Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Vláda chce podnikatelům snižovat zbytečnou administrativu

O rovných dvanáct miliard korun na dvaašedesát se podařilo snížit administrativní náklady živnostníkům v roce 2010. Do konce volebního období chce vláda odbourat další zbytečné paragrafy a plánuje snížení administrativní zátěže podnikatelů a firem o dalších jedenáct miliard.

Jako jednu ze svých priorit si vláda vytyčila snižování administrativní zátěže živnostníkům. Považuje to za důležité obzvlášť v současné době, kdy hrozí riziko návratu ekonomické recese. „Naším cílem je, abychom naopak motivovali k podnikatelské aktivitě. Jenom ta pomáhá vytvářet nová pracovní místa, respektive pomáhá vytvářet prostředí pro to, aby živnostníci dokázali uživit sami sebe,“ řekl premiér Petr Nečas.
 
Snižovat administrativní zátěž a realizovat úspory se daří v současnosti například novelou živnostenského zákona, která přinesla jak snadnější stěhování provozoven, tak i rozšíření služeb centrálních registračních míst či zrušila nepotřebné označování provozoven. „Jenom tento krok vedl k úspoře administrativních výdajů ve výši více než čtvrt miliardy korun,“ uvedl premiér.
 
Dalším příkladem je novela vodního zákona, která výrazně zjednodušuje administrativu spojenou s výstavbou malých čističek vod. Jejich výstavbu už stačí pouze ohlásit. Tato novela šetří podnikatelům přes 400 milionů korun ročně.

Snížení administrativy kvůli statistickým šetřením

Třetím příkladem je novela zákona o léčivech, která přináší jednodušší posuzování žádostí o změnu registrací a zjednodušuje další procesy spojené s registrací léčiv, takže úspora ve zbytečných a zrušených administrativních úkonech dosahuje na 35 milionů korun ročně.
 
Cílem vlády je také snížení zbytečné administrativy v oblasti výkaznictví. Zejména v povinnosti podnikatelů kvůli statistickým šetřením. Jedná se celkem o dvě stě dotazníků, výkazů a formulářů, ať už z ministerstev nebo Českého statistického úřadu. V řadě případů ke zjednodušení či zrušení této zbytečné povinnosti již došlo.
 
„Chceme prověřit všechny oblasti, zda někde nezískává stát duplicitní údaje,“ prohlásil premiér s tím, že vláda bude usilovat o to, aby údaje sbíral zejména Český statistický úřad a poté údaje distribuoval na jednotlivá ministerstva. „Chceme, aby se zavedlo heslo: Jedna firma, jeden statistický výkaz, jeden úřad,“ doplnil premiér.

Elektronické formuláře na jednom místě

Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá sjednotit používané elektronické formuláře na jedno místo. Ministr Martin Kuba upozornil také na nutnost vyvarovat se zbytečné administrativy při zavádění evropských předpisů nad rámec požadavků Evropské unie.

„Jde nám o to, aby byl proces podnikání v České republice co nejatraktivnější a bylo podnikatelům partnerem. Nechceme ani, aby stát vytvářel podnikatelům překážky, ale aby se naopak věnoval pomoci českým občanům a firmám, které táhnou ekonomiku dopředu,“ vzkázal ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
 
Ministerstvo průmyslu a obchodu v průběhu ledna spustí internetovou stránku www.zjednodusujeme.cz, kam bude možné zasílat návrhy nejen od podnikatelů. Lidé zde budou moci upozorňovat na legislativu, kterou považují za nadbytečnou. Tyto nápady bude ministerstvo pravidelně vyhodnocovat.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Míra inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 procenta

    |

    Inflace v eurozóně v srpnu výrazně zrychlila a meziročně dosáhla 3,3 procenta. V červenci přitom činila 2,9 procenta. Za růstem stojí především výrazné zdražení energií, jejichž ceny v srpnu meziročně vzrostly o 14,3 procenta. Naopak jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin a lépe ukazuje dlouhodobější cenové tlaky, mírně zpomalila na 2,4 procenta. Nová data mohou komplikovat situaci Evropské centrální bance, která se snaží držet inflaci pod kontrolou a postupně směřovat k dvouprocentnímu cíli. Výrazný růst cen energií představuje riziko, že se vyšší inflace promítne i do dalších částí ekonomiky. Pro další rozhodování centrální banky tak bude důležité, zda jde pouze o dočasné zdražení energií, nebo se cenové tlaky začnou znovu šířit do celé ekonomiky.

Daňový kalendář

9. 9. 2026
Splatnost daně za červenec 2026 (mimo spotřební daň z lihu)
15. 9. 2026
Čtvrtletní záloha na daň
15. 9. 2026
Čtvrtletní záloha na daň
21. 9. 2026
Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za srpen 2026
21. 9. 2026
Splatnost paušální zálohy
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty