Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Šéf jako „termostat“: nastavuje klima, ne počasí

Šéf jako „termostat“: nastavuje klima, ne počasí

Nedokážete změnit všechno, ale dokážete změnit teplotu. Přečtěte si, jak dokáže (ne)vhodné prostředí ovlivnit výkonnost a efektivitu týmu.

Efektivní činnost neovlivňují jen dobře nastavené procesy, úkoly a KPI (=klíčové ukazatele výkonnosti). Důležitým faktorem je také emoční klima – tiché, ale silné prostředí pocitů, které ovlivňuje výkon, kreativitu, odhodlání i chuť spolupracovat. Emoční klima neurčuje počasí (tedy okolnosti, trh, zdroje), ale určuje, jak se lidé cítí v rámci těchto okolností – a to značně ovlivňuje výsledek.

Výzkumy v oblasti psychologie organizací ukazují, že skutečné klima týmu se vytváří ze sdíleného emočního tónu a „emocionální nákazy“: nálada jednoho se přenáší na ostatní a ovlivňuje výkon celého týmu.

Proč se klima týmu mění podle lídra

Nejsilnějším zdrojem emočního klimatu v organizaci je chování lídra. Daniel Goleman a jeho kolegové v teorii tzv. primal leadership ukazují, že emoční inteligence ve vedení je klíčová pro vznik tzv. rezonance ve skupině – tedy pocitu, že členové týmu se cítí bezpečně, hodnotně a zapojeni. To není „měkké téma“, ale součást výkonnostního rámce.

Výzkumy experta na oblast emocí na pracovišti Sigal Barsade ukazují, že skupinové emoce jsou sdílené a ovlivňují chování i výkon – tzv. emotional contagion.

Co je to emoční klima a proč na tom záleží

Emoční klima zahrnuje:

  • úroveň bezpečí a otevřenosti,
  • schopnost sdílet nápady i obavy,
  • míru podpory vs. kritiky a
  • způsob, jak se tým vypořádává s chybami.

Zmíněné výzkumy ukazují, že pozitivní klima podporuje zapojení, kreativitu a výkon, zatímco toxické klima zvyšuje úzkost a snižuje důvěru.

Klima tedy není subjektivní pocit – je to měřitelný jev, který ovlivňuje pracovní nasazení, spokojenost i výkon.

Lídr jako termostat

Obvykle si pod vůdcem představíme člověka, který dává strategii, stanoví cíle a kontroluje výkon. To je „management počasí“. Co ale často chybí, je vědomá regulace emoční teploty prostředí – tedy schopnost nastavovat klima:

  • klid pod tlakem místo paniky,
  • otevřený dialog místo úniků do mlčení a
  • reflexe chyby jako učení místo hledání viníků.

Není podstatné být pořád „pozitivní“, důležité je vědomě ovlivňovat, jak lidé prožívají společnou práci.

Goleman spolu s Boyatzisem a McKee upozorňuje, že emocionálně inteligentní lídři vytvářejí tzv. rezonanci: zvládají své emoce, dokážou číst emoce druhých a vytvářejí prostředí, kde se ostatní cítí zapojeni a motivováni.

Praktické rituály pro zdravé klima

  1. 1. Check-in na začátku
    Začněte krátkou otázkou typu: „Jak se dnes cítíte?“ nebo „Co vás zajímá?“ – i stopa empatie zvyšuje otevřenost.
  2. 2. Reflexe chyby jako učení
    Při chybách se zaměřte na to, co se dá zlepšit, ne pouze na to, kdo udělal chybu.
  3. 3. Podpora dialogu, ne monologu
    V pravidelných setkáních se ptejte: „Co byste chtěli jinak?“
    Tím dáváte signál, že hlas týmu je důležitý.
  4. 4. Vědomé zpomalování v krizích
    Když se situace zrychluje, udělejte krátkou pauzu – zrcadlí to schopnost reflektovat.
  5. 5. Krátké individuální rozhovory
    Ne úkoly, ale jak se pracuje lidem samotným – to dělá rozdíl mezi „manažerem úkolů“ a „manažerem lidí“.

Tyto praktiky nejsou komplikované – ale jsou systematické. Dávají lidem signál: „Na tomto místě se mluví otevřeně, učíme se, sdílíme realitu.“ Tím se mění klima.

Několik příběhů

Porada, která začíná napětím

Situace:
Tým přichází na poradu po náročném týdnu. Lidé mlčí, koukají do notebooků, atmosféra je studená.

Dva možné přístupy lídra:

Ignorovat to a rovnou spustit agendu.
Výsledek: formální porada, minimum nápadů, pasivita.

Zpomalit a říct:
„Vidím, že toho máme všichni hodně. Pojďme si dát dvě minuty – co vám teď nejvíc běží hlavou?“
Výsledek: krátké odventilování, pokles napětí, větší zapojení.

Termostatický efekt:
Nezměnil práci. Změnil teplotu.

Chyba v projektu

Situace:
Projekt se zpozdí kvůli přehlédnutému detailu.

Varianta A – hledání viníka:
„Jak je možné, že jste si toho nevšimli?“
Výsledek: tým se uzavírá, příště raději mlčí.

Varianta B – učení:
„Dobře, stalo se. Pojďme se podívat, co v procesu můžeme nastavit jinak, aby se to neopakovalo.“
Výsledek: tým mluví otevřeně, vzniká konkrétní zlepšení.

Termostatický efekt:
Stejná chyba. Jiná reakce. Úplně jiné klima.

Přetížený zaměstnanec

Situace:
Výkon klesá, roste podrážděnost.

Mnoho manažerů jde rovnou po výkonu:
„Potřebuji, abyste přidal.“

Termostatický přístup začíná jinak:
„Vidím, že toho máte hodně. Co vám teď bere nejvíc energie?“

Často se ukáže chaos v prioritách, nejasné zadání nebo přetížení.

Termostatický efekt:
Místo tlaku vzniká jasnost. A výkon se vrací.

Ticho v týmu

Situace:
Na poradách nikdo nenavrhuje nové nápady.

Klasická interpretace: „Nemají iniciativu.“

Termostatický lídr si položí jinou otázku:
„Je tady bezpečné mluvit o věcech, které ještě nejsou 100% hotové?“

Začne se ptát cíleně jednotlivých lidí, oceňuje i nedokonalé návrhy a občas sdílí vlastní pochybnosti.

Postupně se atmosféra uvolní.

Termostatický efekt:
Iniciativa nevznikla z motivace, ale z bezpečí.

Krizová situace

Situace:
Nečekaný problém, tlak shora, termíny hoří.

Lídr má tendenci zrychlit, zvýšit hlas, tlačit na řešení.

Zkušenější lídr naopak vědomě zpomalí: mluví klidněji, strukturuje kroky, rozdělí úkoly.

Termostatický efekt:
Když lídr zpomalí, tým se stabilizuje. Chaos se mění v akci.

Společný jmenovatel

Ve všech příkladech platí totéž:

Lídr neřídí emoce lidí přímo.
Řídí své chování – a tím nepřímo ovlivňuje celé klima.

Nejde o velká gesta. Jde o mikrorozhodnutí:

  • Jakým tónem začnu poradu.
  • Co udělám jako první při chybě.
  • Zda se zeptám, nebo budu tvrdit.
  • Zda zpomalím, nebo přidám tlak.

To je skutečná práce termostatu.

Reflektivní otázky

  1. 1. Jakou „teplotu“ nejčastěji nastavuji se svým týmem?
  2. 2. Kdy jsem naposledy vědomě zpomalil, abych upravili klima?
  3. 3. Jak reaguji na chyby – spíše učením nebo kritikou?
  4. 4. Co moji lidé dělají jinak, když jsem přítomen – a co, když nejsem?
  5. 5. Který malý rituál mohu vyzkoušet už dnes, aby se klima zlepšilo?

Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.

Přečtěte si také:

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Vznik nároku na novou dávku se u stávajících klientů posune na červenec 2026

    |

    U stávajících příjemců státní sociální pomoci se navrhuje posun vzniku nároku na novou dávku z dubna na červenec 2026, a to z důvodu připravenosti úřadů na zavedení nového systému. Nejde o změnu samotné reformy, ale o technickou úpravu načasování přechodu ze stávajících rušených dávek. Kontinuita podpory má zůstat zachována prodloužením nároku na dosavadní dávky, přičemž se nemění rozhodné období ani výše podpory. Cílem je předejít výpadkům ve výplatách, snížit administrativní zátěž a omezit riziko chyb.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty