Svátky jsou dny, které mají připomínat tradice nebo dějinné události, které zasáhly významným způsobem do dějin české historie. Státní svátek České republiky je označení pro dny, které jsou vymezeny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, významných dnech a dnech pracovního klidu.

Tyto dny jsou barevně odlišeny v pracovním kalendáři.

Tab.: Státní a ostatní svátky ČR
 

Práce ve svátek

Práci ve svátek upravuje § 91 zákoníku práce, který stanovuje, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci ve svátek, ale jen zcela výjimečně.

Zaměstnavatel se se zaměstnancem na výkonu práce ve svátek nebo v den pracovního klidu může dohodnout, aniž by šlo o některý z níže uvedených případů, kdy je možné práci ze strany zaměstnavatele zaměstnanci nařídit.

Příklady prací, kdy může zaměstnavatel nařídit výkon práce ve svátek nebo v den pracovního klidu:

• opravné práce s vysokou naléhavostí,
• nakládací a vykládací práce,
• inventurní a závěrkové práce,
• práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
• při živelních událostech a v jiných mimořádných případech,
• práce konané na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
• práce v dopravě,
• krmení a ošetřování zvířat.

Placený svátek (§ 115 zákoníku práce)

Pokud svátek připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance a v tento den nepracuje, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo část mzdy, která mu v důsledku svátku ušla.

U zaměstnanců s měsíční mzdou se mzda zpravidla nekrátí, je možné i poskytnutí náhrady mzdy.

Pokud zaměstnanci ušla pouze část mzdy, přísluší mu za svátek část průměrného výdělku, jestliže je na část směny, kterou by běžně odpracoval v případě, že by nebyl svátek, povolán k výkonu práce.

Mzda za práci ve svátek

Za práci ve svátek náleží zaměstnanci přednostně náhradní volno v rozsahu práce konané v tento den. Za dobu náhradního volna má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem domluvit na poskytnutí příplatku k jeho dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. Příplatek za práci ve svátek je nárokovou složkou mzdy.

Náhradní volno za odpracovaný svátek náleží i zaměstnanci, kterému dle harmonogramu směn připadla na den svátku plánovaná směna. Zaměstnanec si tento svátek překládá na jiný den.

Náhradní volno za odpracovaný svátek musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek nebo v dohodnuté době.

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci náhradní volno s náhradou mzdy vyšší, než byl rozsah práce ve svátek, i poskytnout náhradu vyšší než ve výši průměrného výdělku.

Pro poskytnutí náhradního volna a mzdy za práci ve svátek u zaměstnavatelů s nočními směnami je možné použít zvláštní pravidlo. Den pracovního klidu, tj. svátek nebo den nepřetržitého odpočinku v týdnu, začíná u těchto zaměstnanců hodinou nástupu do směny, kterou má plánovanou v rozvrhu směn jako první.

Svátek tedy zde není pro pracovněprávní účely v době od 0:00 do 24:00 hodin, ale začíná v hodinu nástupu zaměstnance na plánovanou směnu a trvá 24 hodin. Například zaměstnanec nastupuje k výkonu práce ve 21:00 hodin na noční směnu, tedy svátek pro toho zaměstnance trvá do 21:00 hodin následujícího dne.

Toto pravidlo lze uplatnit pouze pro pracoviště, kde zaměstnanci konají noční směny.

Stanovení první směny v pracovním týdnu se řídí rozhodnutím zaměstnavatele. Musí však být splněna definice pracovního týdne dle zákoníku práce, tedy, že týden je definován jako sedm po sobě následujících kalendářních dnů. Toto pravidlo se použije pro účely příplatků za práci, jestliže svátek připadne na sobotu či neděli.

Příklad 1: Náhrada mzdy za práci zaměstnance ve svátek v případě hodinové mzdy

Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou. Sjednaný úvazek činí 40 hodin týdně, hodinová mzda 200 Kč, průměrný hodinový výdělek 230 Kč, měsíční fond včetně svátku činí 176 hodin. Odpracoval všechny naplánované směny, v den státního svátku nepracoval.
 

Příklad 2: Náhrada mzdy za svátek zaměstnance s měsíční mzdou

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. Sjednaný úvazek činí 40 hodin týdně, měsíční mzda činí 28 000 Kč, měsíční fond je 176 hodin včetně svátku, průměrný hodinový výdělek činí 185 Kč.
 

Příklad 3: Náhradní volno za práci ve svátek zaměstnance s měsíční mzdou

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. Sjednaný úvazek činí 40 hodin týdně, měsíční mzda činí 30 000 Kč, měsíční fond je 176 hodin včetně svátku, průměrný hodinový výdělek činí 190 Kč. Zaměstnanec odpracoval všechny naplánované směny včetně svátku, za odpracovaný svátek čerpá náhradní volno (dále jen „NV“).
 

Souběh práce ve svátek a přesčas

Práce ve svátek je posuzována jako přesčas, je-li konána nad rámec sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance. Prací přesčas je zejména práce v den svátku, který připadne na den nepřetržitého odpočinku zaměstnance, tedy na sobotu a neděli. Zde dochází k souběhu nároků zaměstnance.

Mohou nastat tyto varianty:
 

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu bylo poskytnuto náhradní volno. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu bylo poskytnuto náhradní volno. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu nebylo poskytnuto náhradní volno. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně. Ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu nebylo poskytnuto náhradní volno, pouze za práci přesčas. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 

Neomluvená absence v den státního svátku

Zaměstnanec má vždy nárok na náhradu mzdy nebo část mzdy, která mu v důsledku státního svátku ušla.

U zaměstnavatele s nepřetržitým provozem hrozí zaměstnanci neomluvená absence v případě, že měl na tento den naplánovanou směnu a zaměstnavatel má právo na sankci za neomluvenou absenci.

Pokud však v tento den neměl pracovat, měl by mít ušlou mzdu z důvodu svátku proplacenu, a to i v případě, když se dny před svátkem nebo i po něm bez omluvy nedostavil do práce.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.