Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Změny v prohlubování a zvyšování kvalifikace

Změny v prohlubování a zvyšování kvalifikace

Daňové řešení prohlubování a zvyšování kvalifikace již není, počínaje zdaňovacím obdobím započatém v r. 2009, na základě zákona č. 2/2009 Sb. posuzováno podle toho, zda se jedná o prohlubování nebo zvyšování kvalifikace.

Nově daňové řešení vychází ze splnění podmínek, za kterých je vzdělávání dosahováno, tj. zda se jedná o výkon práce, za který je poskytována mzda resp. plat, anebo zda se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance s poskytnutím pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu podle zákoníku práce.

Prohlubování kvalifikace

Podle § 230 zákoníku práce se prohlubováním kvalifikace zaměstnance rozumí průběžné doplňování kvalifikace zaměstnance, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce, a dále udržování a obnovování této kvalifikace zaměstnance. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (plat).

Zvyšování kvalifikace

Zvyšováním kvalifikace se podle § 231 zákoníku práce rozumí změna hodnoty kvalifikace a dále získání nebo rozšíření kvalifikace. Podle znění § 205 zákoníku práce účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.

Daňové řešení u zaměstnance

Podle § 6 odst. 9 písmeno a) ZDP ve znění zákona č. 2/2009 Sb. jsou od daně z příjmů u zaměstnanců osvobozeny částky:

  • vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zákoníku práce vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce,
  • anebo vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti.

Osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem.

Částky vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace zaměstnance mohou být u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů za podmínky uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, tj. bude-li se jednat o nepeněžní plnění spočívající v možnosti používat vzdělávací zařízení a za podmínky, že částky vynaložené zaměstnavatelem jsou hrazeny z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů).

Daňové řešení u zaměstnavatele

Daňovými výdaji (náklady) zaměstnavatele jsou podle zpřesněného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů výdaje (náklady) vynaložené:

  • na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo
  • výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zákoníku práce považuje za výkon práce,
  • anebo výdaje (náklady) na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti.

Podle znění § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 zákona patří mezi nedaňové výdaje (náklady) zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat mimo jiné vzdělávací zařízení s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona.

Pokud tedy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nepeněžní plnění formou studia zaměstnance, které není považováno zaměstnavatelem za výkon práce (zvýšení kvalifikace), půjde o nedaňový výdaj (náklad) zaměstnavatele (např. zaměstnavatel uhradí školné za zaměstnance přímo vysoké škole). V daném případě nepeněžního plnění nelze použít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Pokud se bude jednat o studium zaměstnance za účelem zvýšení kvalifikace, které poskytne zaměstnavatel formou peněžního plnění (např. příspěvek zaměstnanci na školné), může jít u zaměstnavatele o daňový výdaj (náklad) při splnění podmínek uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tj. peněžní plnění zaměstnavatele je sjednáno v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Konec pracovního poměru uprostřed měsíce a zdravotní pojištění

    |

    Pokud zaměstnanci skončí pracovní poměr například v polovině měsíce, nemusí se obávat doplácení zdravotního pojištění za zbývající dny. Za dobu trvání pracovního poměru odvádí pojistné zaměstnavatel a za neodpracovanou část měsíce žádný další doplatek nevzniká. Důležité je ale vyřešit, kdo bude zdravotní pojištění hradit v následujícím měsíci. Pokud člověk nastoupí do nového zaměstnání, pojistné za něj odvádí nový zaměstnavatel. Při evidenci na úřadu práce se stává státním pojištěncem a pojistné za něj hradí stát. Pokud nenastoupí do nového zaměstnání, nezaeviduje se na úřadu práce, není státním pojištěncem ani OSVČ, stává se osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a musí si zdravotní pojištění platit sám. Každou změnu rozhodnou pro platbu zdravotního pojištění je nutné oznámit zdravotní pojišťovně do osmi dnů.

Daňový kalendář

20. 11. 2026
Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za říjen 2026
20. 11. 2026
Splatnost paušální zálohy
24. 11. 2026
Splatnost daně za září 2026 (pouze spotřební daň z lihu)
25. 11. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně za říjen 2026
25. 11. 2026
Souhrnné hlášení za říjen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty