Konkurenceschopnost Česka brzdí administrativní zátěž a omezený přístup k rizikovému kapitálu

Čeští podnikatelé trpí neustálými změnami legislativy a nedostatečným přístupem k rizikovému kapitálu. Vyplývá to z přehledu konkurenceschopnosti 27 členských států Evropské unie, který vydala Evropská komise.

Mezi země s největší administrativní zátěží se v Evropské unii (EU) řadí Česká republika. Výrazně nižší než průměr je také produktivita práce. Má i nízkou intenzitu vědy a výzkumu a nedostatečnou podporu energeticky úsporných opatření. K těmto výsledkům dospěla Evropská komise, která analyzovala průmyslovou konkurenceschopnost v rámci EU.

V oblasti produktivity práce se Česká republika řadí do skupiny zemí s úrovní produktivity výrazně nižší, než je průměr v EU. Spolu s ní pak do skupiny patří Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Kypr, Portugalsko, Estonsko, Litva, Rumunsko, Lotyšsko a Bulharsko.

Podíl inovativních firem na všech společnostech řadí Českou republiku do skupiny zemí, které mají tento podíl vyšší než 50 procent, jako Belgie, Portugalsko, Irsko, Estonsko, Rakousko, Kypr, Řecko, Švédsko, Itálie, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Francie.

Vstřícnost vládní regulace k podnikání byla v České republice ohodnocena ratingem mezi 3,5 – 2,5. To znamená, že Česko patří mezi země s větší administrativní zátěží pro podniky.

Překážkou jsou také časté legislativní změny

Relativně nízká intenzita vědy a výzkumu se odráží na skutečnosti, že většina českých firem soutěží v mezinárodním měřítku díky nízkým nákladům, nikoli na základě inovativních postupů. Kromě potřeby zajistit a koordinovat prostředky na vědu a výzkum, je třeba také zajistit, aby vědecký vývoj korespondoval s potřebami průmyslu. Rozvoj soukromého vývoje by měla zajistit předpokládaná revize daní.

Zároveň je zapotřebí podpořit rozvoj energeticky úsporných opatření. Česká republika se řadí mezi jednu z energeticky nejnáročnějších zemí a případný předpokládaný nárůst spotřeby primární energie do roku 2020 a zvýšení cen elektřiny by mohly snížit konkurenceschopnost českých podniků.

Další důležitou překážkou pro ekonomický růst a důvěru investorů je české podnikatelské prostředí. Především časté legislativní změny, nepodpořené zřetelnými důkazy pro potřebu změny, jsou hlavním důvodem zvyšování nejistoty a zbytečného zvyšování administrativní zátěže pro podnikatele. Dosud dosažený pokrok ve zvyšování transparentnosti veřejných zakázek je třeba udržet.