Firmy musí mít na pracovišti alespoň kopie dokladů o pracovněprávním vztahu

Pokud nebude mít zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) u sebe v místě pracoviště doklady, nebo alespoň kopie dokladů, prokazující u lidí, kteří pro něj pracují, existenci pracovněprávního vztahu a doklady, které je povinen uchovávat podle § 102 odst. 3 zákoníku práce, může se dostat do pěkného maléru.

V případě, že inspektorům tyto dokumenty nepředloží, vyhodnotí kontroloři tuto situaci jako nelegální práci. Dodatečné předložení těchto dokladů už nebude mít na hodnocení žádný vliv. Metodický pokyn k zajištění jednotného postupu při provádění kontrol nelegálního zaměstnávání vydal Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a je platný od 1. dubna 2012.

„Nepřípustná je pro mne praxe, kdy se doklady mohou kontrole předávat zpětně, někdy i s prodlevou dnů či týdnů. Takový postup dával pochopitelně prostor pro případné machinace a například vytváření dosud neexistujících smluv či dohod,“ vysvětluje Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí.

Zaměstnavatel je povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů, které prokazují legálnost práce a které si kontrolní orgán nemůže zajistit z příslušných registrů. Jedná se o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo jiné smlouvy. Doklady prokazující oprávněnost pobytu cizince je zaměstnavatel povinen (podle § 102 odst. 3 ZP) uchovávat po celou dobu trvání zaměstnání, a proto musí mít pro rychlejší a efektivnější průběh kontroly jejich kopie v místě pracoviště cizince.

Potřebné doklady by měl zaměstnavatel předložit kontrole v listinné podobě. Jestliže má více pracovišť s malým počtem zaměstnanců, stačí předložit kopie pracovních smluv či dohod, které budou uložené v elektronické podobě (naskenované originální smlouvy např. ve formátu pdf), na paměťových médiích (např. CD, DVD, flash discích) či jiných prostředcích výpočetní techniky s možností vytisknutí pro potřeby doložení výsledků kontroly.

Metodický pokyn vydal SÚIP zejména proto, aby inspektoři postupovali v následném správním řízení jednotně. Zaměstnancům za nelegální práci hrozí pokuta až 100 tisíc korun, zaměstnavateli za umožnění takové práce pokuta v rozmezí 250 tisíc až 10 milionů korun.