Sdílená ekonomika z legislativního pohledu

Pohled na sdílenou ekonomiku je mezi zapojenými subjekty v rozporu. Hlavní problémy jsou neregulovanost, nerovné podmínky pro poskytovatele a pro podnikatele z oborů, kteří se pak často bouří. K neregulovanosti patří nepochybně těžká vymahatelnost daní.

Na druhou stranu, pozitivních stran věci také není málo. Vznikají nová pracovní místa a možnosti podnikání.

V poslední době však díky zvyšující se oblibě tohoto odvětví přichází do popředí především negativní stránky věci, které musí odpovědné orgány řešit.

Nerovné podmínky pro podnikající subjekty

V České republice je problém především s nesjednocenými podmínkami, které musí subjekty při podnikání dodržovat.

Například při provozování taxi služby musí taxikář vykonat zkoušky z místopisu, zatímco při podnikání formou sdílené ekonomiky zpravidla žádné zkoušky vykonané být nemusí.

Při otázce poskytování ubytování například skrze formu Airbnb přichází nejvíce v potaz odvod daní a poplatky za ubytování. Vzhledem k oblibě sdílené ekonomiky a jejím mnoha výhodám často pronajímatelé bytů upřednostní svou nemovitost krátkodobě pronajímat kvůli vyššímu výdělku. Tato situace však způsobuje vyšší nájmy v metropolích a městech nejvíce oblíbených turisty. Málo subjektů takto podnikajících však odvádí daně.

Poplatky za ubytování

Na začátku roku 2018 bylo v Praze 1 přihlášeno kolem 600 subjektů k poplatku za ubytování. Platformy jako Airbnb a Booking však nabízejí mnohem více nemovitostí. Skutečnost je ale taková, že i u krátkodobého pronájmu je povinností platit poplatek za ubytování podobně jako u ubytovacích zařízení.

Limity

Při poskytování pronájmu bez živnostenského oprávnění zákon upravuje tento příjem jako příjem ostatní. Pokud tento příjem nepřesáhne 30 000 Kč ročně, není nutné zde platit daň z příjmů fyzických osob. U mnohých subjektů je však tato částka často překročena i přesto, že daně neodvádí.

Přitom kontrola a vymahatelnost je často těžká, tento rok se však situace začala řešit. Finanční správa obdržela informace o klientech, kteří poskytují ubytování či přepravu osob skrze platformy Uber nebo Airbnb. Se službou Airbnb bylo vyjednávání složitější, celý problém tkví v dohodách mezi společnostmi a Finanční správou. Ta už však odeslala výzvy k doplacení daně v několika případech.

Právní úpravy

Na začátku roku 2017 byl Ministerstvem financí vydán přehled opatření, který upravuje také rozdíl mezi nájmem a ubytovací službou. Ke konci roku se přidaly další dva přehledy, které popisovaly postup evidování při příjmu ze sdílené ekonomiky.

Novela zákona

Ministerstvo financí předložilo novelu zákona, která bude účinná od 1. 1. 2020.

Tato novela bude sloužit místo starých předpisů, které upravují poplatky z ubytování. Bude tak sjednocena situace mezi všemi poplatky z pobytu bez ohledu na délku pobytu a další skutečnosti, jako je například umístění nemovitosti atp.

Každá obec tak bude mít možnost nastavit si poplatek dle svých potřeb. Jedinou regulací zde je maximální denní limit, který v době nabytí účinnosti v roce 2020 bude stanoven na 21 Kč na den. O rok později se pak tento maximální denní limit zvedne na 50 Kč na den.

Situace ve světě

Regulace a zákazy se v souvislosti se sdílenou ekonomikou řeší stále víc. Zatím nejpřísnější v tomto ohledu byl Berlín, který na určitou dobu sdílené ubytování téměř zakázal. Avšak byl zde v rozporu s vlastnickými právy, a tak strany přistoupily na kompromis a při dodržení určitých pravidel je opět sdílené ubytování povoleno.

V centru Amsterdamu je situace také velice vytížená a spekuluje se zde o úplném zákazu Airbnb.

Související článek:
Sdílená ekonomika – nový druh podnikání