Proč se účetní ptá?


Ing. Michaela Martínková, CAE
15. 11. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Aby účetní splnili požadavky AML zákona, musí klást podnikatelům nejrůznější otázky.

Foto: 123RF

 

Dotazování na jednotlivé účetní doklady zažil určitě každý podnikatel. Mnoho z nich ale neví, že se účetní musí ptát i na oblasti, které na první pohled s účetnictvím daného podniku nesouvisí. Jaké otázky to jsou a proč je pokládají?


 
Celý „příběh“ je o povinnostech, které externí účetní musí ze zákona splnit. Oním zákonem je zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – v odborné praxi je nazýván jako AML zákon.

Hned v ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) jsou účetní zařazeni do seznamu tzv. povinných osob, které pak musí plnit řadu povinností ze zákona vyplývajících. Mezi ty nejzákladnější patří identifikace klienta. Povinná osoba ji musí provést při vzniku obchodního vztahu – tím je myšlena opakující se spolupráce. Při jednorázovém obchodu platí povinnost identifikace, pokud odměna přesáhne částku 1 000 EUR (tedy cca od 25 tis. Kč).

Proto téměř každý podnikatel, se kterým bude externí účetní spolupracovat, musí očekávat otázky na tyto oblasti:
  • Fyzická osoba – podnikatel: jméno, příjmení, rodné číslo (nebo datum narození, nebylo-li přiděleno), místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt, státní občanství, obchodní firmu (pokud používá jinou než své jméno a příjmení), místo podnikání a IČO.
  • Právnická osoba: obchodní firma (nebo název) včetně odlišujícího dodatku, IČO (nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí), údaje pro ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu.
Výše uvedené body nejsou natolik problematické, byť např. státní občanství by zřejmě externí účetní při zpracování účetnictví podnikatele nemuseli znát, kdyby neplatila povinnost z AML zákona.

Povinné osoby (tedy i účetní) jsou povinny identifikační údaje zaznamenat a ověřit z průkazu totožnosti. Dále si musí také poznamenat druh a číslo průkazu totožnosti, stát nebo orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti.

Také musí ověřit shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti. Občanský průkaz, popř. pas, tedy musí předložit každý, přitom však není povinné si uchovávat kopii tohoto průkazu (zákon odkazuje pouze na povinnost klienta předložit příslušné doklady a možnost povinné osoby si pořizovat kopie či výpisy).

Možná pro někoho kontroverzní otázkou by mohla být otázka na politickou exponovanost daného podnikatele (platí i pro člena statutárního orgánu právnické osoby). Co je účetním do toho? Odpověď je stejná jako v případě banky, která se na tyto otázky ptá zcela běžně (a všichni pak zcela automaticky zaškrtáváme pro nás příslušné políčko) – tou je splnění povinnosti AML zákona.

Pokud by totiž klient byl politicky exponovanou osobou, znamená to pro povinné osoby podle AML zákona zvýšenou opatrnost a povinnost dotazovat se na původ majetku.

Těmito body jsme se překlenuli přes prvopočátek spolupráce externích účetních s podnikateli. Nicméně jako povinné osoby podle AML zákona mají dále povinnost kontroly klienta. Tato kontrola zahrnuje získání informací o účelu zamýšlené povaze obchodu (není tím myšlen obchod účetní – klient, ale obchod při podnikání klienta), zjištění vlastnické a řídící struktury klienta, zjištění skutečného majitele a přezkoumání zdrojů peněžních prostředků, kterého se obchod týká.

Zde si dovedu představit oprávněné otázky účetních např. tohoto znění:
  • Máte zapsány skutečné majitele v evidenci údajů o skutečných majitelích; pokud ne, proč tomu tak je? (Bohužel účetní tuto povinnost zjišťování skutečných majitelů mají, ale na rozdíl např. od daňových poradců nemají možnost vstupovat do informačního systému skutečných majitelů, který vede rejstříkový soud).
  • Do společnosti vkládáte vysoké částky finančních prostředků ze soukromých bankovních účtů, můžete doložit jejich zdroj?
  • Proč si do firmy zabývající se maloobchodem s potravinami pořizujete kovový odpad? (Schválně jsem zvolila zcela nesmyslnou kombinaci, v praxi jde o jakoukoli nestandardní věc, která by mohla legalizovat výnosy z trestné činnosti; pokud účetní spolupracují s podnikateli delší dobu, měli by být schopni rozpoznat, kdy jde o změnu podnikání a kdy se nejedná o standardní operaci a kdy je na čase si vyžádat relevantní podklady.)
  • Proč posíláte úhradu za faktury na jiný bankovní účet, než je na nich uveden?
Mnoho dotazů bude podnikateli bez problémů zodpovězeno, v tom případě je splněna i povinnost účetních podle AML zákona. Pokud by tomu tak nebylo, museli by účetní vyhodnotit, zda se náhodou nejedná o podezřelý obchod, který je povinnost nahlásit. Zde však již na otázky nedochází, protože ty měly tomuto kroku předcházet.

Jak jsem uvedla v úvodu článku, bohužel mnoho účetních profesionálů, kteří mají živnostenské oprávnění na „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, oblast povinností z AML zákona vůbec nezná, proto se podnikatelů ani neptá.

A někdy byli podnikatelé zaskočeni, když se potkali s člověkem, který se ptal více, než byl dotyčný podnikatel dosud zvyklý. Snad si po přečtení tohoto článku obě strany uvědomí, proč tomu tak je a proč tomu tak být musí.

Sankce z AML zákona by totiž mohly přijít nejen pro podnikatele, pokud by legalizovali výnosy z trestné činnosti, ale i pro účetní jako povinné osoby, pokud by neplnili své povinnosti (zejména identifikace, kontroly a oznámení podezřelého obchodu).

Pro bližší informace doporučuji navštívit webové stránky Finančního analytického úřadu (dále jen „FAÚ“), které se problematikou AML zákona zabývají. Jako členka Komory certifikovaných účetních mám tu výhodu, že Komora svým členům poskytuje odbornou pomoc a úzce spolupracuje s FAÚ při koncipování odborných školení.

A jako místopředsedkyně Etické komise Komory certifikovaných účetních si dovolím vyslovit přání, aby se plnění povinností podle AML zákona stalo otázkou plnění etiky našeho povolání u všech externích účetních.

Neměli bychom se spokojit jen s prostým zaúčtováním operací, byť možná na základě formálně bezvadných dokladů, ale obsahově zcela popírajících logiku dosavadního podnikání klienta, aniž by nám k tomu dal jakoukoli smysluplnou odpověď na relevantně položené otázky.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

martinvojtek
20. 9. 2022 13:05:57
cscs
Hlášení závadného obsahu

Dana
20. 7. 2021 15:07:42
Kompenzace faktury
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Průměrná mzda pro rok 2024

26. 9. 2023 | Průměrná mzda bude v roce 2024 ve výši 43 967 Kč, částka vychází z údajů vyhlášených v nařízení vlády č. 286/2023 Sb. Průměrná mzda ovlivňuje mimo jiné výši záloh OSVČ, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (pro rok 2024 zůstává rozhodná částka 4 000 Kč), hranici pro uplatnění progresivní sazby daně nebo strop vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění.


Dřívější zprávy
Firmy v Pohodě
 
Kateřina Korandová
Zpracování účetnictví, daňové evidence, daňová přiznání, mzdy
www.daneodkacky.cz

účetnictví
DPH, mzdy, daňová přiznání
seznam.cz

Daňový kalendář

25. 10. 2023 Přiznání DPH (za září 2023)
25. 10. 2023 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2023)
25. 10. 2023 Souhrnné hlášení (za září 2023 a 3. čtvrtletí 2023)
25. 10. 2023 Kontrolní hlášení (za září 2023 a 3. čtvrtletí 2023)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,34 Kč
-0,125 Kč
22,97 Kč
-0,247 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 29.09.2023

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme