Co započítat do nepřednostní exekuce?

 Dotaz:
Náš zaměstnanec má nepřednostní exekuci. Má družku a s ní vlastní dítě. Do výpočtu uvedu jen to jedno dítě? Družku nemůžu? Jaký doklad od něj potřebuju, abych tam dítě mohla dát? Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje družka.
 

 Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:
 
Nejdříve si uvedeme základní informace o právním řešení tzv. exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Tento způsob je přiměřeně upraven občanským soudním řádem s tím, že podle § 278 tohoto zákona povinnému (dlužníkovi) nesmí být sražena z měsíční mzdy tzv. základní částka.

Způsob výpočtu této základní částky se stanoví nařízením vlády České republiky, konkrétně nařízením č. 595/2006 Sb. Podle § 1 odst. 1 tohoto nařízení nesmí být povinnému sražena tzv. nezabavitelná částka na osobu povinného a 1/4 nezabavitelné částky „na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné“.
 
Podstatou dotazu tedy je, kdo patří mezi osoby, jimž je exekuční dlužník povinen poskytovat výživné. Podle mého názoru se může (zjednodušeně řečeno) jednat o každou osobu (vyživovaného), vůči níž má vyživující povinnost poskytovat výživné. Tedy jak o přímo vyživované osoby (tzv. výživné ze zákona), tak i osoby nepřímo vyživované, u nichž je výživné stanoveno rozhodnutím soudu.

Základním omezením v tomto případě je to, že při výpočtu 1/4 nezabavitelné částky není možno uplatnit jako vyživovanou žádnou osobu, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, pokud výkon rozhodnutí dosud trvá.

Zákonná vyživovací povinnost

Problematika přímé (zákonné) vyživovací povinnosti je od roku 2014 nově upravena v občanském zákoníku („NOZ“). Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně odbornou právní záležitost, zmínil bych se jen o základních principech řešení výživného s odkazem na příslušné paragrafy NOZ.
 
Subjekty přímé vyživovací povinnosti mohou být osoby příbuzné v řadě přímé a osoby spojené manželstvím nebo bývalým manželstvím. Neboli předpokladem vzniku nebo trvání vyživovací povinnosti je, že vyživující a vyživovaný spolu mají nebo měli uzavřeno manželství nebo jsou příbuznými v řadě přímé a současně platí vztah, v němž jedna strana je na výživné odkázána a druhá strana je objektivně schopna výživné poskytovat.
 
Na prvním místě je podle § 697 NOZ upravena vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Na manžela povinného se přitom započítává 1/4 nezabavitelné částky i v případě, že má samostatný příjem. Vyživovací povinnost se může ve zvláštních případech týkat také rozvedených manželů (§ 760 až § 763).

Dále je v zákoně upravena vzájemná vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi (§ 915), vyživovací povinnost mezi dalšími předky a potomky (§ 910) a výživné poskytované neprovdané matce (§ 920).
 
Pokud družka ve vašem dotazu neplní žádná z ustanovení výše uvedených paragrafů, není ji možno při výpočtu nezabavitelné částky uplatnit jako osobu vyživovanou. Mezi druhy totiž na rozdíl od manželů vzájemná vyživovací povinnost nevzniká. Druh a družka si mohou sjednat podle ustanovení § 2701 NOZ a dalších vzájemná peněžní plnění (důchod), tato plnění však nesplňují definici výživného dle zákona.
 
Uplatnění dítěte pro potřeby výpočtu nezabavitelné částky dokládá povinný obdobně jako při uplatňování slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů („ZDP“), i když ji neuplatňuje zaměstnanec, ale jeho družka. Tedy způsobem dle § 38l odst. 3 ZDP, případně rozhodnutím soudu o stanovení výživného, samozřejmě kromě výše uvedeného základního omezení (soudní rozhodnutí při neplacení výživného).
 
 
Související článek:
Srážky ze mzdy v roce 2015