Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Jestliže jste zaměstnanec s pracovní smlouvu, nemusíte řešit zdravotní ani sociální pojištění. Když onemocníte, prvních 14 dní vám vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel a od 15. dne dostáváte nemocenské od státu.

Jak je to ale v případě, že vám skončí smlouva na dobu určitou a vy posléze onemocníte? Nebo odcházíte za několik týdnů na mateřskou dovolenou? Vznikne vám v takových případech nárok na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství? Právě na tyto situace se zaměříme v následujícím textu.

Ochranná lhůta po skončení zaměstnání

Obecnou podmínkou nároku na nemocenské je, že jste takzvaně nemocensky pojištěni (účastni nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání.

U osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“) začíná potom dnem, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění. Nejdřív ale dnem, ve kterém přihlášku podaly.

Abyste nezůstali bez peněz v době, kdy vaše zaměstnání skončilo (např. po uplynutí smlouvy na dobu určitou), vztahuje se na vás ze zákona ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Pozor, nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Nárok na náhradu mzdy máte ale pouze za dobu trvání pracovního poměru, takže za první dva týdny nemoci peníze nedostanete.

Příklad 1

Panu Adamovi skončil pracovní poměr na dobu určitou dne 31. 7. 2019. Zatím si nenašel nové zaměstnání a od 5. 8. 2019 je v pracovní neschopnosti.

Protože pan Adam nastoupil na nemocenskou v tzv. ochranné lhůtě (sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění), bude mít od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenské, i když už nepracuje. Prvních 14 dnů nemoci nebude pan Adam dostávat od zaměstnavatele náhradu mzdy, protože pracovní poměr již skončil.

Peněžitá pomoc v mateřství má delší ochrannou lhůtu

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou podmínek:

• žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo
• musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění – k tomu musí splňovat druhou podmínku, a to být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba devět měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele, v období dvou let lze sčítat dny z různých pojištění (zaměstnání).

Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud například pojištění trvalo pouze čtyři měsíce, činí ochranná lhůta taktéž čtyři měsíce). Nástup na peněžitou pomoc v mateřství tak může nastat i z ochranné lhůty.

Příklad 2

Paní Lucie skončila 31. 3. 2019 po třech letech trvání pracovního poměru smlouva na dobu určitou. Pracovní poměr skončil, i když byla těhotná, protože byl sjednaný na dobu určitou (na tento případ se tedy nevztahuje § 53 odst. 1 písm. d) zákoníku práce) – skončil tedy datem sjednaným ve smlouvě.

Paní Lucie nastoupila 5. 8. 2019 na mateřskou dovolenou. Protože k nástupu došlo v ochranné 180denní lhůtě po skončení zaměstnání a v předchozích dvou letech byla nemocensky pojištěna alespoň 270 dní, vznikl jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tzv. mateřskou. 

Kromě prvních šesti týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku).

Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství u mužů činí pouze sedm kalendářních dnů po skončení zaměstnání, u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění. Se ženou či matkou musí také uzavřít písemnou dohodu, že budou o dítě pečovat.