Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Změny v zákoně o DPH od 1. 4. 2019 – 2. část


Redakce
18. 4. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nově je v zákoně o DPH vymezeno, že plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se daňový doklad dostal k příjemci plnění.

Foto: 123RF

 

Změny v zákoně o DPH, které nastaly od dubna letošního roku, jsou poměrně obsáhlé. V pokračování se tedy zaměříme na další novinky v této oblasti. A to konkrétně na daňové doklady, základ a výpočet daně či opravu základu daně.


 
Změnám v rámci daňového balíčku od 1. 4. 2019 neunikl ani zákon o DPH (dále jen „ZDPH“). V pokračování článku Finanční správa popisuje další důležité změny a doplnění v tomto zákoně, které v něm od dubna nastaly.

Daňové doklady (§ 27, § 28, § 29, § 31b, § 32, § 45 ZDPH)

Do ustanovení § 27 ZDPH se doplnil odst. 3. Podle tohoto nového zákonného ustanovení se poskytovatelé digitálních služeb v EU, kteří pro účely odvodu DPH v příslušných členských státech používají zvláštní režim jednoho správního místa, při vystavování daňových dokladů řídí pravidly platnými ve státě, ve kterém jsou k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa registrováni.

Poskytovatelé digitálních služeb tak budou nově při vystavování daňových dokladů dodržovat pravidla pouze toho státu, ve kterém jsou registrováni, a nikoliv všech členských států, do kterých digitální služby poskytují.

V ustanovení § 28 odst. 8 ZDPH je nově vymezeno, že plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se daňový doklad dostal k příjemci plnění, resp. do jeho dispozice.

Zákon o DPH v § 29 odst. 3 stanovuje, že pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty, nemusí daňový doklad obsahovat jednotkovou cenu bez daně a slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně. Nově též nemusí daňový doklad obsahovat údaj o rozsahu plnění, pokud není rozsah plnění v případě přijetí úplaty znám.

Ustanovení § 31b odst. 1 ZDPH rozšiřuje počet situací, při kterých lze vystavit souhrnný daňový doklad, což má za následek snížení administrativní zátěže plátců. Nově je možné vystavit souhrnný daňový doklad v situaci, kdy v jednom kalendářním měsíci plátce uskuteční pro jednu osobu jedno zdanitelné plnění a zároveň ve stejném kalendářním měsíci před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění přijme úplatu či několik úplat vztahujících se k tomuto zdanitelnému plnění, ze kterých mu vznikla povinnost přiznat daň.

Souhrnný daňový doklad lze vystavit i za více samostatných zdanitelných plnění uskutečněných pro stejnou osobu v jednom kalendářním měsíci s tím, že tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat přijatých v tomto kalendářním měsíci, ze kterých plátci vznikla povinnost přiznat daň.

Ve vazbě na § 29 odst. 1 písm. f) ZDPH patří mezi povinné náležitosti souhrnného daňového dokladu nově i rozsah a předmět plnění. V případě úplaty se rozsah plnění uvede pouze tehdy, pokud je znám.

Doklad o použití ve smyslu ustanovení § 32 ZDPH již neobsahuje označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, a daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.

Povinnou náležitostí opravného daňového dokladu je podle § 45 odst. 1 písm. k) ZDPH nově den uvedený v § 42 odst. 3. To znamená den, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, popř. dny vymezené v písm. b) až d) tohoto zákonného ustanovení.

Opravný daňový doklad lze podle § 45 odst. 5 ZDPH vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví zákon o DPH, a tím snížil daň na výstupu.

Základ daně, výpočet daně (§ 36, § 37 ZDPH)

Podle ustanovení § 36 odst. 5 se do základu daně nově nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží a poskytnutí služby na celou korunu. Tím dochází k odstranění možného dvojího zaokrouhlení výše daně a zároveň celé úplaty.

Základ daně při výměnném obchodu a při platbě virtuální měnou

Způsob stanovení základu daně v případě výměnného obchodu, tj. v případě, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, je nově vymezen v ustanovení § 36 odst. 6 písm. c). Základ daně se v tomto případě určí podle hodnoty vlastního uskutečněného plnění. Touto hodnotou je obvyklá cena bez daně vymezená v § 36 odst. 14 ZDPH.

Pro stanovení základu daně při dodání zboží či poskytnutí služby se použije obvyklá cena bez daně také v případě, kdy je úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou.

Ve smyslu § 37 ZDPH lze daň vypočítat dvěma způsoby. A to buď jako součin základu daně a sazby daně (jedná se o tzv. metodu „zdola“ – výpočet daně touto metodou se od 1. 4. 2019 nemění), nebo jako rozdíl mezi částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně (nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6 ZDPH, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti), a částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle § 37 písm. b) bod 1. ZDPH a koeficientu:
  • 1,21 v případě základní sazby daně,
  • 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo
  • 1,10 v případě druhé snížené sazby daně (tzv. metoda „shora“).
Změna způsobu stanovení hodnoty koeficientu u druhého způsobu výpočtu daně (tzv. metody „shora“) má za následek sjednocení částek (shodné výsledky) vypočtené daně bez ohledu na zvolenou metodu výpočtu.

Oprava základu daně v případě reorganizace (§ 42 ZDPH)

Opravu základu daně v případě reorganizace plátce provede podle § 42 odst. 1 písm. f) ZDPH. Opravu lze provést pouze u plnění, které je jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu.

Oprava základu daně v případě reorganizace se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které je uskutečněné dnem schválení reorganizačního plánu (v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto plánu), dnem zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu (v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto zrušení), nebo dnem přeměny reorganizace v konkurs (v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě této přeměny).

Vzhledem k úpravě oblasti opravy základu daně v případě reorganizace v rámci zákona o DPH se s účinnosti od 1. 4. 2019 zrušila informace GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) zákona o DPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorganizací.

Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky (§ 46, § 74a ZDPH)

S ohledem na specifičnost institutu opravy základu daně v případě nezaplacení zdanitelného plnění od ostatních případů oprav základu daně je tato oblast upravena samostatně, a to v § 46 a násl. a § 74a ZDPH.

Kvůli podrobnějšímu seznámení připravuje Generální finanční ředitelství k tomuto tématu samostatnou informaci.

Rozhlasové a televizní vysílání (§ 53, § 75 ZDPH)

Změny, které byly s účinností od 1. 7. 2017 do zákona o DPH promítnuty zákonem č. 170/2017 Sb. v souvislosti s rozhlasovým a televizním vysíláním prováděným provozovateli ze zákona, se ruší.

U provozovatele vysílání ze zákona se však podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání při výpočtu odpočtu daně v poměrné výši do 31. 12. 2021 použije § 75 odst. 1 věta poslední zákona o DPH, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61 ZDPH)

Osvobození od daně ve smyslu § 61 písm. a) ZDPH se uplatní při poskytování služeb nebo dodání zboží, které úzce souvisí s poskytovanými službami, právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, které jsou svou povahou politické, odborové, náboženské, vlastenecké, filozofické, dobročinné či občanské povahy.

Při vyhodnocení splnění podmínek pro osvobození od daně se bude nově posuzovat nejen právní forma či název nebo formální zařazení příslušné právnické osoby, ale rovněž převažující charakter vykonávané činnosti. Osvobozením od daně i nadále nesmí dojít k narušení hospodářské soutěže.

Novelizované znění ustanovení § 61 písm. g) ZDPH říká, aby uplatnění osvobození nebylo znemožněno, pokud člen nezávislého seskupení osob (dále jen „NSO“) uskuteční byť jen jedno drobné zdanitelné plnění.

Platí tedy, že pokud členové NSO přijmou od NSO služby, které jsou přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli vykonávat plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně vymezená v ustanovení § 52 odst. 1, § 53, § 57, § 58, § 59, § 61 písm. a) až f) ZDPH, popř. plnění, při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani, jsou tyto služby poskytované NSO osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. A to i tehdy, pokud členové NSO uskuteční zdanitelné plnění.


Související články:
Novinky v oblasti daní od 1. dubna 2019
Změny v zákoně o daních z příjmů od 1. 4. 2019
Změny v zákoně o DPH od 1. 4. 2019 – 1. část


Zdroj: Finanční správa
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
ÚčtujemeProVás.cz
Vedeme účetnictví, daňovou evidenci a zpracováváme daňová přiznání.
www.uctujemeprovas.cz

FINASO, s.r.o.
Poskytujeme kompletní služby v oblasti karavaningu.
www.karavany-lovosice.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,57 Kč
-0,025 Kč
23,08 Kč
-0,054 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru