Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Musíte při pobírání mateřské vždy přerušit podnikání?

Maminky podnikatelky a někdy i podnikající otcové, kterým je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, často řeší, zda musejí svoji samostatnou výdělečnou činnost přerušovat nebo ukončit. Jak tedy v této situaci postupovat?

Pokud osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) pobírá peněžitou pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) neboli lidově řečeno mateřskou z nemocenského pojištění z titulu OSVČ, nemůže po dobu vyplácení této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
 
OSVČ samostatnou výdělečnou činnost přerušovat nebo ukončovat v době pobírání PPM nemusí v případě, že podnikání, živnost či řemeslo (samostatná výdělečná činnost) jsou vykonávány prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob této OSVČ.
 
V praxi tedy platí, že nevykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost osobně, ale například chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod., výplata PPM náleží.
 
V situaci, kdy osobní výkon této činnosti trvá, výplata PPM z nemocenského pojištění OSVČ nenáleží a Okresní správa sociálního zabezpečení při zjištění této skutečnosti její výplatu pozastaví či ukončí.

Jiná činnost než podnikání

Při pobírání PPM je možné vykonávat výdělečnou činnost, pokud jde o jinou činnost (není tím myšlen výkon samostatné výdělečné činnosti, neboť OSVČ vykonává pouze jednu činnost, i když se jedná o více druhů samostatné výdělečné činnosti, např. výkon daňového poradce a výkon advokáta apod.), např. zaměstnání, než ze kterého se PPM vyplácí.
 
Je-li PPM vyplácena ze zaměstnání (z nemocenského pojištění zaměstnanců), je možné vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (podnikat). V případě čerpání PPM z titulu zaměstnance tedy není nutno přerušovat podnikání.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží zpravidla po dobu 28 týdnů

Peněžitá pomoc v mateřství – mateřská – je dávkou nemocenského pojištění. Náleží zpravidla zaměstnancům po dobu 28 týdnů (v některých specifických případech, např. při narození vícerčat, 37 týdnů) a vyplácí ji Okresní správa sociálního zabezpečení.
 
Nárok na ni má i OSVČ, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění OSVČ a splní dané podmínky. K 30. 6. 2014 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala 985 227 OSVČ, z nich se 90 947 účastnilo nemocenského pojištění OSVČ.
 
Na výplatu PPM většinou navazuje výplata rodičovského příspěvku, který je dávkou státní sociální podpory a je vyplácen Úřadem práce ČR.
 
 
Související články:
Podnikání na mateřské a rodičovské dovolené
Mateřská a rodičovská dovolená u OSVČ
OSVČ – nemocenské pojištění, či komerční pojistka?

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Nejčastější chyby v podáních JMHZ

    |

    1) Potíže s oprávněním pro přístup do služeb JMHZ – Někteří zaměstnavatelé mají nesprávně nastavená případně si je jako nově registrovaní dosud nenastavili. Je nutné využívat funkci „Přehlásit se“ v ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatelé si mylně myslí, že datová schránka automaticky zajišťuje přístup k online službám. 2) Nahrávání XML souborů – XML pro REGZEC a JMH lze nahrát pouze přes službu „Podání nahráním dat z účetního systému“. Nahraná data už nelze nijak upravovat. Nelze využít funkci „Načíst tiskopis ze souboru“. 3) Doplnění údajů k registraci zaměstnavatele – Provádí se výhradně jednorázovým podáním „Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání“. Formulář pro změny slouží pouze k opravám již evidovaných údajů. 4) Doplnění údajů k registraci zaměstnance – Provádí se prostřednictvím podání „Registrace zaměstnance“ s typem akce změna. 5) Nejčastější chyby v podáních REGZEC – Mezi hlavní chyby patří nevyplnění povinných údajů, vyplnění nepovolených polí, nesprávné číselníkové hodnoty nebo chybná kombinace OIČ a ID zaměstnání.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty