Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti

Režim přenesení daňové povinnosti (dále jen „RPDP“) se již v našem zákoně o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.) vžil a během té doby prošel několika drobnými úpravami. V roce 2015 nás však čeká jeho významné rozšíření, kterému se budeme věnovat v tomto článku.
 
Předem je nutné podotknout, že vláda předpokládala účinnost novely zákona o DPH od 1. 1. 2015, ovšem Senát svým hlasováním dne 10. 12. 2014 rozhodl vrátit tuto novelu zpět do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy (které se však týkají zejména kontrolních hlášení a stavebních pozemků).
 
Zda se podaří zákon schválit do konce roku, není v současné době jasné. S největší pravděpodobností dojde maximálně k posunu účinnosti některých ustanovení, čímž by i novela RPDP měla být účinná až od 1. 4. 2015. Počkejme si tedy na finální datum účinnosti a zabývejme se nyní podstatou věci – úplné zamítnutí RPDP si nepřeje asi nikdo.
 
Použití režimu přenesení daňové povinnosti se nyní bude rozdělovat na dva okruhy:

1. trvalé použití, které bude definováno přímo v zákoně,
2. dočasné použití, které bude závislé na nařízení vlády.

 
Zákonem o DPH přímo definované použití RPDP se týká těchto činností:

• dodání zlata – již bylo v zákoně používáno,
• dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu (tj. zejména odpady a šrot z různého materiálu) – již bylo v zákoně používáno,
• dodání nemovité věci – novinka související s rozhodnutím plátce o uplatnění daně podle § 56 odst. 5 (tedy po uplynutí lhůty 5 let pro osvobození od daně při prodeji nemovité věci),
• poskytnutí stavebních nebo montážních prací – již bylo v zákoně používáno.

Dočasný režim

Z režimu trvalého použití RPDP vypadlo obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dosavadní § 92d je nahrazen ustanovením o dodání nemovité věci) – přesunulo se do dočasného režimu.
 
Dočasné použití RPDP bude závislé na rozhodnutí vlády, která svým nařízením vybere dle nové přílohy č. 6 k zákonu o DPH, jaký okruh bude tomuto režimu podléhat.
 
Příloha č. 6 zákona o DPH obsahuje tyto položky:

1. Převod povolenek na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
2. Dodání mobilních telefonů, kterými se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí zařízení vyrobená nebo upravená pro použití ve spojení se sítí, která má licenci, a provozovaná na stanovených frekvencích, bez ohledu na to, zda mají další využití.
3. Dodání zařízení s integrovanými obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele.
4. Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2.
5. Dodání certifikátů plynu a elektřiny.
6. Poskytnutí telekomunikačních služeb.
7. Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů.
8. Dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy.
9. Dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů, jiných než v příloze č. 5 a s výjimkou dodání, na která se vztahují zvláštní režimy podle § 90 nebo § 92.
10. Dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých bylo České republice prováděcím rozhodnutím Rady povoleno uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

Musíme tedy nyní sledovat nejen znění zákona, ale i nařízení vlády, které body vybere pro použití RPDP. Začátkem října 2014 byl do vnějšího připomínkového řízení odeslán návrh nařízení vlády, ve kterém byly zařazeny pro RPDP od 1. 1. 2015 body č. 1, 8, 9 a body č. 2, 3 a 7 přílohy č. 6 zákona o DPH. U první skupiny bylo ještě navrženo, aby se RPDP použil, pokud základ daně na daňovém dokladu přesáhl částku 100.000 Kč.
 
Konečná verze dokumentu, který má ještě schválit vláda, navrhuje, aby byl limit stanoven pro všechny vybrané body – to znamená, pokud bude základ daně za zdanitelné plnění nižší než 100.000 Kč, tento RPDP se neuplatní ani u vyjmenovaných případů, které mají RPDP podléhat (důležitá bude hranice částky zdanitelného plnění).

V souvislosti s jednáním Senátu dne 10. 12. 2014 a vrácením novely zákona o DPH do Poslanecké sněmovny bude muset dojít k úpravě i zde, minimálně v bodě účinnosti, pokud se zákon nepodaří projednat do konce roku, aby nabyl původně očekávané účinnosti.

Dalším bodem dočasného použití RPDP je tzv. mechanismus rychlé reakce. Před stanovením vybraných okruhů vládou v jejím nařízení bude třeba získat souhlas Evropské komise. Pokud ta potvrdí, že nemá námitky proti použití RPDP za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým daňovým podvodům, bude tohoto režimu použito na dobu maximálně devíti měsíců.
 
Hlavním smyslem této novinky v zákoně o DPH bylo rychle reagovat na šířící se podvody s DPH v rámci řetězců firem, kdy je třeba reagovat mnohem rychleji, než by dovolila novelizace zákona.
 
Pro běžnou podnikatelskou veřejnost to však bude znamenat, že musí sledovat více informačních zdrojů – vedle zákonných předpisů i nařízení vlády, která bude mít v této oblasti klíčové slovo.

Související článek:
Režim reverse charge se od 1. dubna 2015 rozšíří

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.