Změny v zákonech, které by Vám neměly utéct – 2. část

Otázka souběhu výkonu funkce byla v posledních letech pod drobnohledem českých soudů a judikatura se ustálila na poměrně jednoznačných závěrech. Souběh výkonu funkce člena statutárního orgánu s pracovněprávním vztahem k téže společnosti sice možný je, nicméně pouze v případě, že náplní pracovněprávního vztahu není výkon činnosti statutárního orgánu. Zákonodárce vložil do obchodního zákoníku nové ustanovení, které souběh funkcí umožní.

Je ale důležité upozornit na to, že mzdu zaměstnance, u něhož je souběh funkcí dán, bude určovat ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. V českých poměrech jde o valnou hromadu společnosti (viz § 66 odst. 3 obchodního zákoníku), případně dozorčí radu, je-li ve společnost zaveden tzv. německý model řízení a představenstvo je voleno dozorčí radou (a toto bude výše uvedenou novelou do § 194 odst. 1 ObchZ do působnosti dozorčí rady výslovně doplněno).

Znamená to, že do konce prosince tohoto roku (za předpokladu, že novela nabude účinnosti od 1. 1. 2012) by měly zasednout valné hromady či dozorčí rady společností a schválit mzdu svých vedoucích zaměstnanců (kteří jsou současně členy statutárního orgánu této společnosti). Pokud takový postup nenastane, pak by od ledna 2012 neměla být mzda uvedeným zaměstnancům vyplácena.

K výše uvedenému je třeba ještě dodat, že současně s umožněním souběhu výkonu funkce zákonodárce zavádí i řadu změn v oblasti daňové a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění a odstraňuje tak většinu „důvodů“, pro které byl v praxi ze strany společností preferován vztah pracovněprávní. Odměna za výkon funkce člena statutárního orgánu bude nově vždy daňově uznatelným nákladem a bude podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění v zásadě ve stejném rozsahu jako v případě mzdy.

Změny v obchodního rejstříku

Rodné číslo fyzických osob již nebude zveřejňovaným údajem; bude se zapisovat pouze do vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku. I nadále bude možné zveřejňovat rodná čísla ve sbírce listin a bude pouze na podnikatelích, zda údaje do sbírky listin uloží i s rodnými čísly nebo bez nich. Nově bude nutné do obchodního rejstříku zapisovat datum narození fyzické osoby.

Významná změna spočívá v povinnosti podnikatele doložit právní důvod k užívání prostor zapsaných v obchodním rejstříku jako jeho sídlo, a to po celou dobu, co jsou tyto prostory jako sídlo v rejstříku zapsány. Soud tak bude moci kdykoliv podnikatele vyzvat, aby doložil právní důvod k užívání prostor, v nichž má zapsané sídlo a pokud tak neučiní, bude soud moci společnost z tohoto důvodu zrušit a nařídit její likvidaci.

Cílem tohoto ustanovení je pomoci zejména vlastníkům nemovitostí, v nichž jsou umístěna sídla bez právního důvodu, neboť skutečný vlastník nemovitosti v současné době nemá prostředky jak donutit právnickou osobu, aby si své sídlo zapsala do jiných prostor. K doložení právního důvodu užívání sídla postačí, jako dosud, prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, že s umístěním sídla souhlasí. Nově ale prohlášení nesmí být starší tří měsíců a podpisy na takovém prohlášení musí být úředně ověřené.

Nebudou se zveřejňovat podpisové vzory

Nově by již nemělo být povinností zakládat do sbírky listin smlouvu manželů o rozdělení příjmů z podnikání a rovněž by neměly být ve sbírce listin zveřejňovány podpisované vzory statutárních orgánů, neboť se v praxi objevovaly četné případy jejich zneužití.

Rejstříkové soudy na žádost toho, koho se to týká, odstraní ze sbírky listin podpisový vzor osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, podpisový vzor vedoucího organizační složky právnické osoby a smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání, pokud byly tyto listiny založeny do sbírky listin přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V obchodněprávních vztazích bude rovněž nově možné se dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však není možné vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit.

Změny v zákonech, které by Vám neměly utéct – 1. část