Přivýdělek při registraci na úřadu práce v roce 2021

Pokud se člověk stane nezaměstnaným, může požádat o zprostředkování zaměstnání úřad práce („ÚP“). Zároveň žádá též o podporu v nezaměstnanosti, pokud mu na ni vznikne nárok. Bude tak podávat dvě žádosti:

• žádost o zprostředkování zaměstnání (evidence uchazeče o zaměstnání),
• žádost o podporu v nezaměstnanosti – nelze podávat samostatně, vždy musí být i zaregistrován ke zprostředkování zaměstnání.

Nově je již možné podávat vyplněné žádosti včetně příloh na kterémkoli kontaktním pracovišti úřadu práce v místě obvyklého pobytu. Případně je možné žádosti podávat elektronickou cestou (prostřednictvím datové schránky či e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem) nebo zaslat poštou. Už tedy neplatí podmínka, že žádost musí člověk podat pouze na kontaktním pracovišti krajské pobočky ÚP ČR, v jejímž územním obvodu má trvalé bydliště.

Zájemce je registrován na úřadu práce ke dni podání žádosti. Pokud chceme, aby naše registrace na ÚP navazovala bezprostředně na datum ukončení předchozího pracovního poměru, je třeba se zaregistrovat nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení zaměstnání.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který:

• získal v rozhodném období (v posledních 2 letech) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností (OSVČ) dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců – tj. byl z titulu výkonu své činnosti alespoň 12 měsíců důchodově pojištěn,
• podal žádost o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
• ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Podporu v nezaměstnanosti vyplácí ÚP ČR během podpůrčí doby, která závisí na věku žadatele, a je následující:

• do 50 let věku 5 měsíců,
• nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
• nad 55 let věku 11 měsíců.

Zákon dále stanoví, kdy naopak žadatel nemá nárok na podporu (např. v některých případech hrubého porušení pracovní povinnosti, souběhu s výsluhou, u jednatelů, společníků atd.).

Podpora se nevyplácí po dobu, kdy žadatel pobírá odstupné z předchozího zaměstnání. Její výplata se o dobu, za kterou náleží odstupné, posunuje.

Přivýdělek v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání však nebrání v přivýdělku v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání. Jedná se o následující možnosti zaměstnání:

• výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud hrubý měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, platné v příslušném roce,
• výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy, platné v příslušném roce.

Z uvedeného vyplývá, že nelze vykonávat činnost na základě dohody o provedení práce a zároveň být evidován na úřadu práce. Přivýdělek na základě dohody o provedení práce tedy jako souběh se stávajícím setrváním na ÚP není povolen. Stejně tak nelze souběžně podnikat.

Polovina minimální mzdy činí pro rok 2021 částku 7 600 Kč (v roce 2020 to bylo 7 300 Kč). Dochází tedy k malému navýšení pro rok 2021, kdy si půjde v nekolidujícím zaměstnání (nebo v součtu ve více zaměstnáních) měsíčně vydělat maximálně 7 600 Kč „hrubého“.

Další podmínky pro výkon nekolidujícího zaměstnání jsou následující:

• uchazeč o zaměstnání je povinen ÚP výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti,
• ve lhůtě stanovené ÚP dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny,
• v případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají,
• výkon nekolidujícího zaměstnání není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Dále si je třeba uvědomit, že nelze zároveň pobírat podporu v nezaměstnanosti a mít příjmy z nekolidujícího zaměstnání. Pokud by k takovému souběhu došlo, podpora bude pozastavena a vyplácena až po skončení nekolidujícího zaměstnání.

Obecně lze říci, že uchazeč o zaměstnání bude mít zájem o výkon činnosti v nekolidujícím zaměstnání až uplyne doba, za kterou je mu vyplácena podpora, a pokud stále nenašel nové zaměstnání a je zatím evidován na ÚP. Případně, pokud mu nárok na odstupné vůbec nevznikl. Nejčastěji půjde o výkon práce na základě dohody o pracovní činnosti.

To, že je dotyčný evidován na úřadu práce, pro něj, kromě toho, že mu ÚP hledá zaměstnání, znamená i následující:

• zdravotní pojištění za něj platí stát, a to po celou dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce,
• doba vedení v evidenci ÚP je tzv. náhradní dobou pojištění, která se počítá na důchod, a pro výši důchodu se podle zákona krátí na 80 %.

První ze zmíněných výhod znamená nejen to, že se po dobu evidence na ÚP nemusíme starat o zdravotní pojištění, ale též to, že pokud budeme mít zároveň příjem z nekolidujícího zaměstnání, nebude se z něj strhávat tak vysoké zdravotní pojištění, jako by se strhávalo, pokud by za nás stát toto pojistné neplatil.

Má-li uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce příjem, odvádí za něj zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění. Protože zároveň hradí pojistné na zdravotní pojištění stát, nevztahuje se na daného zaměstnance povinnost dodržet zákonem stanovený minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda.

Pojistné se odvádí ze skutečného výdělku, tj. zaměstnanci se z jeho mzdy strhne jedna třetina z 13,5 % z hrubé mzdy. Tedy v případě výdělku 7 600 Kč bude zaměstnanci z jeho hrubé mzdy strženo na zdravotní pojistné 342 Kč. Pokud by zaměstnanec nebyl evidován na ÚP, muselo by se mu strhnout 684 Kč. Sociální pojištění se počítá procentem z hrubého příjmu obdobně jako u běžného zaměstnance, zde rozdíl není.

Co se daně z příjmů týká, bude-li mít zaměstnanec u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a využije základní slevu na poplatníka, bude tato v nulové výši.

Další možností je využití skutečnosti, že u příjmu maximálně 3 499 Kč měsíčně (tento limit platí od roku 2021) z titulu dohody o pracovní činnosti se zdravotní ani sociální pojištění neplatí.

Pak by se zaměstnanci vyplatilo mít více brigád na základě dohod o pracovní činnosti u více zaměstnavatelů v jednom měsíci, a to vždy na odměnu do výše 3 499 Kč. Sociální ani zdravotní pojištění by se u těchto dohod o pracovní činnosti z hrubého příjmu zaměstnance nestrhávalo.

Jedinou výjimkou je placení daně, protože prohlášení lze v jednom měsíci podepsat vždy maximálně u jednoho zaměstnavatele. Tj. u jednoho příjmu by daň byla nulová, u ostatních příjmů by bylo strženo srážkovou daní z příjmů 15 %. Pokud by zaměstnanec chtěl tuto daň vrátit zpět, může si po ukončení kalendářního roku podat daňové přiznání, kdy mu za určitých podmínek může vzniknout nárok na vrácení této daně.

Příklady

Níže uvádíme dva příklady, jak se bude chovat příjem uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP u nekolidujícího zaměstnání z titulu dohody o pracovní činnosti.

a) Příjem pouze od jednoho zaměstnavatele v měsíci na základě dohody o pracovní činnosti
 

b) Příjem od tří zaměstnavatelů v měsíci na základě dohod o pracovní činnosti
 

* Strženou daň ve výši 615 Kč měsíčně lze vypořádat v rámci daňového přiznání.