pracovního poměru představuje velmi citelný zásah do právního postavení zaměstnance a nese s sebou obzvláště závažné následky, které nastávají ihned okamžikem doručení okamžitého zrušení pracovního poměru.
Jistou formu ochrany zaměstnance nalezneme v ustanovení § 55 odst. 2 ZP, kde zákonodárce stanovil případy, kdy zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr okamžitě:
- s těhotnou zaměstnankyní,
- se zaměstnankyní na mateřské dovolené,
- se zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.
Se zaměstnankyní na mateřské dovolené a se zaměstnancem čerpajícím rodičovskou dovolenou do doby, po kterou trvá jejich zákonný nárok, nemůže zaměstnavatel z těchto důvodů dokonce ani rozvázat pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) ZP.
Projednání a předchozí souhlas odborové organizace s okamžitým zrušením
Podle ustanovení § 61 odst. 1 ZP, které nalezneme ve společných ustanoveních o rozvázání pracovního poměru, musí zaměstnavatel povinně předem projednat s odborovou organizací výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru. To se týká samozřejmě jen těch zaměstnavatelů, u kterých odborová organizace působí.
Pokud se nejedná o člena (v některých případech i o bývalého člena) orgánu odborové organizace, postačí, aby zaměstnavatel s odborovou organizací pouze „předem projednal“ okamžité zrušení pracovního poměru.
Jde-li o člena orgánu odborové organizace, která u zaměstnavatele působí, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku od skončení funkčního období, musí dát odborová organizace předem souhlas k platnému okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem.
Časové omezení okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem
Možnost zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr je časově omezena. Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru dozvěděl (subjektivní lhůta), nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl (objektivní lhůta).
Obě lhůty (subjektivní i objektivní) jsou hmotněprávní a prekluzivní. Pro platné okamžité zrušení pracovního poměru je nutné doručit toto jednostranné právní jednání zaměstnanci právě v těchto lhůtách, jinak právo zaměstnavatele na okamžité zrušení pracovního poměru zaniká.
Související články:
Okamžité zrušení pracovního poměru
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Sledujte nás
Komentáře
Lukáš Kysela
04. 12. 2020, 05:07Dobrý den. Měl jsem smlouvu na dobu určitou a zaměstnavatel mne úkoloval úkoly, které nebyly uvedeny ve smlouvě nad rámec běžných úkolů spojené mé pracovní pozice. Tyto úkoly nad rámec jsem plnil ale nebyly plněny včas. Například programování aplikace (představa zaměstnavatele byla naprogramovat aplikaci do týdne až 14ti dnů. Předběžná doba trvání naprogramování byla mnou určena na předběžný termín cca 6 měsíců což potvrdil i kolega z jiného oddělení, že se stávajícími možnostmi by to sám dříve neudělal). Během této doby docházel vedoucí za mnou každý druhý den s tím kdy už aplikace bude a když jsem se ho zeptal proč stále takto jedná vůči mne tak odpověděl, že má požadavky od nadřízených ale ti se zase vyjádřili, že to časově není určeno do kdy to má být a je to pouze jako doplňková činnost. Přesto po asi měsíci přišel vedoucí s tím, že mi dal okamžitou výpověď s odůvodněním, protože jsem tento úkol nesplnil včas. Když jsem se snažil situaci vyargumentovat tím co jsem už napsal tak ho to nezajímalo a přesto se mnou rozvázali pracovní poměr během cca dvou hodin (podepsání papírů, předávka věcí, apod.). Všechny papíry byly přřipraveny předem včetně zamezení přístupů a bylo mi to dáno jako hotová věc, kterou nemůže nikdo změnit. Setkal se s tím již někdo také nebo je tento přístup po nějaké stránce v nepořádku? Může zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr za nesplnění úkolu včas, které nesouvisí s jeho pracovní náplní uvedené ve smlouvě a ani z tho nevyplývají? (nejsou tomu jakkoliv přidružené).
Když jsem se obracel na právníka bylo mi řečeno, že je úplně jedno zda toto rozvázání pracovního poměru podepíšu nebo ne, protože to nemá jakoukoliv hodnotu. Mimochodem společnost se při mém odchodu snaží odemne inkasovat věci, které se standartně inkasují jiným způsobem. Například firemní obědy se platí srážkou ze mzdy a částečně na ně přispívá zaměstnavatel tak najednou je několik měsíců zpetně musím zaplatit sám ze svého platu, kde nesmím ani zaplatit ty obědy přes účet ale hotově osobně, apod. Jako důvod uvedli, protože jsem měl objednané obědy, které jsem si nevyzvedl v jídelně (a nezrušil jsem je) v době Homeoffice. A musím je zaplatit v plné výši (tedy bez příspěvku zaměstnavatele). Nikomu ani mému právníkovi to hlava nebere a neví jak to uchopit ani právně a než se nějak počin společnosti podařilo vyřešit bylo nutné to zaplatit, protože to chtěli předat k vymožení.
Karla
11. 12. 2019, 22:03Dobrý večer. Co vše se považuje za hrubé porušení prac.povinnosti a důvod okamžitě výpovědi?
Michal
23. 05. 2018, 21:32Dobrý den, mám prosím dotaz. Chci se zeptat zda mám nárok na okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem, když mi zaměstnavatel nezaplatil plnou výši mzdy na kterou mám nárok ( jedná se zejména o neproplacené státní svátky ) . Jde o měsíce bžezen, duben 2018 a prosinec, listopad, říjen, červenec, květen 2017. V zákoníku práce jsem se dočetl že je možné okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. Moc tomu nerozumím, když už je doba delší než ty 2 měsíce tak mám ještě nárok pokud je to do 1 roku? Moc děkuji za odpověď
AS
16. 05. 2018, 14:33Dobrý den, pokud zaměstnanec poruší povinnosti zvlášť hrubým způsobem, náleží mu mzda za předchozí odpracované dny? Pokud výpověď byla doručena 20., např. Děkuji za odpověď. AS