Evidence a hlášení pracovních úrazů od roku 2015

Základní úpravou povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Ten v § 105 zmiňuje povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s úrazy (obecně, včetně nepracovních) a pracovními úrazy zaměstnanců.
 
Přesné stanovení pracovního úrazu pro účely zákoníku práce najdeme v § 380, který definuje, že pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
 
Dále se jako pracovní úraz posuzuje také úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Nicméně za pracovní úraz nemůžeme považovat úraz, který se zaměstnanci přihodí na cestě do zaměstnání či na cestě zpět.
 
Obecně je zaměstnavatel povinen při pracovním úrazu objasnit příčiny a okolnosti jeho vzniku a neměnit bez vážných důvodů stav na místě úrazu do doby objasnění. Dle zákona musí vést knihu úrazů bez ohledu na to, zda jimi byla či nebyla způsobena pracovní neschopnost.
 
Dále je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu na orgány a instituce, které výslovně jmenuje prováděcí předpis, a to nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Evidence a hlášení pracovních úrazů dle nového nařízení vlády

Od 1. 1. 2015 vstoupila v účinnost novela (nařízení vlády č. 170/2014 Sb.) nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Obecně je dle tohoto nařízení zaměstnavatel povinen vést evidenci o úrazech v knize úrazů, a to v elektronické nebo listinné podobě.
 
Novela s sebou přinesla přesnější pravidla pro samotnou evidenci pracovních úrazů. Hlavním účelem změn je zpřesnění statistik o pracovních úrazech, které by měly napomáhat k efektivnější prevenci takovýchto úrazů.
 
Evidence nově musí obsahovat popis úrazového děje. Dále úrazy budou evidovány podle druhu zranění a zraněné části těla specifikované v příloze č. 3 nařízení, což umožní lepší statistické sledování evidence pracovních úrazů dle číselných kódů. Příloha vychází z klasifikace Evropské statistiky pracovních úrazů a úprava by tak měla lépe odpovídat nařízením Evropské unie.
 
Nařízení klade na zaměstnavatele mnoho povinností, proto by jej spolu s novinkami, které přináší od roku 2015, měli registrovat. Mezi tyto povinnosti patří hlášení a zasílání záznamu pracovních úrazů příslušným orgánům a institucím, dále hlášení smrtelných úrazů a vydávání kopie nebo výpisu údajů z knihy úrazů na žádost zaměstnance, popř. pozůstalých (nově musí být kopie či výpis potvrzeny a podepsány zaměstnavatelem).
 
Zaměstnavatel tedy musí bez zbytečného odkladu ohlásit pracovní úraz:

• Policii ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než pět dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
• báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru, jde-li o závažný pracovní úraz,
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.

 
Dle dřívější úpravy byla nutnost hlásit pracovní úraz i zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Od letošního roku toto zaměstnavateli odpadlo.
 
V případě smrtelného pracovního úrazu jej musí zaměstnavatel opět bez zbytečného odkladu nahlásit všem výše uvedeným institucím a orgánům a navíc i zdravotní pojišťovně, u které byl pojištěn smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec. Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku zemřel.
 
Novela nařízení zavedla také nové tiskopisy, které jsou zveřejněny Ministerstvem práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup, aby bylo možné kromě zaslání tiskopisů v listinné podobě i zasílání elektronické.
 
Záznam o úrazu (vzor viz příloha č. 1 k nařízení) má zaměstnavatel povinnost zaslat za uplynulý kalendářní měsíc, a to nejpozději do 5. dne následujícího měsíce. To zůstává zachováno dle předchozí právní úpravy.
 
V případě, že se zaměstnavatel dozví o nových skutečnostech, které mají vliv na záznam o úrazu, vyhotoví hlášení změn (vzor viz příloha č. 2 k nařízení). Toto hlášení vyhotoví, nově mimo jiné, pokud hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla pět po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu a také pokud na základě téhož pracovního úrazu vznikla (nebo následné léčení, pozdější komplikace apod.) a byla ukončena další pracovní neschopnost.
 
Zaměstnavatel dále musí zaslat pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu – hlášení změn i organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn, nicméně zákon nestanovuje lhůtu, dokdy tak musí učinit.
 
V případech, kdy se změnila klasifikace zdrojů, příčin, povahy úrazu nebo popisu úrazového děje, musí zaměstnavatel kopii hlášení změn vydat postiženému, popř. pozůstalým.

Bez evidence pokuta od inspektorátu práce

Obecně Státní úřad inspekce práce má ze zákona (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, dále jen „ZIP“) povinnost vést a zajišťovat provoz informačního systému o pracovních úrazech, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování, a proto zaměstnavatelé musí dodržovat povinnosti dle zákoníku práce i nařízení a hlásit inspektorátu práce pracovní úrazy, tak jak jsme si popsali výše.
 
S tím souvisí i možnost dopustit se tzv. přestupku či správního deliktu (zaměstnavatel, který je právnickou osobou) na úseku bezpečnosti práce (§ 17, § 30 ZIP). Nevede-li zaměstnavatel evidenci o pracovních úrazech, lze uložit pokutu až do výše 400.000 Kč. A v případě, že nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, jehož následkem byla smrt zaměstnance nebo pracovní neschopnost přesahující tři kalendářní dny, pokuta hrozí až do výše jednoho milionu korun.
 
Zaměstnanci musí také pravidelně procházet školením bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a požární ochrany. Pokud by zaměstnavatel tato školení nezajišťoval, vystavoval by se tím sankcím od inspektorátu práce.
 
Dále je nutné provádět například revize skladů, kontroly elektrospotřebičů a vyhledávat a vyhodnocovat případná rizika. Vše musí být pro případné nešťastné události zdokumentováno.