Nové sazby u hazardu a spotřební daně od roku 2020

Sazbový balíček, který s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu, představilo Ministerstvo financí (dále jen „MF“). Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně.

Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010.

Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje i WHO a OECD. Podle poslední zprávy OECD z července roku 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké.

V případě lihu navrhuje MF zvýšení spotřební daně na 0,5 litru 40% alkoholu z 57 Kč na 64,50 Kč. Velikost spotřební daně z lihu tak stále zůstane nižší než například v Německu (67,14 Kč) nebo v Polsku (68,68 Kč).

Zvýšit by se měla též sazba spotřební daně z cigaret z 27 % na 30 % u procentní části sazby a z 1,46 Kč na 1,61 Kč za kus u pevné části sazby daně, z 2,63 Kč na 2,90 Kč za kus u minimální části sazby daně. S tím samozřejmě souvisí i návrh na zvýšení spotřební daně z doutníků, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků.

Ve všech případech se jedná o navýšení sazby spotřební daně přibližně o 10 %. Kromě snahy snížit spotřebu tabáku je důvodem výrazného navýšení i nutnost harmonizace sazeb s právem EU. Aktuálně totiž není splněna podmínka, že spotřební daň z cigaret musí činit nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě, stanovená příslušnou evropskou směrnicí.

Úprava sazeb daně z hazardních her

Součástí balíčku je také úprava sazeb daně z hazardních her. Ministerstvo financí navrhuje zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro dílčí daň z kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro dílčí daň z loterií, bing a živých her.

Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tomu bylo ve vládním návrhu zákona o dani z hazardních her v roce 2015. Nejméně rizikové jsou tedy loterie, více rizikové kurzové sázky a nejvíce technické hry.

K navýšení daně u loterií v poměru k automatům a technickým hrám by mělo dojít také z toho důvodu, že zisky z loterií či živých her slouží ve světě jako zdroj příjmů pro veřejně prospěšné aktivity. Zároveň jsou zisky potřeba na řešení nákladů státu v souvislosti s léčbou a resocializací hazardních hráčů. Loterie totiž zůstávají, i při navýšení daně, jako méně rizikové stále zvýhodněny oproti rizikovějším automatům a technickým hrám.

V současné době se navíc rozvíjí trh s internetovými loteriemi, v rámci kterých vznikají hry velmi podobné technickým hrám. Například internetové stírací losy nebo internetová číselná loterie, u kterých probíhá slosování každých pár minut. Jejich nebezpečnost je tedy řádově vyšší než u loterií, kde probíhá slosování jednou za týden.