Účetní závěrka patří do obchodního rejstříku

Opět tu máme období, kdy účetní jednotky sestavují účetní závěrky a podávají daňová přiznání k dani z příjmů. Proto nebude na škodu, zaměřit se na problematiku zveřejňování účetních závěrek, neboť, jak vyplývá z provedených průzkumů, stále více než polovina účetních jednotek svou účetní závěrku nezveřejňuje.

Mnohé účetní jednotky tak činí proto, že se jednak domnívají, že jde o důvěrné informace a obávají se jejich zneužití konkurencí, nebo na druhé straně chtějí zatajit nepříznivé ekonomické ukazatele, aby nepřišli o stávající obchodní partnery. Je však třeba konstatovat, že zveřejňování účetní závěrky je zákonnou povinností, za jejíž neplnění se udělují sankce.

V této souvislosti si položme následující otázky, na které budeme hledat v následujícím textu odpovědi:

1. Kdo má povinnost zveřejnit účetní závěrku?
2. Jaký je rozsah účetní závěrky?
3. Jaké jsou lhůty pro zveřejnění účetní závěrky?
4. Jaký je způsob předání?
5. Jaké jsou sankce při nesplnění této povinnosti?

Povinnost zveřejňování účetní závěrky

Povinnost zveřejnit účetní závěrku mají účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, a to bez ohledu na to, zda účetní jednotka podléhá auditu či nikoliv, nebo kterým tuto povinnost ukládá zvláštní předpis. Tato povinnost vyplývá jednak z § 21a zákona o účetnictví, a také z § 38i obchodního zákoníku.

Co tvoří účetní závěrku

Účetní závěrku tvoří podle § 18 odst. 1 zákona o účetnictví vždy rozvaha, výkaz zisku a ztrát (výsledovka) a příloha k účetní závěrce, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výsledovce. Uspořádání a obsahové vymezení přílohy je stanoveno v § 39 Vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Účetní závěrka se sestavuje v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Tyto přehledy však sestavují pouze vybrané účetní jednotky, pokud splňují za předcházející účetní období obě kritéria uvedená v § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2.

To jsou:

• aktiva celkem, více než 40 000 000 Kč
• roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč

Pokud zákon nestanoví jinak, mohou účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu sestavit účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, s výjimkou akciových společností, které sestavuji účetní závěrku v plném rozsahu vždy.

Jaké jsou lhůty pro zveřejnění účetní závěrky

Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem (§ 20 odst. 1 zákona o účetnictví), zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní předpis nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Dále jsou povinny zveřejnit zprávu o auditu a případně informaci o tom, že zveřejňovaná účetní závěrka nebyla ověřena auditorem.

Povinnost zveřejnění účetní závěrky se vztahu jak na řádnou, tak také mimořádnou účetní závěrku.

Způsob předání účetní závěrky

Povinnost zveřejnění účetní závěrky je splněna předáním rejstříkovému soudu a uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu. Uvedené dokumenty se podávají pouze v elektronické podobě ve formátu PDF a mohou být zasílány elektronickou poštou nebo na datovém nosiči CD-R.

Vzhledem k tomu, že účetní závěrka se považuje za sestavenou po splnění zákonem stanovených náležitostí a po připojení podpisu statutárního orgánu, měla by účetní jednotka, která předává svou účetní závěrku v elektronické podobě, připojit vždy elektronický podpis.

Sankce za porušení povinnosti

Oblast správních deliktů a sankcí řeší zákon o účetnictví v § 37 a násl. Podle § 37a odst. 1 písm. h) je správním deliktem také nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy podle § 21a. Za tento správní delikt se uloží pokuta až do výše 3 % z celkové hodnoty aktiv. Hodnota aktiv se zjistí z účetní závěrky sestavené za účetní období, ve kterém k porušení povinnosti došlo. Tuto sankci může udělit příslušný kontrolní orgán při své činnosti podle zvláštních předpisů nebo finanční úřad při správě daní.

Závěr

Na závěr si dovoluji ještě jednou upozornit na povinnost zveřejňování účetních závěrek a výročních zpráv. V uvedených průzkumech se zatím neobjevují informace o tom, zda jsou uvedené delikty sankcionovány. Nelze však spoléhat na to, že se na to „zapomene“. Naopak, lze spíše očekávat, že v rámci hledání zdrojů pro naplnění příjmové stránky státního rozpočtu, se odpovědné úřady zaměří i na tuto oblast, kterou lze zcela jednoduše zkontrolovat. Nezapomeňte tedy, že účetní závěrka za rok 2011 musí být zveřejněna do 31. 12. 2012.