Tichý společník v účetnictví a daních

Podnikatel, nebo obchodní společnost, potřebuje prostředky, a investor je ochoten tyto prostředky poskytnout za podíl na výsledku podnikání. Takovou možnost poskytuje také tichá společnost. U takového modelu je podstatné, že přijatý vklad představuje závazek a odměna investora se vyplácí ze zisku po zdanění.

Co zakládá smlouva o tiché společnosti

Tichou společnost upravují § 2747 až 2755 občanského zákoníku. Tichý společník poskytuje podnikateli vklad a získává právo na podíl na zisku. Současně se ale také podílí na ztrátě. Může jím být fyzická i právnická osoba. Uzavřením smlouvy nevzniká nová právnická osoba a investor se tím nestává společníkem s.r.o. s obchodním podílem. Účast lze sjednat také jen k některému ze závodů podnikatele.

U peněžního vkladu zákon obecně nevyžaduje písemnou formu, ale písemná smlouva je jistě lepším řešením pro ochranu obou smluvních stran do budoucna. Dále je třeba určit výši a splatnost vkladu, výši podílu na výsledku, dobu trvání i způsob vypořádání. U s.r.o. smlouvu schvaluje valná hromada podle § 190 odst. 2 písm. j) zákona o obchodních korporacích, případně jediný společník v její působnosti. Samotný podpis jednatele tedy nestačí.

Podnikání vede společnost a sama je také zavázána vůči obchodním partnerům. Je-li jméno tichého společníka obsaženo ve jménu, popřípadě v obchodní firmě podnikatele, ručí tichý společník za dluhy podnikatele. Prohlásí-li konkrétnímu partnerovi, že podnikají společně, ručí za dluhy z uzavřené smlouvy. Tichý společník má právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů a obdržet stejnopis účetní závěrky – § 2749 občanského zákoníku.

Podíl na zisku znamená také účast na ztrátě

Jak již bylo řečeno, podíl se určuje z čistého zisku, tedy u s.r.o. z výsledku po zdanění, případně po zákonném přídělu do fondu, se kterým nelze volně nakládat. Smluvní účast na ztrátě musí odpovídat účasti na zisku. Má-li například právo na 20 % zisku, nese také 20 % ztráty.

O podíl na ztrátě se snižuje vklad tichého společníka. Pokud ke snížení vkladu takto dojde, nemusí tichý společník vklad doplňovat. Ani nemusí vracet řádně vyplacené podíly na zisku v předchozích obdobích. Avšak pokud ztráta vyčerpá celý vklad, tichá společnost se ruší, ledaže tichý společník uhradí podíl na ztrátě nebo vklad doplní – § 2754 občanského zákoníku.

Zákonná lhůta pro výplatu podílu na zisku tichého společníka činí 30 dnů po vyhotovení účetní závěrky a jejím případném schválení. Smlouva může podmínky výplaty upravit jinak. U s.r.o. je vedle schválení smlouvy třeba prověřit společenskou smlouvu a podmínky rozdělení a výplaty zisku podle § 34 a § 40 zákona o obchodních korporacích, zejména zda výplata nepřivodí společnosti úpadek.

Nevybraný podíl na zisku sám o sobě vklad nezvyšuje. Současný občanský zákoník rovněž nestanoví, že by se vklad snížený ztrátou automaticky obnovoval z dalších zisků. Takové doplnění musí mít smluvní základ. Starší výklady vycházející z obchodního zákoníku zde mohou vést k chybnému postupu.

Jak se zdaňuje podíl na zisku

U fyzické osoby jde o příjem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Tuzemská společnost jako plátce daně srazí z hrubého podílu daň 15 % podle § 36 odst. 2 písm. d). Tichému společníkovi pak vyplatí zbývajících 85 %. Takto zdaněný tuzemský podíl český daňový rezident znovu neuvádí do svého daňového přiznání. Z tohoto příjmu se neodvádí sociální ani zdravotní pojistné.

Základním režimem je 15% srážka také tehdy, je-li tichým společníkem právnická osoba. Příjem se u ní znovu nezahrnuje do běžného základu daně. Samotná tichá účast nezakládá vztah mateřské a dceřiné společnosti a nárok na osvobození jako u běžných dividend. Zvláštní výjimku pro právnické osoby stanoví § 19 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů. Pokud byl vklad tichého společníka snížen o jeho podíl na ztrátě, lze pozdější podíl na zisku použít k doplnění vkladu do původní výše. Část zisku použitá na toto doplnění je od daně osvobozena. U tichého společníka, který je fyzickou osobou, se toto osvobození neuplatní.

Daň se podle § 38d zákona o daních z příjmů sráží při výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce po měsíci, v němž byla schválena závěrka a rozhodnuto o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Zákon stanoví výjimky například pro výplatu odmítnutou statutárním orgánem. Odvod správci daně se v běžném případě provede do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci povinné srážky. Ponechání peněz ve společnosti proto samo o sobě odvod neodkládá.

Také vyplacená záloha na podíl na zisku je samostatným příjmem pro účely srážky. Použije-li fyzická osoba svůj podíl na další vklad, pracuje se s částkou po zdanění.

Účtování přijatého vkladu a podílu na výsledku

Přijatý peněžní vklad se účtuje jako závazek. Nezvyšuje základní kapitál ani výnosy společnosti. Pro dlouhodobý závazek se běžně používá účet 479. ČÚS č. 018 v bodě 3.3.8 výslovně řadí dluhy z tichého společenství mezi jiné závazky. Podle zbývající splatnosti se vykazují jako dlouhodobé nebo krátkodobé.

Nárok na podíl na zisku se účtuje jako rozdělení výsledku hospodaření, zpravidla MD 431 / D 379. Nejde o úrok ani o náklad společnosti. Vklad a nevyplacené podíly na zisku je vhodné sledovat odděleně.

Příklad

Fyzická osoba vloží 500 000 Kč a má sjednán podíl 20 %. Společnost za první rok dosáhne čistého zisku 400 000 Kč. Tichému společníkovi náleží 80 000 Kč, po srážce 12 000 Kč obdrží 68 000 Kč. V dalším roce vznikne ztráta 200 000 Kč. Jeho podíl na ztrátě činí 40 000 Kč a vklad klesne na 460 000 Kč. Poté smlouva skončí.

Čísla účtů vycházejí z běžného účtového rozvrhu. Příklad předpokládá vypořádání výsledku uplynulého období na účtu 431. U výsledků převedených do minulých let se použije odpovídající účet skupiny 42. Závazek splatný do jednoho roku musí být v rozvaze vykázán jako krátkodobý; lze jej například převést z účtu 479 na samostatnou analytiku účtu 379.

Výběry a vypořádání při skončení smlouvy

Tichý společník nemůže s penězi společnosti nakládat jako s vlastními. Každá platba potřebuje konkrétní důvod. Výplata zisku vyrovnává závazek z přiznaného podílu. Částečné vrácení vkladu za trvání vztahu vyžaduje oporu ve smlouvě nebo její změnu; současně je třeba vyřešit další výši účasti na výsledku. Samotný převod peněz nelze zpětně libovolně označit za výběr vkladu.

Při zániku tiché společnosti se podle § 2755 občanského zákoníku vrací vklad upravený o podíl na výsledku podnikání ke dni zániku, a to bez zbytečného odkladu. U smlouvy na dobu neurčitou stanoví § 2754 výpověď nejpozději šest měsíců před koncem účetního období. Vypořádání proto vyžaduje vyčíslení výsledku i za poslední část trvání smlouvy.

Vrácení prokazatelně vložených peněz v aktuální výši vkladu není samo o sobě podílem na zisku. Ve výše uvedeném příkladu se tedy z vracených 460 000 Kč srážková daň neodvádí a společnost účtuje pouze úhradu závazku. Případný dosud nevyplacený zisk se vypořádá odděleně včetně srážkové daně. Zvláštní odměna za ukončení smlouvy nebo jiná částka nad rámec vkladu potřebuje vlastní právní a daňové posouzení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že je vhodné odděleně evidovat (zejména účetně) vložené prostředky, podíly na ztrátách, případná doplnění a vrácené částky. Zvlášť se evidují přiznané zisky a sražená daň. Při ukončení vztahu pak lze doložit, z čeho se vyplácená částka skládá. Nepřehledná evidence může vést k chybám ve zdanění, případně prokazování správci daně.

Na závěr bych uvedl, že kromě peněžitého vkladu může tichý společník vložit také nepeněžní vklad. Ten však vyžaduje navíc posouzení vlastnických vztahů, ocenění, odpisů a případných dopadů DPH.

Článek byl připraven ve spolupráci s daňovým poradcem Ing. Radkem Bílým, evidenční číslo 00098.