

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je velmi oblíbeným předmětem četných novel našich zákonodárců, a ani rok 2010 nebyl výjimkou. Bohužel tradičně byly největší změny schváleny až v prosinci, takže na seznámení s nimi měla odborná veřejnost jen několik dnů do nabytí účinnosti hned 1. 1. 2011. Použitelností řady novinek dále zamíchalo 15 přechodných ustanovení.
Není od věci si čas od času připomenout, za jakých podmínek si může poplatník – fyzická osoba, odečíst od základu daně hodnotu daru poskytnutých za účelem stanovým v zákoně o daních z příjmů.
Daň z přidané hodnoty („DPH“) je pro státní rozpočet nejvýznamnější daní. Zjednodušeně lze říci, že daň ve výši 20 % nebo 10 % se platí ze všeho, co prodají plátci registrovaní k této dani, což jsou téměř všichni podnikatelé. A nejen to, třebaže předmětem této daně jsou výslovně pouze úplatná plnění, zákon šalamounsky označil za „úplatná“ také mnohá bezúplatná plnění a dokonce i celou řadu situací, kdy k žádnému plnění fakticky nedochází (například když plátce – fyzická osoba – použije firemní auto po své soukromé účely).
Reklamní a propagační předměty jsou v zákoně o daních z příjmů a v zákonu o DPH pro rok 2010 vymezeny odlišným způsobem.
Nehmotný majetek prošel za doby existence zákona o daních z příjmů velice bouřlivým vývojem. V tomto příspěvku si popíšeme jednotlivé kategorie nehmotného majetku, jeho oceňování, způsoby odpisování a dopady technického zhodnocení na odpisování nehmotného majetku.
Od ledna 2010 došlo k řadě významných změn systému DPH. Většina podnikatelů jistě již zaregistrovala zejména nová pravidla určení místa plnění při poskytnutí služby, obnovení povinné ceny obvyklé u úplat mezi spojenými osobami a plnou elektronizaci souhrnných hlášení.