Daň z příjmů

Výše daně z pronájmu bytu
Když pronajmu byt za 8.000 Kč a z toho je 4.354 Kč hypotéka, elektrika a plyn 600 Kč, voda, topení 2.117 Kč a zbytek 929 Kč je zisk pro mě, jaká bude výše daně z pronájmu bytu?
v
 Odpovídá Ing. Radek Bílý, QÚD, daňový poradce:
Dílčím základem daně z pronájmu je rozdíl mezi příjmy a výdaji (§ 9 zákona o daních z příjmů). Výdaje můžeme uplatnit buď ve skutečné výši, nebo procentem z příjmů – výdajový paušál. Výdajový paušál činí u příjmů z pronájmu 30 % z výše příjmů z pronájmu. Pokud bychom uplatňovali skutečné výdaje, můžeme uplatnit pouze takové, které umožňuje zákon o daních z příjmů. Mezi tyto výdaje ovšem nepatří splátka úvěru. Splátka úvěru tedy není daňovým výdajem a nesnižuje dílčí základ daně. Namísto splátky úvěru je možné ovšem uplatnit odpisy nemovitosti – bytu. Odpisy se stanoví z pořizovací ceny. Pokud byl byt pořízen před více jak pěti lety, je možné pro stanovení odpisů použít pouze reprodukční cenu – znalecký posudek.
 
Obecná sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 % ze základu daně. Protože se zde bavíme o dílčím základu daně z pronájmu, nemůžeme výši daně přesně určit, neboť daň se vypočítá z celkového základu daně, kam patří kromě příjmů z pronájmu další příjmy, které tazatel může mít (například ze zaměstnání), a dále pak odčitatelné položky od základu daně (penzijní či životní pojištění, dary apod.) a slevy na dani (základní sleva na poplatníka, slevy na děti apod.).
 

Potvrzení o studiu – je nutné zářijové datum?
Dcera letos v červnu odmaturovala a od 1. 10. 2016 nastupuje na VŠ. V zaměstnání jsem kvůli uplatnění slevy na daních odevzdala potvrzení o jejím studiu na akademický rok 2016/2017, které dostala při zápisu na VŠ. Potvrzení má datum vystavení 24. 6. 2016. Mzdová účetní po mně požaduje nové potvrzení datované v měsíci září 2016. Je to nutné?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Za studium na vysoké škole se považuje bakalářské, magisterské nebo doktorské studium a na soustavnou přípravu nemá vliv výdělečná činnost ani forma studia (prezenční, kombinované či distanční). Soustavnou přípravou jsou i prázdniny po složení maturity nebo absolutoria bezprostředně před nástupem na vysokou školu. Potvrzení školy, že se dcera soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem za účelem uplatnění slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů („ZDP“) je zaměstnavatelem vyžadováno podle ustanovení § 38l odst. 2 písm. e) ZDP. Toto potvrzení je nutné dokládat každý školní rok/semestr. Datum či měsíc, kdy má být potvrzení vystaveno, není nikde v ZDP stanoveno. Z tohoto důvodu se domnívám, že zaměstnancem předložené potvrzení o studiu na VŠ je zcela dostačující.

Daň z přidané hodnoty

Odpočet DPH po inventuře
Stala jsem se od 1. 8. 2016 plátcem DPH. Mám obchod plný zboží. Jakým způsobem po inventuře, kdy mám na skladě zboží za cca 70.000 Kč a vše jsem nakupovala od plátců DPH, se vypočítá a dá na řádek 45 cena odpočtu?
 
Odpovídá Ing. Radek Bílý, QÚD, daňový poradce:
Cena na ř. 45 se nevypočítává. Lze uplatnit hodnotu plnění, které měl plátce v obchodním majetku ke dni registrace k DPH, a toto plnění bylo pořízeno v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se poplatník stal plátcem DPH. Zároveň musí být splněny obecné předpoklady nároku na odpočet, tj. plátce má daňový doklad, odpočet slouží ke zdaňované ekonomické činnosti atd. To znamená, že na ř. 45 se uplatní odpočet z obchodního majetku, uvedeného na jednotlivých daňových dokladech za předpokladu splnění výše uvedených podmínek. Nutno ještě upozornit, že odpočet u výše uvedeného obchodního majetku lze uplatnit pouze v prvním daňovém přiznání, tj. v přiznání za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se poplatník stal plátcem.
 
Odpočet z obchodního majetku pořízeného před datem registrace upravuje § 79 zákona o DPH. Podrobnější informace se dozvíte v článku Odpočet DPH 12 měsíců zpětně od registrace.
 

Překročení limitu při pořízení zboží z jiného členského státu
Jak to funguje s DPH u neplátce při nákupu zboží z EU? V zákoně se píše, že předmětem není pořízení zboží z jiného členského státu do hodnoty 326.000 Kč (v součtu za příslušný a předcházející kalendářní rok). Můžete mi nějak popsat, jak to funguje prakticky? A co dělat, když se limit překročí? Pak se stanu identifikovanou osobou a podávám daňové přiznání?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Hned na úvod si dovolím autora dotazu odkázat na článek, ve kterém jsou k danému tématu uvedeny vyčerpávající teoretické informace, a to Registrace k DPH.
 
V praxi je postup takový, že pokud osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem, překročí za příslušný a předcházející rok hodnotu 326.000 Kč pořízeného zboží z jiného členského státu (výjimku tvoří třístranný obchod) a nejedná se o zboží podle § 2a odst. 2 písm. a) zákona o DPH, stává se identifikovanou osobou ode dne prvního pořízení tohoto zboží. Jinak řečeno ode dne, kdy tato osoba pořídila zboží, které překročilo hodnotu 326.000 Kč.
 
Prvním krokem ke splnění registrační povinnosti je vyplnění formuláře „Přihláška k registraci k DPH“, přičemž povinnost se registrovat je do 15 dnů v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k rozhodné skutečnosti dle zákona o DPH (viz článek Jak, kdy a kde se registrovat k DPH?).
 
Za každý měsíc, kdy vznikne identifikované osobě daňová povinnost, je nutné podat daňové přiznání k DPH, a to do 25. dne následujícího měsíce. Tato povinnost identifikované osobě vznikne vždy, když pořídí zboží z jiného členského státu. Kontrolní hlášení identifikovaná osoba nepodává a uskutečňuje ostatní plnění v tuzemsku nadále jako neplátce DPH.
 

Nákup zboží z EU od plátce DPH
Zajímalo by mě z účetního hlediska, jak by vypadal nákup zboží z EU od plátce DPH (já jsem také plátcem DPH). Jaká by byla daň na vstupu a výstupu a můj čistý zisk?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
V případě dodání zboží v rámci EU mezi osobami registrovanými k DPH dochází obecně ke zdanění v místě příjemce zboží. To znamená, že povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění má příjemce plnění. V režimu tzv. samovyměření tedy český plátce pořídí zboží od plátce z EU bez DPH a toto pořízené zboží řádně přizná a zdaní v tuzemsku v rámci svého přiznání k DPH, přičemž uplatňuje sazby ČR dle zákona o DPH.
 
Příklad: Pan Nový v rámci své ekonomické činnosti pořídil ze Slovenska nové zboží v hodnotě 10.000 Kč (zahraniční měnu přepočetl aktuálním kurzem ČNB). Faktura na zboží byla vystavena osobou registrovanou k dani, bez DPH. Pan Nový následně zboží prodal za 15.000 Kč + DPH 21 % 3.150 Kč.
 
Příklad účtování:
 

Pan Nový si za zboží pořízené z EU sám vyměří a odvede DPH a zároveň si ve stejné výši nárokuje odpočet na DPH, jelikož bude zboží používat pouze v rámci své ekonomické činnosti. „Samovyměřením“ daně pan Nový nezíská žádné výhody ve formě zisku. Ziskem pro pana Nového bude rozdíl nákladů a výnosů při následném prodeji zboží.

Účetnictví

Zálohy od klientů na konci roku
Když mám zálohy od klientů na 324 a na konci roku mi tam něco zůstane a není to v konečné faktuře, musím to přeúčtovat na 384/6xx, nebo to na 324 může zůstat do dalšího roku a patří to do výnosů příštích období?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Účetní případy by se měly vždy zahrnout do příslušného účetního období, se kterým časově souvisí, to znamená, že se v tomto období uskutečnily. V případě, že záloha nebude vyúčtována do konce zdaňovacího období, je třeba provést odhad výše částky, která se bude vztahovat k uplynulému zdaňovacímu období, a následně účtovat o dohadných položkách aktivních, tedy na účty MD 388/D 6xx.
 

Zaúčtování faktury v režimu reverse charge z roku 2015
Společnost (plátce DPH) obdržela v 9/2016 do účetnictví zatoulanou fakturu z režimu přenesení daňové povinnosti č. 5 – odpad a šrot ze železa a oceli, DUZP roku 2015. Jak správně zaúčtovat?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Z hlediska DPH bude nutné podat dodatečné daňové přiznání za příslušné zdaňovací období roku 2015, kde dojde k přiznání daňové povinnosti, a zároveň si plátce uplatní nárok na odpočet daně na vstupu (pokud jsou splněny obecné nároky na uplatnění odpočtu daně).
 
Protože účetní období roku 2015 je již uzavřeno, bude faktura zaúčtována do účetního období roku 2016. Další postup účtování je pak závislý na skutečnosti, zda se jedná či nejedná o významnou účetní položku:

• významná položka musí být zaúčtována proti vlastnímu kapitálu na účet Jiný výsledek hospodaření (MD 425/D 321),
• pokud by se nejednalo o významnou položku, pak bude zaúčtována na stejné účty, jako by byla účtována správně do roku 2015, pravděpodobně tedy na účet MD 5xx/D 321.

DPH bude účtováno do roku 2016 k datu skutečného podání dodatečného daňového přiznání (zřejmě září 2016) souvztažností:
 

Pracovněprávní oblast

Nárok na dovolenou po roční nemoci
Zajímalo by mne, zda mám nějaký nárok na dovolenou po ročním marodění. Dne 9. 8. 2015 mi skončila rodičovská dovolená a já se měla vracet do práce. Tam jsem se domluvila, že si vezmu neplacené volno a budu do konce prázdnin doma. Bohužel jsem omarodila a 4. 9. 2015 nastoupila do nemocnice. Od té doby jsem doma na nemocenské a 7. 9. 2016 bych se měla vracet do práce. V práci mi sdělili, že žádný nárok na dovolenou nemám. Je to pravda?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Zákoník práce jednoznačně stanovuje v ustanovení § 212, že pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok je rozhodující, zda pracovní poměr trval po celý kalendářní rok a zda v daném roce zaměstnanec odpracoval alespoň 60 dnů. Dle zákona se rodičovská dovolená za výkon práce považuje jen po dobu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. To znamená, že se doba čerpání rodičovské dovolené navazující na mateřskou dovolenou neposuzuje jako výkon práce.
 
Zákon dále uvádí, že za výkon práce se považuje doba pracovní neschopnosti, pouze pokud vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Což dle Vámi uváděného nebyl tento případ. Žádný nárok na dovolenou Vám tedy skutečně nevznikl.
 

Nástup na úřad práce po podání výpovědi
Jak je to s nástupem na úřad práce po podání výpovědi v případě, že se stěhuji do jiného města, kde nenastoupím do zaměstnání k prvnímu pracovnímu dni v měsíci (právě z důvodu stěhování)?
 
Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k doručení výpovědi druhé smluvní straně, a končí posledním dnem výpovědní doby. Konkrétně to znamená, že bude-li zaměstnanec chtít rozvázat svůj pracovní poměr výpovědí z pracovního poměru a výpověď sepíše a předá ji k poštovní přepravě dne 20. 9. 2016, následně si zaměstnavatel písemnost s výpovědí z pracovního poměru převezme dne 22. 9. 2016, tak tento den je výpověď z pracovního poměru doručena druhé smluvní straně, tedy zaměstnavateli. Výpovědní doba proto začne běžet od 1. 10. a uplyne 30. 11. Uplynutím výpovědní doby pracovní poměr končí. V daném případě tak pracovní poměr zaměstnance bude rozvázán až k 30. 11. 2016.
 
Pokud tedy nadále nejste v pracovněprávním vztahu nebo si jinak „nevyděláváte“, můžete požádat úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání a potažmo i podporu v nezaměstnanosti. Jednotlivé překážky pro zařazení do evidence jsou stanoveny v § 25 zákona o zaměstnanosti.
 
Dále v ustanovení § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti je stanoveno, že pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou délku podpůrčí doby. Samozřejmě za předpokladu, že byly splněny všechny ostatní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti.
 
Jelikož dle zákoníku práce ve výpovědi nemá zaměstnanec povinnost uvádět důvody, které ho vedou k rozvázání pracovního poměru, je nutné pro případ rozhodování o výši podpory v nezaměstnanosti tento důvod prokázat a úřad práce následně bude zkoumat, zda pracovní poměr byl skončen z vážných důvodů nebo ne a zda byly náležitě tyto důvody prokázány. Co je považováno za vážné důvody, uvádí zákon o zaměstnanosti konkrétně v § 5 písm. c).
 
Proto doporučuji Vámi uváděný důvod pro rozvázání pracovního poměru z Vaší strany uvést na úřadu práce v rámci řízení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a v řízení o podpoře v nezaměstnanosti. Následně záleží na uvážení úřadu.

Podnikání

Jak se dostat k zápisu do ARES jako podnikatel bez živnostenského oprávnění?
Chci podnikat bez živnostenského oprávnění. Ale pro zápis do ARES, respektive rejstříku RES, je nutné se evidovat jako např. pojišťovací nebo finanční poradce. Můžete mi poradit, jak se dostat k zápisu do ARES jako podnikatel bez živnostenského oprávnění? Moji odběratelé vyžadují prověření IČ na ARES.
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
Zákon o živnostenském podnikání v ustanovení § 3 jmenuje činnosti, které nejsou živností ve smyslu tohoto zákona. Za živnost se například nepovažuje činnost advokátů, znalců, tlumočníků či pojišťovacích zprostředkovatelů. Těmto osobám nepřiděluje IČ (identifikační číslo) živnostenský úřad, ale je jim přidělováno přímo při registraci editorem osoby v registru. Například pro soudního znalce je editorem krajský soud, pro investičního nebo pojišťovacího zprostředkovatele je editorem Česká národní banka. Dalšími editory přidělujícími IČ podle povahy činnosti mohou být například Český telekomunikační úřad, Ministerstvo kultury či životního prostředí atd. Každý subjekt (fyzická či právnická osoba) může mít pouze jedno IČ, a to i tehdy, když začne vykonávat činnost spadající pod jiného editora.
 
Zkratka ARES znamená administrativní registr ekonomických subjektů. Tento informační systém spravuje Ministerstvo financí České republiky. Jedná se o velice rozsáhlou databázi, ve které můžeme vyhledávat informace o různých firmách a ekonomických subjektech registrovaných v ČR. Do informačního systému ARES se nelze registrovat přímo, ale prostřednictvím registračních míst příslušných orgánů veřejné správy. ARES čerpá informace z mnoha zdrojů, jako je obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, registr ekonomických subjektů a v neposlední řadě registr pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí, jejímž správcem je Česká národní banka. Zaregistrováním se u příslušného správce rejstříku pak tedy dojde k přenosu registračních informací do ARES, a to včetně identifikačního čísla subjektu.
 

Zaměstnání na „živnosťák“ u jedné firmy
Jak přesně by probíhal proces fakturace práce na živnostenský list, pokud by šlo o vedlejší práci formou zaměstnání na „živnosťák“ u stále stejné firmy a pouze u jedné firmy? Zajímalo by mě, kdo faktury vystavuje, když se jedná vlastně o pravidelný příjem od „zaměstnavatele“, a jak s fakturami naložit dále?
 
Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:
I vedlejší činnost osoby samostatně výdělečně činné se řídí zákonem o živnostenském podnikání a podnikatel má práva i povinnosti ke všem institucím, jako by podnikal v rámci hlavní činnosti. Při zahájení vedlejší činnosti je nutné zaregistrovat se jako podnikatel na živnostenském a finančním úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Výhodou vedlejší činnosti je zejména absence minimálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění, za určitých podmínek nevznikne podnikateli žádná povinnost placení záloh na sociální a zdravotní pojištění. Faktury za uskutečněné činnosti za účelem dosažení zisku musí splňovat předepsané náležitosti a zákazníkům (odběratelům) je vždy vystavuje podnikatel (dodavatel).
 
Na základě povahy dotazu si dovolím upozornit, že pokud by se jednalo o pravidelnou a dlouhodobou činnost vykonávanou pouze pro jednoho odběratele, náplň práce by odpovídala předmětu činnosti odběratele, dodavatel by poslouchal příkazy odběratele (vztah nadřízenosti a podřízenosti), nepoužíval své vlastní nářadí atd., pak by tento vztah mohl být úředníky vykonávajícími kontrolu označen za tzv. švarcsystém, který je státní správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků. Existuje několik typických znaků švarcsystému. A čím více jich vzájemný vztah odběratel – dodavatel vykazuje, tím je větší riziko, že bude pomyslná hranice oddělující běžné podnikání od švarcsystému překročena. Pak zúčastněným stranám hrozí za tuto zakázanou činnost velmi vysoké pokuty. Více se dozvíte v článku Co je a není švarcsystém.