Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Čechy práce se služebními cestami do zahraničí neláká

Čechy práce se služebními cestami do zahraničí neláká

O zaměstnání vyžadující služební cesty do zahraničí by stála jen zhruba třetina českých zaměstnanců. Ani o práci za hranicemi Češi příliš velký zájem nejeví. Většinu našinců by nemotivovala k opuštění republiky ani dobrá pracovní nabídka.

Podívat se do zahraničí na účet firmy a ještě za to dostat zaplaceno? To pro spoustu lidí může vypadat jako splněný sen. Podle průzkumu Randstad Workmonitor by však o zaměstnání, které vyžaduje služební cesty do ciziny, ve skutečnosti stálo jen 38 % českých zaměstnanců. O práci za hranicemi se Češi nezajímají už vůbec, a to ani v případě, že by se jim naskytla zajímavá nabídka.
 
Pro pětinu českých zaměstnanců představují služební cesty do zahraničí nezbytnou součást jejich pracovní náplně. Závist svých kolegů tím ale oproti všeobecným představám příliš nevzbuzují. Přestože 9 z 10 pracujících vnímá možnost pracovních výjezdů jako přidanou hodnotu, 62 % o zaměstnání, které vyžaduje cesty mimo republiku, ve skutečnosti moc nestojí.
 
Podle názorů 46 % dotazovaných časté cestování představuje zátěž pro osobní život a právě to může být i důvodem, proč k němu zaujímají Češi rezervovaný postoj.
 
„Práce s možností cestování je pro mnoho lidí velkým lákadlem, má ale samozřejmě také své stinné stránky. Je to psychicky i fyzicky náročné. Ať už jde o nutnost se soustředit při řízení auta, nebo o vyrovnání se s časovými pásmy při leteckých cestách. Taková práce zcela jistě není vhodná pro někoho, kdo chce mít pevně danou pracovní dobu a jistotu, že každý den usedne s rodinou k večeři,“ říká Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad.

Většina Čechů nestojí ani o práci v cizině

Cestování a poznávání jiných kultur je jedna věc, jakmile se ale otázky v průzkumu stočily k případnému stěhování do ciziny, drtivá většina byla proti. Myšlenka pracovat v zahraničí se zamlouvala jen necelé čtvrtině Čechů, což bylo nejméně ze všech 34 zemí, kde svůj průzkum společnost Randstad prováděla.
 
Naprostou většinu českých zaměstnanců by nemotivovalo k opuštění republiky ani získání dobré pracovní nabídky. Za tou by bylo ochotno odejít pouze 33 % dotazovaných. Podobný, i když o něco méně zdrženlivý přístup mají například lidé v Lucembursku, Rakousku nebo Slováci. Velký zájem o práci v zahraničí naopak projevili Indové, Mexičané, Turci nebo například Číňané. Z evropských zemí pak nejvíce Italové.
 
„Češi se do ciziny rádi podívají o dovolené, odejít nastálo jen kvůli práci už je ale tolik neláká. To jistě výrazně ovlivňuje i situace na trhu práce v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že se Česká republika momentálně pyšní nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropě, není tento postoj velkým překvapením,“ komentuje výsledky průzkumu Hana Púllová.

Čeští zaměstnanci nejsou ochotni stěhovat se za prací ani v rámci ČR

Pro zaměstnavatele je však čím dál větším oříškem fakt, že Češi se nejsou ochotni stěhovat za prací ani v rámci České republiky. „Přesun celé rodiny kvůli práci jednoho z jejích členů se totiž málokdy finančně vyplatí, především kvůli malé nabídce cenově dostupných pronájmů. To platí zejména o dělnických profesích, ale i o profesích ve středním příjmovém pásmu. České firmy ve většině případů ještě nejsou – ke své škodě – připraveny motivovat potenciální zaměstnance relokačními balíčky. Děje se tak pouze v případě vysokých manažerských postů nebo u specializovaných odborníků, kteří jsou pro danou firmu klíčoví,“ doplňuje Hana Púllová.
 
Práce v cizině pro Čechy není lákavá a stejně tak i zájem o spolupráci se zahraničními kolegy je průměrný. Mít spolupracovníky jiných národností a kultur by uvítalo celkem 44 % českých zaměstnanců. V tomto směru jsou Češi oproti ostatním národům více uzavření. Méně přístupní jiným kulturám na pracovišti jsou podle průzkumu už jen Japonci. Naopak v mnoha zemích jižní Ameriky a Evropy tuto možnost lidé vítají s větším nadšením.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Paušální daň v roce 2027 vzroste 

    |

    Měsíční paušální daň v prvním pásmu se od ledna 2027 zvýší o 500 Kč na 9 662 Kč. Ve druhém a třetím pásmu zůstává její výše beze změny. OSVČ, které chtějí do paušálního režimu nově vstoupit, musí oznámení podat nejpozději do 11. ledna 2027. Paušální režim podnikatelům zjednodušuje administrativu, protože při splnění podmínek nemusejí podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. V jedné měsíční platbě odvádějí daň z příjmů i zdravotní a sociální pojištění. Do paušálního režimu mohou vstoupit OSVČ s ročními příjmy z podnikání do dvou milionů korun, které splňují další zákonné podmínky, například nejsou plátci DPH. Je však potřeba zvážit, že při využívání paušální daně nelze uplatňovat běžné daňové slevy a odpočty, takže se režim nevyplatí každému. První zálohu v nové výši je nutné zaplatit do 20. ledna 2027.

Daňový kalendář

31. 10. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně k OSS - režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
31. 10. 2026
Podání Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 3. čtvrtletí 2026
31. 10. 2026
Podání Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací) za 3. čtvrtletí 2026
2. 11. 2026
Poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna 2027, nebo žádosti o zrušení skupinové registrace k 31. prosinci 2026 nebo změnu skupinové registrace (pro přistoupení člena do skupiny nebo pro zrušení členství člena skupiny)
2. 11. 2026
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty