Zveřejňování účetních závěrek – ano, či ne?

Podle mínění více než 75 % firem by podnikatelé měli veřejnosti v zásadě zpřístupňovat účetní informace o svém hospodaření. Většina z nich má ale kvůli zkušenostem nebo obavám ze zneužití k rozsahu takto volně přístupných informací v obchodním rejstříku výhrady.

Zveřejňovat účetní závěrku?

Drtivá většina firem v šetření Hospodářské komory České republiky (dále jen „HK ČR“) totiž uvedla, že zveřejnění celé účetní závěrky vedlo v důsledku k problémům v jejich podnikání. Například že firma samotná čelila agresi konkurence anebo že mají věrohodné informace o tom, že zveřejění výsledků poškodilo jinou firmu z jejich okolí, popř. připouští existenci podobných problémů v praxi.

V šetření, do kterého se zapojilo 476 respondentů z řad mikrofirem, malých, středních i velkých podniků napříč obory a regiony, většina respondentů (84 %) uvedla, že finanční informace o firmách ve sbírce listin obchodních soudů sama sleduje.

Třetina účastníků ankety se ale setkala s tím, že hledané údaje v obchodním rejstříku nenalezla, popřípadě čtvrtina nalezla jen zastaralé nebo nečitelné informace.

Téměř polovina všech firem se také domnívá, že by každá firma měla být operativně informována o tom, kdo si ji prověřoval.

HK ČR v souvislosti s novelou zákona o obchodních korporacích z dílny Ministerstva spravedlnosti, kterou v červnu projednala vláda a v souvislosti s níž stát vedle vyčištění rejstříku doufá i ve zlepšení disciplíny firem při zakládání účetních dokumentů do sbírky listin obchodního rejstříku, u vybraných soudů a ministerstev zjišťovala, zda je důvod pro to, aby stát vůči firmám přitvrzoval. Podle novely by totiž firma, která opakovaně nedodá účetní závěrku, mohla být zrušena bez likvidace.

Pokuty na efekt?

HK ČR zajímalo, nakolik stát využívá současnou právní úpravu a kolik pokut bylo podnikatelům za nesplnění povinnosti zakládat listiny do obchodního rejstříku dosud uloženo.

Na základě došlých odpovědí vše ale nasvědčuje tomu, že stát neprovedl ani analýzu stávajících pokut. Je proto zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé zvyšování sankcí, aby to u veřejnosti vyvolalo pocit, že stát nalezl řešení. A to přesto, že HK ČR nezpochybňuje smysluplnost samotného vyčištění obchodního rejstříku.

Zmíněná anketa mezi podnikateli v podstatě ukázala, že stávající pokuty není potřeba zásadním způsobem měnit. Zejména přihlédne-li se k faktu, že pětina podnikatelů považuje současné sankce za přiměřené a zhruba stejně velké skupiny podnikatelů buď za příliš přísné (celkem 42 % firem), nebo naopak příliš benevolentní (celkem 38 %).

V této souvislosti HK ČR ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy doporučila, aby provedly revizi povinností, které podnikatelům stát ukládá, a zjistily, zda takové údaje vůbec potřebují.

Příkladem je otázka, zda sám stát plošně k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplně účetní závěrky podniků, a zda je schopen s nimi efektivně pracovat.