Novinky ve splatnosti faktur

Novela obchodního zákoníku č. 179/2013 Sb. s účinností od 1. července 2013 implementovala do českého právního řádu směrnici EU o opožděných platbách. Přijatá novela by měla významně napomoci podnikatelům, kteří byli ještě donedávna vystaveni dlouhému čekání na splatnost odměny za řádně poskytnuté zboží či služby. Nemalá část těchto firem se kvůli tomu dostala do druhotné platební neschopnosti a v mnohých případech tyto firmy končily v insolvenci.
 
Podle novely musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů. Ve výjimečných případech do 60 dnů. Splatnost delší než 30 dnů ale musí být odůvodněna povahou závazku a nesmí nikdy přesáhnout 60denní lhůtu.
 
Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30 dní, smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky, a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé.
 
Pokud si strany smluvně splatnost faktur nestanoví, platí povinnost zaplatit do 30 dnů ode dne:

• doručení faktury,

• doručení zboží či převzetí služby, pokud bude faktura doručena dříve či nebude možno určit den doručení faktury,

• převzetí zboží nebo služby, bylo-li sjednáno.

 
Zákon nijak neomezuje možnost sjednat úhradu ve splátkách, a to ani vůči veřejným zadavatelům.

Úroky z prodlení

Novela také zavádí nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, aniž by se musela prokazovat jejich výše. Věřitel má právo požadovat po dlužníkovi, který je neveřejným zadavatelem, úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky minimálně ve výši 1.200 Kč (viz nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).
 
Novela dále zavádí automatický nárok účtovat úrok z prodlení a zvyšuje samotné sazby úroku ze sedmi na osm procentních bodů nad repo sazbou vyhlášenou Českou národní bankou (viz nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).
 
Rovněž stanovuje maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb. Maximální doba přejímky nesmí být nově delší než 30 dnů. Delší lhůtu lze sjednat jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
 
„Boj o vyřešení problematické situace malých a středních podniků v České republice i EU však i nadále pokračuje a bude zapotřebí prosadit mnoho dalších opatření. Je potřeba zaměřit se především na zlepšení přístupu k financování firem, odstraňování administrativní zátěže a vytvoření podmínek pro získávání a rozšiřování kvalifikace odborných profesí. Prosazení regulace opožděných plateb představuje v tomto boji dílčí, ačkoliv velmi cenné vítězství,“ uzavírá Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.

Související článek:
Kudy dál v inkasu pohledávek v České republice?