Odpracovaný svátek a pravidla pro jeho proplácení


SLUTO s.r.o.
9. 1. 2023
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci ve svátek, ale jen zcela výjimečně.

Foto: 123RF

 

V mnoha provozech výrobních i nevýrobních je nutná nepřetržitá přítomnost zaměstnanců na pracovišti a proplácení svátků činí nejednomu zaměstnavateli potíže. Jaká jsou pravidla pro jejich proplácení, se dozvíte v tomto článku.


 
Svátky jsou dny, které mají připomínat tradice nebo dějinné události, které zasáhly významným způsobem do dějin české historie. Státní svátek České republiky je označení pro dny, které jsou vymezeny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, významných dnech a dnech pracovního klidu.

Tyto dny jsou barevně odlišeny v pracovním kalendáři.

Tab.: Státní a ostatní svátky ČR
 
1. ledna Den obnovy samostatného českého státu
1. ledna Nový rok
  Velký pátek
  Velikonoční pondělí
1. května Svátek práce
8. května Den vítězství
5. července Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. července Den upálení mistra Jana Husa
28. září Den české státnosti
28. října Den vzniku samostatného československého státu
17. listopadu Den boje za svobodu a demokracii
24. prosince Štědrý den
25. prosince 1. svátek vánoční
26. prosince 2. svátek vánoční

Práce ve svátek

Práci ve svátek upravuje § 91 zákoníku práce, který stanovuje, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci ve svátek, ale jen zcela výjimečně.

Zaměstnavatel se se zaměstnancem na výkonu práce ve svátek nebo v den pracovního klidu může dohodnout, aniž by šlo o některý z níže uvedených případů, kdy je možné práci ze strany zaměstnavatele zaměstnanci nařídit.

Příklady prací, kdy může zaměstnavatel nařídit výkon práce ve svátek nebo v den pracovního klidu:
  • opravné práce s vysokou naléhavostí,
  • nakládací a vykládací práce,
  • inventurní a závěrkové práce,
  • práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
  • při živelních událostech a v jiných mimořádných případech,
  • práce konané na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
  • práce v dopravě,
  • krmení a ošetřování zvířat.

Placený svátek (§ 115 zákoníku práce)

Pokud svátek připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance a v tento den nepracuje, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo část mzdy, která mu v důsledku svátku ušla.

U zaměstnanců s měsíční mzdou se mzda zpravidla nekrátí, je možné i poskytnutí náhrady mzdy.

Pokud zaměstnanci ušla pouze část mzdy, přísluší mu za svátek část průměrného výdělku, jestliže je na část směny, kterou by běžně odpracoval v případě, že by nebyl svátek, povolán k výkonu práce.

Mzda za práci ve svátek

Za práci ve svátek náleží zaměstnanci přednostně náhradní volno v rozsahu práce konané v tento den. Za dobu náhradního volna má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem domluvit na poskytnutí příplatku k jeho dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. Příplatek za práci ve svátek je nárokovou složkou mzdy.

Náhradní volno za odpracovaný svátek náleží i zaměstnanci, kterému dle harmonogramu směn připadla na den svátku plánovaná směna. Zaměstnanec si tento svátek překládá na jiný den.

Náhradní volno za odpracovaný svátek musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek nebo v dohodnuté době.

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci náhradní volno s náhradou mzdy vyšší, než byl rozsah práce ve svátek, i poskytnout náhradu vyšší než ve výši průměrného výdělku.

Pro poskytnutí náhradního volna a mzdy za práci ve svátek u zaměstnavatelů s nočními směnami je možné použít zvláštní pravidlo. Den pracovního klidu, tj. svátek nebo den nepřetržitého odpočinku v týdnu, začíná u těchto zaměstnanců hodinou nástupu do směny, kterou má plánovanou v rozvrhu směn jako první.

Svátek tedy zde není pro pracovněprávní účely v době od 0:00 do 24:00 hodin, ale začíná v hodinu nástupu zaměstnance na plánovanou směnu a trvá 24 hodin. Například zaměstnanec nastupuje k výkonu práce ve 21:00 hodin na noční směnu, tedy svátek pro toho zaměstnance trvá do 21:00 hodin následujícího dne.

Toto pravidlo lze uplatnit pouze pro pracoviště, kde zaměstnanci konají noční směny.

Stanovení první směny v pracovním týdnu se řídí rozhodnutím zaměstnavatele. Musí však být splněna definice pracovního týdne dle zákoníku práce, tedy, že týden je definován jako sedm po sobě následujících kalendářních dnů. Toto pravidlo se použije pro účely příplatků za práci, jestliže svátek připadne na sobotu či neděli.

Příklad 1: Náhrada mzdy za práci zaměstnance ve svátek v případě hodinové mzdy

Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou. Sjednaný úvazek činí 40 hodin týdně, hodinová mzda 200 Kč, průměrný hodinový výdělek 230 Kč, měsíční fond včetně svátku činí 176 hodin. Odpracoval všechny naplánované směny, v den státního svátku nepracoval.
 
Mzda za výkon práce 168 × 200 33 600 Kč
Náhrada mzdy za svátek 8 × 230 1 840 Kč
Mzda zaměstnance celkem   35 440 Kč

Příklad 2: Náhrada mzdy za svátek zaměstnance s měsíční mzdou

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. Sjednaný úvazek činí 40 hodin týdně, měsíční mzda činí 28 000 Kč, měsíční fond je 176 hodin včetně svátku, průměrný hodinový výdělek činí 185 Kč.
 
a) Zaměstnavatel platí svátek dle interní mzdové směrnice náhradou
 
Mzda za výkon práce (28 000 / 176) × 168 26 728 Kč
Náhrada mzdy za svátek 8 × 185 1 480 Kč
Mzda zaměstnance celkem   28 208 Kč
 
b) Zaměstnavatel neplatí svátek náhradou, mzda za neodpracovaný svátek v měsíční mzdě
 
Mzda za výkon práce 176 hod. včetně svátku 28 000 Kč
Náhrada mzdy za svátek ve mzdě 0 Kč
Mzda zaměstnance celkem   28 000 Kč

Příklad 3: Náhradní volno za práci ve svátek zaměstnance s měsíční mzdou

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. Sjednaný úvazek činí 40 hodin týdně, měsíční mzda činí 30 000 Kč, měsíční fond je 176 hodin včetně svátku, průměrný hodinový výdělek činí 190 Kč. Zaměstnanec odpracoval všechny naplánované směny včetně svátku, za odpracovaný svátek čerpá náhradní volno (dále jen „NV“).
 
Mzda za výkon práce (30 000 / 176) × 168 28 637 Kč
Náhrada mzdy za NV 8 × 190 1 520 Kč
Mzda zaměstnance celkem   30 157 Kč

Souběh práce ve svátek a přesčas

Práce ve svátek je posuzována jako přesčas, je-li konána nad rámec sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance. Prací přesčas je zejména práce v den svátku, který připadne na den nepřetržitého odpočinku zaměstnance, tedy na sobotu a neděli. Zde dochází k souběhu nároků zaměstnance.

Mohou nastat tyto varianty:
 
1. Zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek. Na toto má nárok ze zákona, za práci přesčas mu náleží mzda a příplatek za práci přesčas ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu.

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu bylo poskytnuto náhradní volno. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 
Mzda za výkon práce (27 600 / 176) × 168 26 346 Kč
Náhrada mzdy při NV 8 × 160 1 280 Kč
Mzda za práci přesčas (27 600 / 176) × 8 1 255 Kč
Příplatek za práci přesčas (160 × 25 %) × 8 320 Kč
Mzda zaměstnance celkem   29 201 Kč
 
 
2. Zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek. Na toto má nárok ze zákona a bude čerpat náhradní volno za práci přesčas na základě dohody se zaměstnavatelem. Za jednu hodinu práce bude čerpat dvě hodiny náhradního volna, tedy úhrn odpracovaných hodin ve svátek a přesčas. Nebudou mu poskytnuty příplatky za svátek a práci přesčas.

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu bylo poskytnuto náhradní volno. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 
Mzda za výkon práce (27 600 / 176) × 168 26 346 Kč
Náhrada mzdy při NV 8 × 160 1 280 Kč
Mzda za práci přesčas   0 Kč
Příplatek za práci přesčas   0 Kč
Mzda zaměstnance celkem   27 626 Kč
 
 
3. Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že za práci ve svátek nebude čerpat náhradní volno, ale bude mu poskytnut příplatek za práci ve svátek a na práci přesčas dohoda není. Zaměstnanci náleží mzda za práci ve svátek a mzda za práci přesčas spolu s příplatky za práci ve svátek minimálně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku a za práci přesčas minimálně 25 % průměrného hodinového výdělku.

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu nebylo poskytnuto náhradní volno. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 
Mzda za výkon práce (27 600 / 176) × 184 28 855 Kč
Příplatek za práci ve svátek 8 × 160 1 280 Kč
Příplatek za práci přesčas (160 × 25 %) × 8 320 Kč
Mzda zaměstnance celkem   30 455 Kč
 
 
4. Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek a náhradní volno za práci přesčas. Zaměstnanci náleží mzda za práci ve svátek a příplatek za práci ve svátek ve výši minimálně 100 % průměrného hodinového výdělku.

Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně. Ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu nebylo poskytnuto náhradní volno, pouze za práci přesčas. Fond pracovní doby v měsíci činil 176 hodin.
 
Mzda za výkon práce (27 600 / 176) × 176 27 600 Kč
Příplatek za práci ve svátek 8 × 160 1 280 Kč
Příplatek za práci přesčas   0 Kč
Mzda zaměstnance celkem   28 880 Kč

Neomluvená absence v den státního svátku

Zaměstnanec má vždy nárok na náhradu mzdy nebo část mzdy, která mu v důsledku státního svátku ušla.

U zaměstnavatele s nepřetržitým provozem hrozí zaměstnanci neomluvená absence v případě, že měl na tento den naplánovanou směnu a zaměstnavatel má právo na sankci za neomluvenou absenci.

Pokud však v tento den neměl pracovat, měl by mít ušlou mzdu z důvodu svátku proplacenu, a to i v případě, když se dny před svátkem nebo i po něm bez omluvy nedostavil do práce.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Oficiální vzor společenské smlouvy

26. 1. 2023 | V polovině ledna nabyla účinnosti novela zákona č. 416/2022 Sb., díky které došlo k usnadnění zakládání a zápisu s. r. o. do obchodního rejstříku s využitím prostředků pro elektronickou komunikaci a identifikaci. Nově mohou zájemci využít k založení s. r. o. vzorovou společenskou smlouvu, kterou vytvořilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s dalšími odborníky. Nový vzor společenské smlouvy obsahuje veškeré povinné náležitosti zakladatelského právního jednání s. r. o., doplněné stručným vysvětlujícím komentářem (který je potřeba v případě použití smlouvy smazat). Využití vzoru je spojeno s osvobozením od soudního poplatku za zápis do obchodního rejstříku notářem a sníženou sazbou odměny notáře. Vzor společenské smlouvy najdete na Portálu justice.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
účetnictví
vedení veškeré účetní agendy
www.ucetnictvi-dvorska.cz

KAMAP s.r.o.
Počítačový servis a internetový obchod "vše pro domácnost a kancelář".
www.kamap.cz

Daňový kalendář

31. 1. 2023 Přiznání a daň silniční (za rok 2022)
31. 1. 2023 Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu (za 1. čtvrtletí 2023)
31. 1. 2023 Daňové přiznání OSS (4. čtvrtletí 2022)
31. 1. 2023 Přiznání k dani z nemovitých věcí úplné nebo dílčí

Další termíny

Kurzovní lístek

23,83 Kč
0,005 Kč
21,93 Kč
0,063 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.01.2023

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme